Suterén - Vishous / Rhage / Butch

[Vishous]

Děvče ani nevíš, jak doufám, že fůrie jsi +vyzubí se+ o to větší to bude zábava. Mám rád výzvy. +Chvilku ji nechá aby si zvykla na ten pocit, žejí opravdu vůbec nic nehrozí. Skloní se, nosem odhrne pramen vlasů a zašeptá jí do ucha.+ Neboj se + těmi slovy zvedne dlaň do výšky a nechá ji dopadnout na tu bledou kůži zadečku, který okamžitě nabere barvu nachu. Opět ho pohladí, přejede po těch dokonalých půlkách a znovu nechá dlań tlesknout, tentokrát na jiné místo, až to zaštípe. Prsty obkouží hranu linie kalhotek a nepatrně je stáhne níž, prsty vjede natu rýhu a pak se skloní a kalhotky rozřízne tesákem. Vtiskne jí cudný polibek na pravou půlku a znovu nechá dlaň tlesknout. Sjede prsty níž...+ Bože ženská ty tak neskutečně krásně voníš +zamumlá jí horkými rty, prsty sklouznou níž až tam, kde tuší.... +Jenom zastná nad tím, jak je vlhká a drsně ji kousne do zčervenalé kůže. Sám ještě zcela oblečený. Koleny rozevře pevná stehna víc od sebe. Cesotu přes ploché bříško zamíří do rozsochy stehen, sevře její vrcholek mezi prsty a nanovu začne s nadílkou. Dráždí ji prsty, vklouzává dovnitř a zase ven a v nečekaných chvílích krátce a rázně pleskne po zadečku. Ne aby působil bolest, ale aby prohloubil prožitek z upírčina potěšení.+

[Rebecca Altamirano]

+Když jí jeho hlas a horký dech sklouzne po kůži, slabě se zachvěje; přestože to očekává, ví, že to přijde, při prvním dopadnutí jeho dlaně sebou trhne. Cítí to štiplavé pálení i horkost, která s každou další ránou sílí; pořád je trochu napjatá, její touha a potřeba mít svůj život a všechno v něm pod kontrolou, ovládat se v každé situaci, spojená s určitým hluboce zakořeněným strachem z toho, že by znovu byla někomu vydaná napospas, bezmocná a odhalená až na dřeň, se uvnitř ní pere s opačnými pocity; nechat to být, přenechat kontrolu někomu jinému, někomu, komu věří; odevzdat se mu a jen se nechat naplnit tím pocitem, který to dokáže vyvolat. Jak postupuje dál, štiplavé rány, střídané s mučivě dráždivými doteky, které ještě zvyšují citlivost její kůže, cítí, ja se ta hranice mezi rozkoší a bolestí zbortila a jedno se stalo součástí druhého. V té chvíli si uvědomí, že bojuje zbytečně, protože tomu muži, tak plnému rozporů, opravdu věří. Ví, že by jí neublížil; ne víc, než by sama chtěla. Konečně se uvolní, hlavu nechá klesnout, zavře oči a tiše zasténá. Slyší tichý zvuk trhané látky, když jí tesákem rozřízne kalhotky a pak hebké pohlazení jeho rtů, vzápětí vystřídané dalším plesknutím. Když ji pak náhle kousne, tlumeně vykřikne a zasvíjí se pod ním, už ale nedokáže rozlišit mezi bolestí a rozkoší, rozkoš je úplně všechno. Celé tělo ji brní touhou, kůži má od jeho dlaně rozpálenou a citlivou, jakoby odhalil samotné nervy a když vklouzne prsty do jejího vzrušeného a zcela připraveného těla, z hrdla jí unikne hlasité zasténání, spíš už vzlyknutí.+ Ano...prosím...Víc. +zasténá a pak ji náhle smete první divoká vlna vyvrcholení, následovaná několika dalšími. Křečovitě se pod jeho rukama otřásá, uspokojená, ale stále naplněná žhavou touhou a chtíčem až po okraj.+

[Vishous]

+Pozoruje, jak silný vnitřní boj svádí Rebecca sama se sebou. Dokáže si představit, jak těžký boj to musí být pro ženu, která je vždy a za všech okolností odkázaná sama na sebe, rozhoduje o všem co se jí týká a nad vším má kontrolu. O to víc ví, že ve finále si to užije mnohem mnohem víc, než jakákoli jiná holka. přesně pozná ten okamžik, kde se to v ní zlomí, a ona se mu poddá. Možná tak, jak se ještě nikomu nepoddala a rajcuje jej to jak nic jiného.+ všechno co si přeješ +broukne hluboko položeným hlasem a má nutkavou potřebu ji políbit. Přesune ji tak, že teď leží bříškem na posteli a usídlí se mezi jejími stehny. Na okamžik si dopřává pohled na tu vzrušující podívanou, než se do ní ponoří jazykem a vychutnává si každý z otřesů jejího skvostného těla. Zatíná jí prsty do zrudlé kůže, až tam bude mít určitě otlaky.+ chceš mě v sobě? +Naklon se nad ni a taslova jí sklouznou po šíji, jako saténová přikrývka.

