Ložnice

[Byron]

+chvilku na ni kouká a fakt neví, jak začít, tak nezačne+ No... já taky. +přikývne+ Děsně moc. +zívne a zachumlá se do peřiny+

[Victoria]

+má oči pevně hluboce zavřený, dokud si nemyslí, že už by mohl spát, a pak je teprve otevře, chvilku se na něj potmě dívá, a úplně potichu se rozbrečí, pač neví, jak mu zase bejt blízko, a celý jí to děsí+

[Byron]

+tak dlouho kouká do tmy a na svý zavřený víčka zevnitř a přemejšlí nad nima, že z toho úplně usne+

[Victoria]

+ještě chvilku brečí a přeje si, aby se vzbudil a obejmul ji a řek jí, že všechno bude dobrý, dal jí pusu na čelo, a ona se v něm mohla rozpustit. Pak to v sobě zažene někam pryč, chytne ho pod dekou za ruku, omotá se kolem ní a konečně taky usne+

[Byron]

+no on už docela spí jako pařez, ale když ho chytne za ruku, tak to nějak povědomě zachytí a otočí se k ní, obejme ji a ve spánku ji omotá jako břečťan+

[Victoria]

+když je u něj, tak se jí spí dobře, trochu se usmívá ze spaní, a když se ráno probudí, chvilku na něj jen tak kouká, než se probere a dojde jí to, vylítne z postele jak střela, a uteče do koupelny+

[Byron]

+lekne se, jak vyletí z postele, že z ní málem sletí+ Žiši, kočko! +zabručí a rozkouká se a jde za ní+ Kočko, mě nejde o to, abych se s tebou vyspal, ale o to, abys byla v pohodě a nebála se. +koukne na ni+

[Victoria]

já tě neslyším, sem ve sprše! +zavolá, a honem pustí vodu v umyvadle. Sedne si na vanu, kouká na dveře, a je jí děsně+ kecáš, už je to děsně dlouho. +zamumlá+ a předtím to taky nestálo za moc. +dodá, rezignovaně vstane, a otevře dveře+ musím jít nakojit, už je určitě vzhůru. +pokusí se kolem něho protáhnout+

[Byron]

No, jo, ale pět minut ještě zvládne, ještě spí. +koukne na ni, když otevře dveře+ Musíme si o tom promluvit, to víš, no ne? +kouká ne ni a stojí jí v průchodu+

[Victoria]

Já myslela, že tobě je nepříjemný mluvit "o nás". +naznačí prstama, a hnedka jak to dořekne, ví, že to od ní není fér, ale neví, jak ho jinak setřást+ Není o čem mluvit. Pustíš mě? +koukne rovnou na něj+