Suterén - Vishous / Rhage / Butch

[Rebecca Altamirano]

+než stačí překonat ten poslední kousek, který je dělí, je najednou uvnitř, zmáčená vodou, ale nevnímá nic, kromě něj. Tiše vzdychne, když z ní strhne tričko, přitiskne se k němu a sama ho vezme do ruky; pevně ho stiskne v dlani a přejede po celé délce a jen z toho pocitu, tlumeně zasténá. Otevře oči zamlžené chtíčem a divokou vášní a vzhlédne k němu+ Chci tě...hned. +vydechne a vyjede mu nehty po bocích na záda, pak sklouzne dolů a zaryje nehty do svalnatých hýždí+

[Vishous]

+Jenom spokojeně zamručí a vyjde pánví vstříc proti její dlani. Klekne si, stáhne z ní zaclánějící kalhoty, boty, kalhotky prostě všecko. Otře se tváří o hladkou kůži její pánve a pak se zase postaví, s obtížemi, ale postaví. Vezme ji oběma dlaněmi pod zadečkem a zvedne na sebe, plynule do ní vklouzne, tvář schovanou na jejím rameni, oči zavřené. Vydá další spokojené zamručení a začne si ji nadzvedávat, vždycky ji z vrchu nechá spadnou po celé jeho délce, a děsně se mu to líbí.+ Cokoliv si přeješ leellan... +zašeptá jí skrze kapky vody do kůže.+

[Rebecca Altamirano]

+obtočí mu nohy kolem pasu, prsty mu vplete do vlasů a hrdelně zasténá, když ji zcela vyplní; prohne se proti němu. Jednou rukou mu sjede po zádech a zatne mu nehty do svalů a druhou rukou, kterou má stále zapletenou v jeho vlasech ho lehkým, ale důrazným tahem donutí zvednout hlavu a divoce, vášnivě ho políbí, občas ho kousne do rtu, aby to místo vzápětí polaskala jazykem. Vychází mu vstříc a celé tělo jí brní chtíčem a rozkoší, kterou dává i přijímá plnými doušky...+

[Vishous]

+Na bělounké kůži zadečku bude mít otisky obou jeho dlaní, jak ji silně tiskne a nabodává na sebe. Tak takové to je, být někým naprosto pohlcený, taková malá ženská a celého si ho podmanila. Poslušně poslechne, zvedne hlavu a dravě ji líbá, sem tam sykne jak jej kousne a nic jí to nedaruje, pěkně jí to oplatí do toho místa, kde má ret rozražený. Oči mu září, touhou a chtíčem, mohl by takhle být věky, ponořený v teplém těle jeho shellan... Ne dost... ze rtů se mu vydere zasténání. Přimáčkne ji na kachličky, jednu její nohu si položí na rameno a dá se do toho pořádně. Je jako tlakový píst, který se do ní dobývá hloubš a hloubš.+

[Rebecca Altamirano]

+když ji kousne do poraněného rtu, ani nestihne pocítit bolest, jak je okamžitě pohlcena tou všestravující rozkoší; hlasitě zasténá, když ji přitiskne na kachličky, prohne se proti němu a má pocit, že s každým přirazem se dostává hlouběji a hlouběji; cítí jak se se začíná chvět po celém těle, rozpadá se mu v rukou na milion částí složených jen z rozkoše, chtíče a vzrušení a pak je v jediné vteřině smetena divokým vyvrcholením; vykřikne jeho jméno a nechává se tím zcela pohltit, stahuje se kolem něj v křečovitých vlnách a nehty mu sklouzne po pažích, zanechajíc za sebou čtyři krvácející škrábance. Prudce oddechuje, mozek zcela ve stavu offline, vnímajíc jen svoje a jeho tělo, stále hluboko v sobě.+

[Vishous]

+Dobývá její tělo kousek po kousíčku. Jednou ruku si ji přidržuje pod zadečkem a druhou tiskne ňadro s tvrdou bradavkou, hraje si s ní, bože nejradši by se sklonil, vzal ji do úst a hrál si s ní tak dlouho, dokud by neprosila aby přestal. Vítá její vrchol, byl to cíl za kterým si tvrdě šel, nechá chvění upírčina těla plynule přejít do svého a je to jako by byl připojení k sloupu vysokého napětí. Cítí se tak živí, jak snad ještě nikdy. Hrdelně zasténá, při zaštípání bolesti na pažích...+ Kousnu tě +zavrčí a má co dělat, už tak má zuby do půl brady. Pak v rychlém dravčím útoku jí prokousne tepnu, balancující na hranici a když si lokne té omamující krve odpálí ho to. Dává a zároveň si bere. Nepřestává přirážet a přitom saje, tělo napjaté jako struna. Když konečně odtrhne ústa od jejího hrdla zakloní hlavu a zasténá, rty od její krve... Přestane se pohybovat a podívá se jak jí tenký pramínek stéká přes ňadro na břicho až tam, kde jsou spojení. Tak dekadentní. Hbitě špičkou jazyka tu ranku uzavře.+