[Rebecca Altamirano]

+zcela se soustředí jen na ty úžasné pocity, které v ní jeho doteky a pak i ústa vyvolávají a její tělo zaplavuje jedna slastná vlna za druhou, až není schopná rozeznat, kdy jedna končí a další začíná. Svíjí se pod ním a ze rtů jí unikají tlumené steny, občas spíše zakňourání.+ Ano...chci. +vydechne, když ta slova dorazí jejího chtíčem zamlženého vědomí+

[Vishous]

+Nic na to Beccy neodpoví, jen se skloní a zatímco jí tiskne horká ústa na skloněnou šíji rozepne si kalhoty, stáhne je jen tak, aby vysvobodil mohutnou erekci.+ Cokoliv si přeješ +zamručí a vklouzne do tepla upírčina těla. U Stvořitelky, tak vlhká a díky němu. Je to opojný pocit působit a dávat takovou rozkoš. Už jen to ho málem odpálilo. Jen sevře čelist a pak se začne pohybovat, vyklouzne skoro celou délkou, až se v ní dotýká jen špičkou a pak na jeden dlouhý příraz zajede až po kořen dovnitř. Z hrudi se mu ozve spokojené zamručení a jak postupně přidává na intenzitě a rychlosti, zrychluje se mu i dech. Až pak v jeden okamžik se jeho tělo a mysl ocitnou na hranici... S jejím jménem na rtech se tomu poddá a ává jí vše, co může. Trvá to dlouho, a po celou dobu se nepřestává pohybovat. Jen je to čím dál pomalejší, až uplně ustane. Vyklouzne ven a usmívá se od ucha k uchu.+ ty budeš moje smrt +pohladí ji po stále ještě červeném zadečku a sedne si dolů na zem, vedle postele.+

[Rebecca Altamirano]

+dlouze, tlumeně zapřede, když do ní vklouzne a okamžitě se přizpůsobí jeho tempu. Zavře oči a zcela mu vychází vstříc; hlasitě zasténá, když je v ní konečně celý, prohne se proti němu, co nejvíc, aby ho cítila ještě hlouběji a ve chvíli kdy mu ze rtů splyne její jméno, ji jeho vyvrcholení strhne s sebou, jako mohutná přílivová vlna. Zůstane ležet tak, jak je a slastně se usměje, když ji pohladí po zadečku. Posbírá zbytek sil a přetočí se k němu. Nakloní se přes okraj postele, uchopí jeho tvář do dlaní a dlouze, líně, ale vášnivě ho políbí. Zničehonic ho škádlivě kousne do rtu a hned slízne kapku krve, která se objevila. Pak se odtáhne a zadívá se mu do očí+ Ne, to ty moje. +zašeptá s lehkým, spokojeným úsměvem na rtech+

[Vishous]

+Stihne se upravit, než B sklouzne po posteli. Zvedne ruku a jak ho tak vášnivě líbá, vjede tou rukou do jejích havraních vlasů a přidrží si upírku v dlouhém vášnivém polibku Až zas začne zrychleně dýchat. V očch mu blýskne, při tom kousnci, a jiskřička vzrušení v něm zase zažehne.+ Zahráváš si s ohněm krvinko +mroukne jí do rtů.+ Víš jakou má výhodu, že jsi našeho druhu? +zeptá se po chvilce.+ Jako človíček by sis minimálně tři dny nesedla +usměje se a ohladká jí zadeeček, hlavu položenou na posteli a kouká na ni.+ Mám hlad, vyzubí se. máš chuť na něco konkrétního, než si objednám? +Rozhodnutý otestovat jejich prvotní debatu o baštění a baštění.+

[Rebecca Altamirano]

