Jídelna

[Phillipa Lafayette]

+vezme si svůj kefír a vztekle vstane+ Tohle se Viktor ještě dozví, to buď bez obav, mladá dámo. +zamračí se na ni výchovně, pak věnuje ještě naštvaný pohled Jeanovi a přímo vražedná Lockemu+ A vám dvěma radím, aby jste nepokoušli mou trpělivost a zmizeli odtud! +nakvašeně odkráčí+

[Wenai Lafayette]

No tak mu to řekni. +hlas má chladný jako kus chovu a stejně tak výhružný+ Řekni mu to na to, co ti odpoví jsem vážně moc zvědavá. +sleduje ji až ke dveřím a když za ní zapadnou, tak se zas uvolní a zavrtí nad ní hlavou+ No, my tu míváme veselo. +řekne a upije čaje+ Ty knihy jsem přečetla. +poněkud zvážní+ To jste mi tak trochu neřekli, že ti mágové jsou spolek magorů, kteří odkrouhnou každýho, kdo kouzlí a není s nimi, nebo vystupuje proti nim. Že zabijou mou rodinu, přátele a podle všeho i mího kloboučníka. +není naštvaná, jenom trochu vyjevená+

[Jean Tannen]

+koukne na Phillipu, jak odchází a na rtech mu pohrává veselý úsměv, Lockeho špatná nálada ho vůbec nerozhodila+ Já vám také přeji krásný den, Phillipo. +pak se ušklíbne+ Ta by taky potřebovala slevy ve středu. +uculí se+ No, Wenai.... o to právě jde. Nesmíme ho zabít. Ale, můžeme ho vyděsit, trošku mu ublížit.... Nechceme aby ses vystavila nebezpečí +koukne na Lockeho+ Jen nám trochu pomohla.

[Locke Lamora]

+kouká na Wenai, když je takhle chladná a vyhrožuje, tak ani nemá problém uvěřit, že je v ní někde schovaná mocná magie a trochu mu to pomůže vrátit se do profesionálního uvažování+ Jo, tak nějak jsme předpokládali, že by to mohlo mít neblahá účinky na tvoje rozhodnutí nám pomoct. +usměje se koutkem úst+ Zabít ho rozhodně nemůžeme, karthainský by si pro nás všechny přišli. Wenai. +osloví ji, odmlčí se, a je skoro vidět, jak mu mozek rychle pracuje+ Nevím, kolik toho se svojí magií dokážeš, ale nejlepší cestu bych viděl v nějaký manipulaci mysli. Prostě ho donutit odejít a zároveň myslet si, že nejsme hrozba. +vysvětluje obrysy plánu, co se mu rodí v hlavě, a jak se mu v mozku splétají různý možnosti a strategie, je ve svým živlu+ My ti k tomu zařídíme všechno, co budeš potřebovat. +slíbí+ Všechny plány, který tebe nebo Brouka staví do nebezpečí jsou mimo jakýkoliv uvažování. +řekne to svým garristovský hlasem, jako fakt, kterej nepřipouští diskusi+ No a až se vypořádáme s tím zmrdem, pořád je tu ta Šedá bečka hnoje. +dodá nenuceně+

[Wenai Lafayette]

Žádné neblahé účinky to nemá. +zavrtí hlavou a usměje se na svou koblihu+ Hlavně potřebuju vědět, jak moc je silný, nebude to problém zjistit, když mu budu nablízku, nebo budu mít něco, co očaroval a podobně. Nebo někoho. +zauvažuje+ Umím manipulovat myslí, ale je to trochu problém, je to snadno zjistitelný a navíc dost... no, nepraktický. Když ti třeba podsunu myšlenku, že nemáš myslet na koně, tak na co budeš myslet? Na koně. Když ho moc otevřeně zmanipuluju, tak si toho všimnou ostatní mágové a půjdou po mě. Navrhuju to udělat naopak: vypořádat se s tou šedou bečkou hnoje +použije Lockeho slova+ A když ten bude pryč, tak nic nebude poutat nájemága k vám. +vyloží svůj nápad+ Jsem schopná vám poskytnout nějakou základní magickou ochranu, některé z těch věcí jsou magií nevystopovatelné, ale většina z nich ano. Kouzelník kouzelníka pozná.

[Jean Tannen]

+sleduje ty dva, jak spolu mluví a prostě se musí usmívat, ale radši si zacpe pusu klobásou, aby to na něm nebylo poznat a dál snídá a tváří se nenápadně, dokud nemá dost, tak se potichu zvedne a odejde, stejně jsou zabraní jeden do druhého tolik, že si ho ani nevšimnou+

[Locke Lamora]

Jo, měl jsem hned vědět, že jsi dost šílená na to, abys do toho stejně šla. +usměje se+ Jenomže, ta Šedá bečka hnoje má nájemága pořád u sebe. Platí mu za svoji ochranu, Sokolník na něj umístil spousty ochranných kouzel, takže ho zbraní ani nijak jinak tělesně nedokážeme zranit. Šipky k němu vůbec neproletí, sekneš po něm sekerkou a on najednou vůbec nestojí, kde sis myslela že stojí. +rozhodí trochu bezradně rukama, a je vidět, jak děsně ho štve, že tomu sám nedokáže čelit+ I kdyby se ti povedlo tyhle kouzla na něm zlomit a my ho zabili, nájemág to pozná a půjde po tobě, protože v tobě ucítí cizí magii. A to nepřichází v úvahu. +řekne rezolutně+

[Wenai Lafayette]

+poslouchá ho+ To dokážu zlomit, to by snad neměl být problém. +pak ho poslouchá dál+ No tak pak jednoduše umřu. +pokrčí rameny, jako by ji to vůbec nevzrušovalo a dál si maže nutelu na chleba+

[Locke Lamora]

+ví, že to říká jen tak, ale stejně ho ta lehkomyslnost, s jakou o tom mluví, rozčílí+ Nepřichází v úvahu. +zopakuje o něco rázněji, než by možná chtěl+ Když tě nezajímá tvůj a můj život, uvědom si aspoň, že když na nás poštveš nájemágy, umřou taky všichni ostatní Páni Parchanti, Jean, Calo, Galdo, Brouk, Sabeta. +odsekne a ve vzteku schválně použije i Sabetino jméno, aby ji trochu popíchnul, a až potom si uvědomí, že pro Wenai je to vlastně jen obchod a Sabetou už jí stejně ublížit nemůže, jenže zpátky už to nevezme, tak nad tím jen v duchu mávne rukou+ Musíme na to jít jinak. +vrátí se k původnímu tématu tiše+

[Wenai Lafayette]

+zamračí se na něj+ Neječ na mě Lamoro. +zavrčí, jako před tím na Phillipu a je v tom i osten nenávisti, to za tu Sabetu+ Nepoštvu je proti vám, poštvu je proti sobě, s vámi já nebudu mít nic společného. A kdo tu vůbec chce koho poštvat? Tak co chete? +najednou je zmatená, ale zamává rukou a pokračuje+ Jistě, že neumřu doopravdy. Nahraju to. Zahraju to. A pak bude klid. Ale jestli nechceš, tak ne. Je to koneckonců tvůj zasranej plán. +tentokrát se na koblihy mračí+