Všude kolem

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj zpátky a pousměje se+ Děkuju. +řekne potom potichu, když jí odpoví a poznamená si to a dál poslouchá dotazy ostatních, až pak nakonec už dotazy dojdou a ona má popsanej skoro celej blok+

[Shadow]

+když Hannibal skončím publikum mu zatleská, on se zlehka ukloní, ještě se usměje, a pak zajde do vedlejší místnosti a lidé pomalu začnou odcházet. Zvedne se jako jeden z prvních a projde po schodech dveřmi do haly, zamíří rovnou ven, a na ulici se vmísí mezi stíny aleje podél chodníku, zadívá se na vchod a čeká+

[Wenai Lafayette]

+taky tleská a usmívá se, protože to bylo perfektní, pak si sbalí věci do tašky, obleče si bundu a hodí si tašku přes rameno a vydá se ze sálu+

[Shadow]

+Dívá se ke vchodu, jak vychází jednotliví lidé ven, a když konečně vyjde i ona, svaly se mu napnou. Sleduje, jak se vydá po ulici dolů, a pak se konečně pohne, potichu vyrazí, nejdřív pomalu, a udržují si od ní bezpečnou vzdálenost, ale to vzrušení se mu pomalu buduje v žaludku. vytáhne ruce z kapes od kabátu a chystá se zrychlit, když Wenainu postavu v kabátu olíznou přední světla auta, které u ní zastaví, sroluje okénko, a zevnitř se usměje Hannibal+ Nechcete odvézt domů? +pousměje se+

[Wenai Lafayette]

+překvapeně se koukne na to auto a na řidiče, protože je ve městě milion úchylů, že jo, ale když vidí Hannibala, tak se usměje+ Hannibale. Jistě, jste moc hodný. +pousměje se a nasedne si+ Chtěla jsem jet autobudem a projít si poznámky, ta přednáška byla nádherná. +usměje se na něj+

[Hannibal Lecter]

+počká, dokud se nepřipoutá, a pak se rozjede směrem k tvrzi. Ve zpětném zrcátku zaznamená pohyb, ale už je moc daleko, takže nevidí, co to bylo za zvíře+ Potmě je veřejná doprava pro ženy nebezpečná. +pousměje se+ Líbila se vám? mám velké štěstí, že mě univerzita občas nechá přednášet. +usměje se+

[Wenai Lafayette]

+pousměje se+ Mě se nic nestane. +zasměje se+ Mě si nikdo nevšímá. +usměje se na něj+ Podle mě byste tam mohl klidně přednášet denně. Všichni vám věnovali pozornost. +podotkne+

[Hannibal Lecter]

to bych tedy neřekl. +pousměje se+ Denně? Na to bych asi neměl nervy. +zasměje se+ Jsem rád, když si mohu na chvilku odskočit na akademickou půdu, ale moje pravá vášeň leží jinde.+zavrtí hlavou s úsměvem, a z profilu si ji prohlédne+

[Wenai Lafayette]

No, to máte asi pravdu. Studenti někdy můžou být pěkně otravní. +usměje se a kouká na stromy kolem cesty+ A kde leží vaše pravá vášeň, Hannibale? +usměje se na něj+

[Hannibal Lecter]

Myslím, že kdybych to dělal pořád, rychle by to pro mě ztratilo to kouzlo. +usměje se na ni+ Kdysi to byla chirurgie. +poznamená a sleduje cestu před autem, pevně svírá volant, jen občas sáhne po řadící páce+ Pak jsem svoji vášeň pro lidskou anatomii přeměnil na vášeň pro kulinářské umění. +pousměje se trochu+