Blíží se nám premiéra hororu Mama - 21.3. - tak jsem pro vás opsala recenzi na tento film z posledního čísla časopisu Cinema, ať nás to pěkně navnadí. Podle ní se opravdu máme na co těšit.
Recenze: Po zhlédnutí upoutávky na Mamu jsem se nechal slyšet, že by mohlo jít o nejlepší horor letošního roku. Pro jednoznačně hovořil fakt, že nad filmem drží ochrannou ruku Guilermo del Toro a že je to španělský film. Je to příběh dvou malých holčiček, sester, které zůstanou po dobu pěti let v chatě v lesích poté, co přijdou o otce i matku. Objeví je jejich strýc Lucas (Nikolaj Coster-Waldau). Dívky se vrací do civilizace a zůstanou u Lucase a jeho přítelkyně Annabel. Brzy začne být jasné, že spolu s děvčaty z lesa přišel i někdo další. Někdo, komu sestry říkají Mama. Síla filmu je v detailech. Od prvního okamžiku je znát, že příběh je maximálně promyšlený a propracovaný. Charaktery postav jsou vypiplané, každá věc má v ději své nezastupitelné místo a logiku. Film téměř plýtvá nápady, ukrytými v maličkostech. Tu atmosféře přispívá hudba, tu dobře zvolený úhel kamery nebo chytré nasvícení. Tma tu nehraje tak důležitou roli, jako v jiných hororech. Tady hrůza přichází i za bílého dne a je stejně děsivá jako za hluboké noci. Vizuální podoba ústředního monstra je trochu jiná, než bývá obvyklé. Nemusí vám sednout napoprvé, ale děsivost se jí nedá upřít. Režisér na diváka útočí hned na dvou frontách. Na té první vás čekají klasické lekačky, na té druhé pozvolna plížící se hrůza. Obě strany mince fungují stejně dobře, takže se bát budete, a nejenom lekat. Zatímco většina hororů zasadí děj do jednoho místa a nedokáže se z něj vymanit, Mama nemá přesně dané hranice a tím je ještě strašidelnější. Stejně tak je dobře rozvržený prostor věnovaný jednotlivým postavám, takže nemáte nejmenší naději se začít nudit. Ale ani Mama se nevyhne tomu, aby občas vkročila do známých vod. Sem tam se objeví povědomý prvek skládačky, motiv již viděný. Ale příběhu to neškodí, neboť každá minuta filmu má své nezastupitelné místo, které je obestřeno autentickou atmosférou. Jsem rád, že se po delší době objevil skutečně strašidelný horor, který vypráví příběh a přetéká atmosférou. Tentokrát nebyla upoutávka na film jen reklamní bublinou, ale poctivě prezentovala tuhle hrůzyplnou záležitost, jenž redefinuje pojem slova mama. A to ani nemluvím o nečekaném konci filmu.