Ložnice

[Neferet]

+spokojeně zamručí, když si jí u sebe chvíli přidrží a nemůže si nevšimnout svalů rýsujících se mu na paži. spokojeně nad tím pohledem přimhouří oči a jak odchází tak si nepokrytě prohlíží jeho zadek. chvíli jí trvá, než se z toho pohledu vzpamatuje, ale nakonec se přeci jen přemístí k šatní skříni a začne se v ní hrabat. při rychlé prohlídce v zrcadle dojde k názoru, že zůstaly jen nejhorší modřiny na hrudníku a bocích a s trouchou soustředění se jí na menší podaří použít trochu magie, aby je na těch pár hodin zakryla. přeci jen nechce vypadat jak obět domácího násilí a z nějakého důvodu chce být co nejvíc okouzlující a mohla si vzít jedny z květovaných šatů, které si v bytě schovává. možná v tom má prsty fakt, že včera v noci ukázala zvíře, co se v ní skrývá a chce taky ukázat něco pozitivnějšího, ne že by jí tím podlitiny bolely méně+ Jo to by možná nebyl špatný nápad. +souhlasí s ním, když se objeví ve dveřích, protože si šla do chodbičky pro páskové boty na podpatku, ještě že je venku tak hezky+

[Isaac Walker]

*Když se před ním ukáže v těch šatech, uznale hvízdne a teatrálně se chytne za srdce.* Jsem okouzlen! Kdo jsi, vílo, a cos udělala s mojí malou bojovnicí? *Přitáhne si ji k sobě, políbí ji a sklouzne jí rukou od pasu na stehno.* Vážně ti to sluší, krásko, *zavrní a radši ji pustí, aby se vůbec na tu snídani dostali. Drží ji už jenom za ruku a přenese se s ní do hotelu, kde se v rychlosti převlékne, a pak rovnou do centra Londýna.*

[Neferet]

+skutečně vesele se rozesměje od srdce, když začne šaškovat+ I malé bojovnice musí někdy vypnout a jen odpočívat. +zazubí se na něj vesele a natáhne si na nohy boty+ Děkuji... +zazáří po něm dalším úsměvem a nechá se přenést pryč. docela se těší až si dá něco dobrého k snídani+