Všude kolem

[Hannibal Lecter]

+přijde mu poměrně zábavné, jak se dusí ve vlastní šťávě, a jak se mu na čele pomalu sbírá pot, a jak se mu v očích zračí čím dál silnější hrůza, jako kořisti, která začíná tušit neodvratnost svého osudu+ Škoda. +poznamená, ale podle jeho tónu mu to ani trochu líto není+

[Wenai Lafayette]

Co se dá dělat. +řekne potichi, otočí se k Hannibalovi, trochu se usměje a pak se natáhne k onomu muži, jen tak ledabyle, jako by se nic nedělo jednou švihne nožem a ten se zaboří do obličeje, jako nůž do másla, vede řez šikmo a skončí pod uchem a tam zarazí nůž až po rukojeť do krku+

[Hannibal Lecter]

Jen to jediné. +odvětí s úsměvem, a ani si to neuvědomí, ale když se napřáhne a bodne, zadrží na tu chvilku dech. vnímá to jako zpomalený film, tan zvuk, kdy nůž prorazí kost, krev, která se okamžitě vyhrne, jak se chlápkovi protočí oči, a z hrdla unikne chroptivý zvuk, a taky na ni, jak jistou má ruku a její výraz v tu chvilku, sevře opěrky trochu pevněji+

[Wenai Lafayette]

+pustí nůž a muž se i s ním konečně zhroutí na zem, ale ona sleduje pořád jenom Hannibala a přijde k němu+ Chcete suvenýr? +zeptá se ho potichu+

[Hannibal Lecter]

+pomalu vstane a připojí se k ní u stolu, chlap sebou ještě trochu poškubává a pořád krvácí+ Nůž mu tlačí na arterii. Vykrvácí pomalu... pokud ho nevytáhnete. +pousměje se+ Suvenýr? +podívá se na ni se zájmem a přimhouří oči, ve kterých mu kromě adrenalinu svítí i něco navíc, nebezpečnýho a vzrušujícího naráz+

[Wenai Lafayette]

Má on to ale štěstí. +poznamená a pak zvedne koutek v úsměvu+ Nebo smůlu? +nadhodí trochu šiblasky a ustoupí Hannibalovi z cesty+ Pokud chcete. +přikývne a jde si k baru nalít skotskou+

[Hannibal Lecter]

Jak se to vezme. +pousměje se+ Jeho mozek teď produkuje omamující látky... brzy upadne do bezvědomí. Ani se nesnaží. +podotkne a lehce ohrne horní ret, dotkne se rukojeti nože a jemně na ni zatlačí, takže se z rány vyřine víc krve+ Velmi profesionální řez. +poznamená a když se na ni podívá, oči mu uznale blýsknou+

[Wenai Lafayette]

+sleduje ho, jak se sklání nad už brzo zesnulým mužem a vychutnává si ten pohled+ Taky to nedělám poprvé, Hannibale. +pousměje se+ Měli bychom zahladit stopy a jít, pokud už nic jiného nechcete... +odtuší+

[Hannibal Lecter]

+namočí si špičku prstu do krve, která muži stéká po krku, a zlehka ji promne mezi ukazováčkem a palcem, lehce zvedne koutek a vzhledne k ní+ Ne, to je vidět. +řekne tiše, hlas má trochu čímsi zastřený, chvíli se jí vpíjí pohledem do očí a pak se prudce pohne, přitáhne si ji za bok k sobě a políbí ji, divoce a s vášní+

[Wenai Lafayette]

+jen se stihne nadechnout k protestu, ale protestovat už nestihne, protože cítí jeho rty. Zavře oči a krátce mu polibky oplácí+ Musíme jít, Hannibale. +zašeptá mu do rtů, ale nesnaží se vymanit z jeho paží+