+A je to tu zase. Schovává se; bleskne jí hlavou během polibku a když se odtáhne, na okamžik se mu zkoumavě dívá do očí. Zatím nenaléhá, ale je rozhodnutá zjistit, proč se jí nechce předvést v celé své kráse+ Ano, zahrávám. +souhlasí s úsměvem a škádlivě směrem k němu cvakne zoubky+ To se pleteš, kocoure. Kdybych byla človíček, nejspíš bych se ani nezvedla. A to určitě dýl než tři dny. +zašklebí se na něj vesele+ Ne, nic konkrétního. Po dvoustech letech beru vážně cokoliv. +zasměje se; pak si podepře bradu dlaní a zamyšleně se na něj zadívá+ Trochu si to shrneme...můžete jíst i pít cokoliv chcete; nevadí vám stříbro, ale máte nulovou toleranci nejen na sluneční světlo, ale obecně na denní světlo, takže stoprocentní obrácený režim. Jako upíři se rodíte, ale krev potřebujete až po proměně, z čehož vyplývá, že můžete mít děti a předpokládám, že to zároveň vylučuje schopnost proměnit v upíra jakéhokoliv člověka. Dokážete zmizet a objevit se úplně jinde během pár vteřin a ovládáte i určitý druh magie, nebo jak to nazvat. +nakrčí zamyšleně čelo a kousne se do rtu, jak to všechno zpracovává a vybavuje si, co všechno už o něm ví+ A jak je to s krmením? Jak často musíte pít krev? A jste nějak omezení tím, jakou krev můžete pít? +zadívá se mu zase do očí a je vidět, jak moc ji tyhle obrovské rozdíly v jejich rasách fascinují+

[Vishous]

+Je si plně vědom toho pohledu, ale jen stiskne čelist a zavrtí hlavou, jako by říkal: ne, neptej se. Ne teď.+ Pravda +roztáhne obličej v úšklebku. A lehce mu stoupne ego, jak ho tak pěkně pomasírovala.+ Dobrá dobrá +Zvedne sluchátko a objedná jehněčí kotlety, k tomu nějaké přílohy, taky ty jahody se šlehačkou, čokoládovou pěnu, a prostě hrooomadu jídla.+
Píše domácí úkol do biologie? +ušklíbne se trochu a natáhne se na posteli jak línej kocour. Na sobě jen rozepnuté kalhoty, ve kterých mizí linie černých chloupků.+ Náš druh může mít potomky, ano, ale v 90% naše ženy buď potratí, nebo zemřou při porodu. Naštěstí mají období potřeby zhruba jednou za deset let... a díky podání silných tlumících léků se dá ta bolest utišit... +vysvětlí jí to.+ Hmmm zhasínat a rožínat a taky ještě se zámkama +uculí se k té magii.+ A Thorment když se naštve tak levituje nábytek a praskaj zdi.+ Přesně, nikoho přeměnit nedokážeme, ty to můžeš udělat? +zaujme ho to.+ No krmení +spojí si prsty pod hlavou a kouká na ni.+ Krmit se můžeme jen od opačného pohlaví, tedy od upířích žen, a naopak. I když v nouzi nejvyšší stačí i lidská, ale ta je děsně slabá a zhruba do druhého dne je hlad zpátky. Dá se vydržet dlouho bez krve... Tohr.. no skoro rok, ale ztratíš tím veškerou sílu. Jsi jen stínem sebe sama. Optimálka je jednou za tři týdny, ale klidně i jednou za dva měsíce je to v pohodě. +Pak na ni mrkne.+ Ovšem při určitých činnostech je to fajn výměna i častěji +Na tváři mu pohrává úsměv.+

[Rebecca Altamirano]

+ten jeho výraz jí neujde a samozřejmě jí to začne vrtat hlavou o to víc:D+ No když už, tak spíš do vampýrologie, ne? +zasměje se a přetočí se tak, aby na něj viděla+ To je mi líto. +zamračí se trochu+ To musí být hrozný, s takovou jistotou vědět, že jeden nebo oba nepřežijí. +potřese hlavou, neumí si to ani představit+ Takže vaše ženy můžou otěhotnět jen jednou za deset let? +zvedne překvapeně obočí+ V tom případě už chápu, proč je vás tak málo. Extrémně obtížný podmínky pro přežití... obzvlášť v porovnání s tím, jak rychle se "rodí" +naznačí uvozovky+ smraďoši. Hmm, tak to je praktický, hlavně ty zámky. +zasměje se+ Docela by mě zajímalo, jestli byste si poradili se zámky zabezpečenými ještě mojí magií. +ušklíbne se vyzývavě+ Jo, můžu proměnit kohokoliv. +přikývne souhlasně; pak ho fascinovaně poslouchá+ Takže...když jsi včera pil ode mě...už jsi to asi hodně potřeboval, viď? +dá si rychle dohromady dvě a dvě a zadívá se na něj+ Docela klika, žes narazil na jednu malou, drzou upírku, co? +uculí se pobaveně+ No, musím ale říct, že to máte všechno pořádně zkomplikovaný. +konstatuje suše+ Mhmm, no aspoň něco máme stejně...+přivře oči a pousměje se, když zmíní tu výměnu při určitých činnostech a prsty mu zlehka přejede z boku na břicho+