[Rebecca Altamirano]

+snaží se trochu vzpamatovat, dobře se uvědomujíc, že je uvnitř ní stále v plné pohotovosti a když jí oznámí, že ji kousne, usměje se, zavře oči a nakloní hlavu na stranu, aby měl lepší přístup. Prsty mu znovu zaplete do vlasů a přitiskne ho k sobě+ Ano...+vydechne a zasténá rozkoší nad tou ostrou, intenzivní, ale úžasnou bolestí, když se jí zakousne do krku a vzápětí v ní vyvrcholí, znovu ji strhne s sebou; hlasitě zasténá a nechává se tím prostě jen unášet, neschopná jediné souvislé myšlenky. Zakloní hlavu, opře se o kachličky a ztěžka oddychuje, oči zavřené, na rtech slabý náznak úsměvu. Zachvěje se, když jí olízne ranku na krku a má pocit, že se jí všechny kosti v těle rozpustili v tom žáru jejich těl+

[Vishous]

+Chraplavě se nadechne, na tváři vyrytý úsměv a každý milimetr jejího obličeje si tiskne do paměti. Když se jakž takž sbrchá z extáze, odhrně jí z tváře mokré vlasy a dá jí děsně pěkný polibek, možná ještě trochu chutnající po její krvi.+ Jsi božská +zašeptá jí do rtů a opatrně, jako by ji snad mohl rozbít, ji ze sebe sundá. Dá si tu práci a očistí celé její tělo, jako by ji uctíval, omyje ji, vyndá ze sprchy, osuší a zabalí do huňatého hotelového županu. Sám se jenom zakryje ručníkem na bedrech.+ Můžem se pohádat častějc +vyzubí se na ni, a sáhne po balené cigaretě, vyfoukne kouř a cítí se jak znovuzrozený, čemuž absolutně neodpovídá jeho tělo.+

[Rebecca Altamirano]

+se spokojeným zavrněním mu polibek opětuje, dlaně po stranách jeho tváře+ Hmm...nápodobně. +uculí se do jeho rtů a v očích jí zablýskne; je ještě celá vláčná, takže ho nechá aby ji umyl, docela si tu péči užívá, i když je tím trochu neurčitě zmatená; není to příliš důvěrné, intimní? Vybaví se jí, co říkala Payne o tom, že mu na ní záleží a na okamžik se nad tím zamyslí. Pak ale potřese krátce hlavou; jistě že záleží, jí na něm přece taky. Jsou parťáci, přátelé. A sex s ním je prostě...rty jí zvlní nepatrný úsměv a zachumlá se do měkkého županu. Vyjde z koupelny a usadí se v křesle, nohy pod sebou, zabalená v ručníku jako v dece.+ No, tohle přání ti můžu splnit kdykoliv budeš chtít. +uculí se na něj ďábelsky+ Vypadáš přímo neslušně spokojený sám se sebou. +konstatuje pobaveně a pozoruje ho přivřenýma očima+ Jsi nádherný...+řekne po chvíli tiše, jak tak klouže pohledem po jeho těle; neujde jí, že některá zranění už jsou pryč nebo minimálně dost vybledla. Že by její krev? Spokojeně se usměje a zadívá se mu do očí+

[Vishous]

Tak nějak jsem si myslel, že s ním nebudeš mít problémy +zubí se a vyfukuje kouř v malých kroužcích+. No jsem +zkonstatuje a překříží si nohy v kotnících.+ Nebo bych neměl být? +povytáhne obočí, jen ať zkusí říct, že ne, hned by se do ní pustil znovu. Pak na několik úderů srdce ztuhne, stále na ni upřený pohled.+ Asi bych ti měl něco říct +skřivý tvář, jak se mu do toho vůbec nechce, vstane, přejde k ní v křesle a klekne si před ni, dlaně a ruce položí podél jejich stehen a posazený na patách se na ni podívá nahoru.+Rebecco já... +ztěžka polkne, vůbec neví jak jí to má říct, vysvětlit, a děsí se toho, jak na to zareaguje, ale už to prostě dýl nevydrží.+ Víš jak kolem voní vzduch, když jsem v tobě? +zkusí to oklikou.+ Myslím, že se mé tělo... sakra +zakleje, jak to zní fakt kreténsky, projede si prsty vlasy v nervozním gestu a zas dá ruku zpátky. Zhluboka se nadechne a vysype to...+ Svázal jsem se s tebou