Camorr

[Wenai Lafayette]

Moc to neposrat. +musí se uculit+ Musím říct, že ti to zatím rozhodně jde, to neposírání věcí. +usměje se na něj tak pěkně+ Děkuju, Locke.

[Locke Lamora]

jo? +uculí se na ni pěkně+ to jsem rád. musím to jeanovi nahlásit, až přijede. +zazubí se a obejme ji u sebe blíž+ já děkuju. +usměje se a myslí to fakt vážně+ chybělo mi... tohle všechno. tvoje vůně. +pousměje se jí do vlasů+

[Wenai Lafayette]

Ty jsi mi taky chyběl Locke, poslední dobou hodně. +koukne na něj+ A Jean taky... ale... +kousne se do rtu+ Nenech to posrat mě, jo?

[Locke Lamora]

Jo? to jsem rád. +uculí se tak trošku hrdě, po lamorovsku+ já myslím, že Jean se postará. abysme to neposrali. +pousměje se+ bude to dobrý, všechno bude dobrý. +políbí ji něžně na spánek+

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj tak tázavě+ Bude? To je dobře... +pousměje se+

[Locke Lamora]

to si piš. +usměje se+ občas kecám, ale tobě ne. +zastrčí jí jemně vlasy za ucho a palcem se zlehka dotkne jejích rtů+ chtěl bych se vedle tebe zase probudit... klidně jen tak. +pousměje se+

[Wenai Lafayette]

Já se bojím, Locke. +povzdechne si, obejme ho a schová se k němu+ A divím se, fakt se divím, že mě nemáš ještě plný zuby. +pousměje se na něj+

[Locke Lamora]

neboj se. +usměje se na ni pěkně, obejme ji, pevně, ale něžně, a drží ji u sebe+ neboj, já tě budu hlídat. A jean, ten všechno zlý zažene, dyt ho znáš. ty jeho svaly. +uchichtne se trochu+ dyť to ani nejde. +zavrtí hlavou vesele+ Spíš nechápu, jak to vydržíš se mnou a mým otravným mozkem. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

No jo Jean. +pousměje se a přikývne+ Ještě že ho máme, on je ten rozumnej. +uchichtne se+ Půjdeme? +koukne na něj+

[Locke Lamora]

drží nás při zemi co. +uculí se, a pak se děsně uculí, když to řekne+ jo, půjdeme. +usměje se, chytne ji za ruku a proplete se s ní zahradou a dolů z věže, a na ulicích kouká, jestli lidi koukaj, že si ji může vést zrovna on+ Kam půjdem? +usměje se na ni, a je rád, že mu dovolí jít s ní+