od Rebecca Altamirano » 24 bře 2016 00:52
+cítí ten pokles teploty, jakoby ponořila ruku do tekutého dusíku; chlad který zmrazí veškerý život, chlad, který zabíjí; pomalu a bolestivě. Připomíná jí to děs, který dokáží vyvolat mozkomorové a napadne ji, že On je možná i důvodem toho, proč se zhroutilo její zastírací kouzlo. Když se bezduchý podívá ven, na okamžik se mu dívá přímo do očí a to co tam vidí, se jí ani trochu nelíbí. Vidí, jak bíle oděná postava vplula dovnitř a bezduchý udělal krok ke dveřím a to je víc, než potřebuje. Dneska ne, v žádným případě tady nehodlá umřít. Protože ví, naprosto jistě, že by se to stalo. Posbírá veškerou svou vůli a moc a přemístí se pryč.+
+objeví se o několik desítek kilometrů dál a psychicky úplně vyčerpaná se opře o nějaký osamocený strom; zhluboka vdechuje chladný vzduch, ale po mrazu, z kterého právě unikla, jí přijde příjemně teplý, na tvář si nechá dopadat drobné kapky deště, který se právě spustil a snaží se vzpamatovat. Instinktivně tuší, s kým se právě setkala a vyděsilo ji to víc, než by kdy považovala za možné. Klesne do mokré trávy a znovu se zhluboka nadechne; musí si vyčistit hlavu, je to jako ochromení po setkání s mozkomorem, jenom asi stokrát horší. Dostat všechno z hlavy, soustředit se na magii a místo, kam se chce přemístit. Je to jednoduchý, dělala to už milionkrát. Pomalu, kontrolovaně vydechne a přemístí se znovu a ví, že teď už se to povede+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time