Pokoj pro hosty - 1

[Payne]

+nechá se obejmout a vůbec žádný špatný vzpomínky v ní neprobudí. Přitiskne tvář k jeho hrudi a poněkud nevhodně ji napadne, že asi posiloval:D Zavře oči a poslouchá uklidňující tlukot jeho srdce.+ Jo, bude. +souhlasí šeptem a přesvědčuje tak i sama sebe+ Ne, nikam. Slíbila jsem, že budu doma. A kromě toho ani nevím, kde je. +povzdechne si trochu frustrovaně+ Jen potřebuju, abys tady byl se mnou. Aspoň chvíli. +vzhlédne k němu a slabě se pousměje+ Jsem fakt ráda, že jsi kouzelník, víš? Jinak by ses sem nikdy tak rychle nedostal. +poví mu a na tom úsměvu je vidět, že se už cítí maličko líp+

[Dean]

+navzdory situaci se musí trochu usmát, když ji tak drží v náručí, trochu konejšivě ji hladí po zádech, a doufá, že je jí trochu líp. Takhle zblízka fakt moc hezky voní, sakra+ Neptám se, co jsi slíbila, ale co chceš udělat. +uculí se na ni, ale rychle zase zvážní+ A co se vlastně stalo? +zeptá se opatrně+ Jo? Já taky, jinak bych musel ukrást Jadeovi vrtulník a to by byl daleko větší průser. +zazubí se na ni+ Jasně, kdykoliv. +usměje se. Vlastně je fakt rád, že když je jí blbě, vzpomene si na něj. Má z toho takovej... docela dospělej pocit+ Jedlas něco? +posadí se tam s ní na nějakej volnej prostor, což je shodou okolností postel. Hlavní žádný nevhodný myšlenky, ne v týhle situaci. Ještě by si myslela, že je úplnej úchyl+

[Payne]

Co chci udělat? Tomu vyšisovanýmu hajzlovi fakt hrozně moc ublížit. +zavrčí a v očích jí na okamžik temně zablýskne+ Ale jak říkám, nemám ani pár, kde jsou. A kromě toho jsem to fakt slíbila. +koukne na něj trochu vzdorovitě, sliby jsou pro nic celkem důležitý a snaží se je plnit. Aspoň většinou:D+ Ráno odjela do Guns, měla se ozvat, ale neozvala. V. pak hacknul kamery před Guns a...+v tu chvíli zmlkne, protože jí dojde, že je hacknul z jejího noťasu, kterej...leží na její posteli. Vymotá se mu z náručí a přitáhne si notebook k sobě. Rychle tam ten soubor najde, protože jak spěchali, zapomněl ho vymazat:D+ Tohle...+natočí ho tak, aby viděl na monitor a pustí záznam. Kamery maj kvalitní, takže je všechno pěkně jasný a ostrý, skoro jako film, až na to, že je to realita.+ Netuším, co to je za sráče, ale jsou to zbabělý svině. +konstatuje zuřivě skutečnost, jakou na Beccu poslali přesilu+ Ne, nejedla. Nemám hlad. +zavrtí odmítavě hlavou a asi po stopadesátýosmý se podívá na hodiny.+ Je to už hrozně dlouho...+prohodí spíš pro sebe a kousne se do rtu+

[Dean]

+není to úplně vhodný, ale prostě se mu uculit, když jí tak blýskne v očích, protože to je konečně zase ona. To zatrnutí ve slabinách, který mu tenhle její výraz způsobuje, zatím úspěšně krotí+ Dobře. +přikývne, její rozhodnutí hodlá respektovat. Skloní se nad notebookem a zkoukne to domácí video, vypadá to... bledě, sakra bledě, takže si dá hodně záležet, aby se mu nepromítlo v obličeji nic z těch černejch myšlenek. Měl by cítit uspokojení nad tím, jak solidně ji sejmuli, jenže tváří v tvář Payninu zoufalství se k tomu nějak nemůže přinutit. Dokonce se přistihne, že si možná přeje, aby se vrátila v pořádku+ Vypadá to, že věděli, co dělají... nebylo to náhodný přepadení. +konstatuje, koukne na ni, a nekompromisně ten notebook zaklapne+ Už na to nekoukej. +pousměje se a přikryje její ruku svojí+ Co tu vůbec dělá ona? +kývne ke dveřím směrem na Syr, vlastně neví, jak se ty dvě znají+

[Payne]

+pozorně sleduje jak se tváří, ale v umění "bezvýraznýho obličeje" už je mnohem dál než ona, takže nic nevyčte+ Jo, šli najisto. +přikývne jenom zachmuřeně+ Tak jo. +usměje se taky trochu, když tak rázně zaklapne noťas a opře se o polštáře+ Vyrobila přenášedla, který je sem dostanou a pak sem dostala i mě. A teď je asi jako můj dozor a taky pomůže potom s léčením...+trochu se zajíkne a na chvíli zavře oči a aniž by o tom nějak víc přemýšlela, zase se k němu trochu víc přitulí+

[Dean]

