Ústav experimentální medicíny

[Remus]

+výmluvně se na Styx podívá, jestli si myslí, že si nevšiml těch momentů, kdy se pokoušela slabost utajit + Děkujeme... +schová jim lahvičky do Styxiné tašky, aby je tam nenechali+ Možná to je opravdu jen tím rozdílem v podnebí... +připustí a povzbudivě se na ni usměje, a když se Marcus vrátí, poněkud zneklidní jak vidí ten jeho výraz a zadoufá, že to není nějaká supervzácná tropická choroba, to by jim tak ještě scházelo... jiným směrem se radši zatím neodvažuje uvažovat+

[Marcus_Kraft]

+podá jim papíry s nějakýma grafama a výsledkama vyšetření, ze kterých toho moc nevyčtou+ Zjistil jsem příčinu vašich potíží. +pohlédne výmluvně na Styx a pak i na Remuse+ Jste v pátém týdnu těhotenství. Gratuluji oběma. +spíš to oznámí a i když jim to přeje a kdyby se na to soustředil, tak by projevil asi víc empatie, tak je spíš myšlenkama už u toho, jak ji vyšetřit a co jak bude s ní zdravotně a tak+ Rád bych Vám udělal ještě ultrazvuk, ale podle krve a vzorků +co jí tak průběžně odebral+ to vypadá, že je všechno v pořádku.

[Styx Lupin]

(Remus: lách, a tak se snažila, aby to nepoznal ) +nechá se prohlídnout a odebrat krev a když se Marcus nějak podezřele dlouho nevrací z laboratoře, začne být trochu nervózní+ Proč mu to tak dlouho trvá? +ptá se Remuse, jako kdyby to on věděl+ Doufejme, že je všechno v pořádku… +když se Marcus konečně vrátí a Styx vidí ten jeho výraz, znejistí ještě víc. Prohlíží si ty výsledky, ale je to latinsky, takže tomu houby rozumí. No když jim Marcus oznámí tu radostnou novinu, zůstane na něj chvíli zírat a vstřebává tu informaci+ Já jsem těhotná? +potřebuje se ujistit, že slyšela dobře a když jí to Marcus potvrdí, celým tělem jí projede obrovská vlna štěstí+ Slyšel jsi to? +otočí se k Remusovi rozzářená jako sluníčko+ Čekám dítě! MY čekáme dítě +vrhne se mu kolem krku a už se nezmůže na další slova a rozbrečí se mu štěstím na rameni+

[Remus]

+na to ji zná moc dlouho + to určitě nic nebude, znáš ho, jak je pečlivý... nejspíš všechno kontroluje dvakrát, nebo i třikrát. +usměje se na ni, ale v koutku duše začíná být sám poněkud nejistý, jen to kvůli ní nedává najevo+ Dobře, to je dobře. +přikývne, když jim oznámí, že zjistil, kde je problém, ale pak mu myšlenky jaksi zatuhnou v mozku+ Cože? +vypadne z něj nejdřív jenom, než mu ta informace doputuje tam kam má+ Vážně? +vydechne tiše+ A... +odkašle si+ Jste si jistý, je to jisté? +řekne pak, trochu ochraptěle, první instinkt mu velí ověřit informaci než si dovolí podvolit se radosti+ Slyšel jsem to. +přikývne. Když vidí její výraz, rty se mu samy rozjedou do úsměvu+ čekáme dítě. +zopakuje po ní s širokým úsměvem... přitáhne si ji do náruče a teprve teď tomu pořádně začíná věřit, naštěstí má plný obličej jejích vlasů, které zajryjí jeho tvář i jeho dojetí, a také první rozkvétající obavy o jejich zdraví. Ty ale zatím vytěsní, teď chce cítit jenom štěstí+

[Marcus_Kraft]

No...to se tak stává...když spolu dva lidi..."to". +ušklíbne se pobaveně+ Ano vážně. +docela trpělivě je poslouchá+ Ano, jsem si jistý. +podívá se trochu káravě, co si to o něm myslí+ Ano jste. +poněkolikáté souhlasně přikývne, už je zvyklý na takové reakce+ V pořádku...jen si tady lehněte...+ukáže jí, jak odkryje břicho, tak jí na něj dá studenej gel a pomalu po něm začne jezdit...tou věcí no   + Mhmmm...mmm...+kouká na monitor, kde všehovšudy nic vidět není - no on vidí (a nevím, jestli reálně už něco vidět je, ale my tu máme super extra hyper špičkový zařízení, tak tady kdyžtak je   + Tohle je...+nakrčí čelo a chvílu kouká do hromady teček na monitoru, nechce použít lékařskej výraz tak to řekne na něho až absurdně lidsky+ vaše dítě. +rovnou jim z toho dělá fotky - poučen od Vici rači víc, než míň...+

