Všude kolem

[Wenai Lafayette]

+najednou nemůže vůbec dýchat a jenom lapá po dechu a rudne a dusí se a valí na něj oči. Když ji pustí rozkašle se, celá hotová na něj kouká a hlavou jí projede, že teď už je fakt mrtvá+

[Shadow]

+podívá se na svoje ruce a zhluboka se nadechne, aby se uklidnil+ ne, ne, ne. +zašeptá+ takhle ne. +přimhouří oči a sleze z ní+ spi. +řekne jí skoro něžně, nechá tam stát ten tác s nádobím a skoro vyběhne schody pryč, od ní. pak venku bouchnou dveře a on je pryč+

[Hannibal Lecter]

+Když se vrátí ze svojí vyjížďky domů, jeho vztek je na bodu varu. Už je skoro tma, takže se doma jen do něčeho nenápadnějšího, vrátí se do auta a vyjede. chvilku sedí v autě a čeká na svoji šanci, pak vystoupí a zadním vchodem se vloupá na policejní stanici. Dobře ví, že v ulici kde bydlí jsou policejní kamery, a když se mu podaří získat záznam a obrázek toho chlapa, může sehnat i jméno a adresu. O pár minut později se vrátí do auta s dvdčkem se záznamem a zamíří k domovu, kde na tom začne okamžitě pracovat+

[Wenai Lafayette]

+kouká na něj s obavou, co jí udělá teď a skoro nedýchá, nadechne se, až uslyší, jak za ním bouchnou dveře a to se prostě rozbrečí a snaží se vyprostit z pout, zase jí to nejde a její pokusy jsou čím dál spabší a slabší+

[Hannibal Lecter]

+po několikahodinovým zírání do obrazovky počítače se konečně pousměje, z monitoru na něj zírá obličej toho chlápka. svým krasopisem si opíše pár řádek na papír, a zapne Google Earth. Chvilku hledá v krajině, projíždí okolí pod satelitem, a když najde co hledal, zadá souřadnice do gpsky, v kuchyni si vezme šéfkuchařský nůž a nastoupí do auta. Vztek v sobě uzamkne a zbude po něm jen ledově chladné soustředění+

[Wenai Lafayette]

+ve tmě a nejistá čeká na svůj další osud, protože už je jí dost jasný, že se otud nedostane, bolí ji hlava z pláče a křiku a zápěstí a kotníky od pout a snaží se přemýšlet, ale nejde jí to+

[Shadow]

+o pár hodin později se vrátí dolů. Už nepromluví, jen k ní přijde a pousměje se. Pak vytáhne šátek, nadzvedne jí hlavu a zaváže jí s tím oči, pevně a ne moc něžně+ Až příště otevřeš oči, budeš v dalším životě. +vydechne jí do ucha horce, a pak jí začne pomalu rozepínat kalhoty a ruce se mu trochu třesou+

[Hannibal Lecter]

+únava z něj spadne, i když řídí skrz monotónní lesy a několik úplně stejných vesnic, až přijede k domu uprostřed lesa, na samotě. Hned jakmile spatří modré auto, ví, že tady je správně. Zastaví o kousek dál, aby ho nebylo vidět z oken, vystoupí, nůž pevně v ruce, a připlíží se k zadním dveřím do kuchyně. Zkusí kliku, ale je zamčeno, a tak vrazí rukojetí nože do tabulky skla a otevře si zevnitř+

[Wenai Lafayette]

+kouká na něj, dokud může, už ani ona nepromluví, protože se skoro nemůže ani nadechnout a cítí, jak jí z hlavy uniká všechna krev jinam, asi do žaludku, protože se jí udělá strašně špatně, ale ani nepípne+

[Shadow]

+skloní se k ní a jazykem ji olízne podél čelisti, konečně se mu podaří rozepnout jí kalhoty a stáhnout je pryč. Obkročmo si nad ni klekne a horečnatě jí šeptá do ucha, jako v tranzu, nedává to úplně smysl, ale sem tam jde roeznat pár slov, o nich dvou, lásce a smrti, jeho ruce jí přejedou přes boky a pod tričko, dýchá zrychleně a nahlas, jak se k í tiskne, může cítit jeho tvrdost, a je tak mimo, že zvuk tříštěného skla nahoře ani nevnímá+