Ložnice

[Byron]

Velkej bub! Velkej táta ho zneškodní! +vrhne se do pokojíčku a jsou za tama slyšet nějaký rány a pak kvílení a řev a zase rány a pak přijde Byron a je celej mužnej a nafouklej a oprašuje si dlaně+ Už tě strašit nebude! Já jsem ho vyhodil!

[Victoria]

+sophie jí skočí do postele a vleze si pod peřinu k ní, a spolu tam jen tak vykukujou+ vidíš, táta ho spere. +zazubí se na ni, stulí si malou do náruče a hladí ji po zádech, aby už neplakala+ koukej, už ho táta vyhnal. +zazubí se, a hrdinsky ho přivítaj v posteli jako triumfujícího vítěze nad bubem+ ty ses bála jo? +pusměje se+ to nevadí, každej se někdy bojí. +usměje se a tiše ji konejší+ já se taky občas bojím, strach je důležitej. Strach ti říká, že je něco nebezpečný, víš? Kdybysme se nebáli, tak bysme klidně vlítli do silnice pod auto bez rozhlídnutí, nebo sahali na horký plotýnky. +posadí si ji na klín a přikryje je+ Ale všechen strach se překoná, víš? A máma a táta nedovolí žádnej bubákům aby ti ubližovali. +usměje se a dá jí pusu do vlasů+

[Byron]

+když se vrátí, tak vklouzne k nim pod peřinu a hlídá je z tama+ Jo, My tě všechno naučíme. +přikývne+ A ochráníme tě. +usměje se na ni+ Nechceš spát, prďolko, +koukne na malou+ Bubák už je pryč, opravdu.

[Victoria]

tady. +koukne na něj velkýma očima, celýma uplakanýma+ já tady spím. +popotáhne+ a jak jsi vylezla z postýlky co? +pousměje se a utírá jí slzy+ chceš spát tady jo? +koukne na byrona co myslí+

[Byron]

No jasně, že tady, kde jinde. +usměje se na ni a pak koukne na Vicky a znejistí+ nebo ne? VCo, Vicky? +zeptá se jí+

[Victoria]

Jo, tady. +usměje se, a je ráda úplně tajně, že to dovolil+ a zítra než půjdeš spát to tam vystříkáme antibubákovým sprejem, jo? +uculí se a vtiskne malý pusu na čelo+ už neplakej, koťátko moje. +houpe ji jemně u sebe, a trochu se jí usmívá do vlasů+

[Byron]

Tak jdeme spát, holky moje. +usměje se a je rád, že tam jsou všichni a zkontroluje, jestli mají všichni pařiny a oběma dá pusu na dobrou noc+

[Victoria]

tak jo. díky. +usměje se na něj, a tu pusu trochu protáhne, vděčně a pěkně, přitulí se zády k němu a sophii stulí před sebe, aby byli jako klubko lásky, a přikryje je+ dobrou, byrone. +pošeptá mu přes rameno+ miluju tě. +pousměje se ještě, skoro to není slyšet, ale chce to říct stejnak+

[Byron]

Dobrou, vicky. +usměje se na ni a stejně to slyší, protože na tady ty dvě slova, zlášť od ní, má vyvnutej sluch a taky jí to pošeptá, naoplátku+ Miluju tě. +vydechne a dává pozor, aby se jim nezdálo nic škaredýho+

[Victoria]

+sophie už vypadá klidná, tiše oddychuje a občas se převalí, a Vicky se trochu do tmy culí, a pak se k němu tak opatrně napůl převalí, jen aby ho nezalehla+ ty, byrone? +zašeptá+