[Styx Lupin]

+se slzami v očích, ale šťastným úsměvem na rtech sleduje Remusovy emoce ve tváři+ Já vím, že se to stává +rozesměje se při Marcusově poznámce+ Jenom, že tomu pořád nemůžeme uvěřit, že se nám to konečně povedlo. Hodně dlouho jsme čekali, až se dozvíme tuto radostnou zprávu +poslušně si lehne na lehátko a pevně stiskne Remusovi ruku. Trochu cukne, když ji zastudí gel a pak upřeně sleduje monitor a snaží se tam něco rozeznat. Nadzvedne hlavu, když jí Marcus ukáže jejich budoucí dítě a s pocitem nevýslovného štěstí hledí na ten tmavý flíček na monitoru+ Vidíš ho? +zeptá se Remuse a málem řekne, že ten je ale krásný , ale radši si to nechá pro sebe, aby si nemysleli, že se z toho zbláznila, pro ni ale krásný opravdu je+

(ještě si nechám projít hlavou, jestli bude jedno dítě nebo dvě (nebo kolik ), to se když tak dozví až při další prohlídce:))

[Remus]

Ale to já vím. +musí se také zasmát a pořád to zpracovává - dítě, jeho dítě - a ještě stále si připadá jako v tranzu, když jí pomáhá na lehátko. Mhouří oči na monitor, nic extra konkrétního tam nevidí, dokud jim Marcus neukáže přesně kam se dívat, a opravdu tam mezi ostatní šedou malý flíček je+ Teď už ano... opravdu tam je. +přikývne s očima upřenýma na monitor, proplete jim prsty a ani si neuvědomuje ten široký úsměv, který se mu usadí na tváři+ To je... +odkašle si trochu, aby zamaskoval dojetí+ neuvěřitelné. +usměje se na ni pak, protože nějak nenachází dostatečná slova pro to pohnutí, co se v něm odehrává+

[Marcus_Kraft]

+podá jí kapesníčky a sklidí přístroj a podá jí pakl utěrek na gel+ můžete se obléct....+odjede na židli ke stolu, kde zatím vypisuje těhotenskou průkazku+ Dáme Vaši krev ještě na další vyšetření - tentokrát kvůli běžným záležitostem a přijdete za dva týdny na kontrolu. Kdyby z krve vyšlo něco negativně, nebo naopak pozitivně, tak si vás zavolám dřív... A objednejte se k zubaři - teď, za dva měsíce a pak v dvouměsíčních intervalech. 

[Styx Lupin]

+pozná na Remusovi to jeho pohnutí, že bude otcem, ještě nikdy ho tak dojatého neviděla a vžene jí to další slzy do očí, ale všechny emoce tohoto okamžiku teď v sobě potlačí, nechává si to, až budou spolu sami a teď mu jen sugestivně stiskne ruku+ Co nejdřív si vyřídím všechny potřebné prohlídky +přikyvuje Marcusovi, utře si břicho a při oblékání se ho hned musí zeptat+ Pane doktore, kdy bude možné zjistit, jestli je naše dítě zdravé... a tak +je jí jasné, že ještě je na to moc brzy, ale chce to vědět, už kvůli Remusovi, protože cítí, že zrovna tohle se mu teď honí hlavou a sám se na to bojí zeptat+ A kdy by se nám to mělo narodit? +vzpomene si na důležitý fakt, vytáhne diář a nahlásí mu termín posledních měsíčků+

[Remus]

+stiskne jí prsty nazpátek a cítí to stejně, nemá ve zvyku se rozněžňovat před cizími lidmi a pro ni zůstává klidný, aby ji podpořil, ale uvnitř v něm se ty emoce, štěstí a obavy perou. Dítě by samozřejmě přijal tak i tak, ale celou bytostí si pro něj přeje zdravý, normální život. Takže když se Styx zeptá, uleví se mu i přitíží zároveň a vděčně se na ni usměje, že si zachovala chladnou hlavu+ Ano... a na co si máme dát pro jistotu pozor? +usměje se+ Jsou oba v pořádku, že? +ujistí se znovu a umíní si, že si musí sehnat nějakou literaturu na to téma, protože se na problematiku otěhotnění soustředil tak usilovně, že vlastně neví nic o samotném těhotenství+