Nevěděl jsem, že se znaj. +pokrčí rameny jenom+ Hele... +usměje se na ni konejšivě+ vždyt si viděla, co dokáže ta jeho... ruka. +zamává dlaní ve vzduchu a myslí V a jeho svítící packu+ I kdyby byla zraněná, tak ji tím dokáže vyléčit. Tobě přece nezůstala ani jizva. +pohladí ji lehce palcem po tom místečku, kde měla předtím ránu+ A... +vymýšlí horečnatě optimistický argumenty+ Upíři se rychle hojí. Někde si... cucne z někoho a bude na nohou než bys řekla pijavice. +zazubí se na ni, za těch pár měsíců tyhle jeho narážky jaksi ztratily svůj osten. Omotá kolem ní paže a tak konejšívě si ji houpe v náručí, vtiskne jí pusu na čelo a pokouší se soustředit na to, že to je vážnej emocionální moment, a ne na to, že má boží holku v posteli. mrtvý štěňátka, opakuje si v duchu+

[Payne]

No jo, máš určitě pravdu. +povzdechne si a ze všech sil chce věřit, že to všechno bude přesně tak, jak řekl+ No, co jsem tak slyšela, tak už hodně, hodně dlouho. +pousměje se+ Když jsem Syr viděla poprvé, ležela u Beccy v bytě na gauči, celá od krve a pár minut na to tam ležel ten největší a nejkrásnější vlk, jakýho jsem kdy viděla. +trochu se usmívá, jak se ztratila ve vzpomínkách a opět si moc neuvědomuje, jaký interní informace vkládá do košíku, který je zavěšený na Jadově pravý ruce:D. Pak se najednou ozve zaškrábání na dveře, nespokojený zavrčení, klika jde pomalu, ale cílevědomně dolů a vzápětí se mezi dveřmi objeví bílý, vlčí čenich.+ Day asi slyšela, že ji nepovažuju za nejkrásnějšího vlka. +zasměje se+ Už jste se seznámili? +mrkne na Deana, jak se tváří+ Day, to je Dean, můj kluk, tak něj buď hodná. Deane, to je Day, Beccyina vlčice. +představí je skoro obřadně. Day opatrně dojde k Deanovi, důkladně ho očichá a nakonec mu spokojeně položí hlavu do klína a upře na něj ty úžasné, temně jantarové oči+ Vypadá to, že se jí líbíš. +směje se a pohladí Day za ušima. Terapie vlkem spolu s trochou tulení evidentně funguje:D+

[Dean]

Jasně že mám. +uculí se a palcem jí tak lehce krouží po holý paži+ hustý. +poznamená, a poznamená si tu informaci i k sobě, ale momentálně je mu to dost fuk, protože na boku cítí její teplý tělo a to ho dost zaměstnává. Nicméně, jak se dveře začnou pootevírat, ruka mu sjede ke zbrani, úplně instinktivně+ No jo, už jsme měli tu čest. +uculí se a trochu si oddechne, že je to jen vlk, natáhne ruku a podrbe vlčici za ušima+ To je dobře, třeba se ten pocit časem přenese i na její paničku. +mrkne na ni+ Když... jsem ještě bydlel doma, měli jsme psa. Když mi bylo dvanáct, přejelo ho auto, ale do tý doby to byl můj nejlepší kámoš. +prstama se probírá hebkou bílou srstí a trochu se usmívá, a vlastně ani neví, proč jí to vypráví, ale je to jedna z mála vzpomínek, co ho momentálně nenaplňuje smutkem nebo vztekem. a hlavně je rád, že chvilku nemyslí na tu velkou záchrannou akci+

[Payne]

Nechci ti dávat nějaký falešný naděje, ale možná už se trochu přenesl. +uculí se a pak si zase opře hlavu o jeho rameno a tiše poslouchá+ My jsme neměli žádný mazlíčky. +ozve se po chvíli+ Jenom kozy a pár slepic, ale ty jsme měli k jídlu, takže jsem si k nim žádný vztah nevytvářela. +ušklíbne se a pak se trochu nevesele zasměje+ Myslím, že bych asi neměla nikde moc vyprávět, že mi víc vadí zabíjet zvířata, než lidi...+zamyslí se nad tím hlouběji+ Protože zvířata jsou milý a nevinný a nikomu neubližou. +dokončí tu truchlivou filozofickou procházku do svý sociopatický duše a trochu odevzdaně si povzdechne.+ Je to trochu divný. +konstatuje nakonec suše+ Že jo? +zajímá se o jeho názor, ale do očí se mu nedívá, zjišťuje, že určitý věci se jí říkaj líp, když hned nevidí, jak se tváří+

[Dean]

Myslíš jo? +uculí se+ no, to by bylo fajn. Nechci, abys kvůli mně měla nějaký potíže. +pousměje se a vtiskne jí malou pusu na rameno+ Jo? Vlastně jsem nikdy farmářský zvířata neviděl. +uculí se a poslouchá ji, nijak na ni netlačí, ale je rád, že se cítí dostatečně v pohodě, aby mu vyprávěla o svým předchozím životě, pač toho o něm moc neví+ Je to trochu neobvyklý. +pousměje se souhlasně a nepřítomně přitom drbe Day za ušima+ Ale já mám neobvyklý rád. +dodá tiše, jako by to ani neřek+ Já to chápu. +přikývne pak a chvilku mlčí+ jade říká, že nikdo nemá právo vážit nečí život a rozhodovat o životě a smrti, ale... +ušklíbne se trochu+ některý lidi si prostě žít nezaslouží. +dodá tvrdě+ Myslím, že bude stačit, když budeš říkat, že ti vadí zabíjet zvířata. To je relativně běžnej názor. +zasměje se. Přijde mu to takhle fajn, jako kdyby oni dva měli svůj vlastní skrytej svět upřímnosti, daleko od ostatních+