Hannibal Lecter

[Wenai Lafayette]

+pousměje se a sleduje ho, jeho ruce a rty, jeho oči, když nalévá víno+ Je ten hlad těžké nasytit...? +vydechne a je to otázka jenom způli, když se dotkne jeho dlaně, jen tak zlehka a pohlédne na něj, do jeho očí, trochu se usměje+ Jaký je váš nejoblíbenější prožitek? Intenzivní pocit? Je to touha, nebo uspokojení. +vydechne+

[Hannibal Lecter]

Téměř nemožné. +pousměje se+ A pokud už se to podaří... touha se brzy probudí znovu. +blýskne mu v očích+ Ale myslím, že o tom ledacos víte sama. +podotkne tiše+ Nejoblíbenější? +usměje se a zavrtí hlavou+ Ne, myslím, že je to spíš mozaika pocitů, a touha sama je skoro stejně intenzivní jako její uspokojení. +pousměje se a přimhouří oči+

[Wenai Lafayette]

To nepochybne vim. +pousmeje se a prejede spickami prstu po jeho dlani nez ji opusti aby se zase napila. Pak si sedne do kresla, v prstech porad sklenku s vinem+ Co o me vite vy, Hannibale? +pohledne na nej+

[Hannibal Lecter]

+pousměje se a cítí ten dotyk v dlani ještě když si zase sedne+ mám vaši zdravotní složku, poznámky z terapie a policejní zprávu a té malé nehodě vaší matky. +protáhne+ troufám si tvrdit, že víc než mnozí. +pousměje se+ Přesto si myslím, že klíčem není vědět, ale porozumět. +poznamená a usměje se do sklenice+

[Wenai Lafayette]

+sleduje ho a trochu se pousměje+ Myslím, že toho víte víc, než je napsáno na těch papírech, Hannibale. +usměje se na něj+ A myslíte, že rozumíte? +zeptá se ho se zájmem, když se napije vína+ O tom mám pochybnosti. +přimhouří oči+

[Hannibal Lecter]

rád bych věřil, že ano. +pousměje se taky+ Myslím, že víc než většina lidí, ano. Umím se dívat z perspektivy, kterou si mnoho lidí nepřipustí díky vlastnímu morálnímu kodexu. +poznamená a zatočí skleničkou+ možná ne zcela. prozatím. +přimhouří oči+

[Wenai Lafayette]

+musí se pousmát, kryž tak mluví a pokrčí rameny+ Asi máte pravdu. +přikývne a napije se+Budu muset domů, než bude pozdě a bratr si o mě začne dělat starosti. +povzdychne si+ Zavoláte mi taci, prosím? Jsem tu autem, ale měla jsem víno...

[Hannibal Lecter]

+překvapeně k ní zvedne oči, a když se podívá ven, uvědomí si, že už je tma+ Jistě, pokud chcete. +přikývne+ Ale pokud chcete, můžete tu přespat, a zavolat bratrovi z domácí linky. +usměje se na ni a tváří se pořád stejně kultivovaně, a nedá najevo, že by nerad, aby odešla+

[Wenai Lafayette]

Mohla bych tu přespat? +pousměje se+ To bych vám byla vděčná, mám k taxíkům v poslední době nějakou nedůvěru. +pousměje se, než se napije+ Na bezbranou ženu si v dnešní době každý dovolí. +odtuší, jako by myslela sebe+

[Hannibal Lecter]

prožila jste trauma, není se co divit. +usměje se+ To je přece samozřejmost. +přikývne s úsměvem a rovnou jí dolije víno, rád že se rozhodla zůstat+ To máte pravdu. Ale vy nejste tak úplně bezbranná žena, že ne? +zvedne koutek v pobaveném úsměvu+