Město

[Rebecca Altamirano]

Okolí Guns, centrum města ať je kde řádit

[Rebecca Altamirano]

+Když Payne odešla, ještě chvíli se snažila pracovat, ale myšlenky jí stále utíkaly někam pryč, nedokázala se soustředit. Opřela se v křesle, zadívala se na strop a prsty si projela vlasy. To neustále vzrůstající napětí v jejím těle začíná dosahovat neúnosný míry. A její horší Já je čím dál neklidnější a naštvaný. A to není dobrý, rozhodně nemůže dopustit, aby převzala řízení v nějakou nejmíň vhodnou chvíli. Znovu ji bolestivě bodne u srdce, když si vzpomene na Vishouse a jak by tenhle problém spolu vyřešili.+ Chybíš mi...+zašeptá do pološera pokoje. Ale může si to dovolit, nikdo ji neslyší.+ No jo, tak jako za starých časů. +zavrčí frustrovaně, sebere klíče od Chargera a sjede dolů. V kuchyni nechá vzkaz pro Payne, předpokládá, že se vrátí až po ní, tak aby věděla, kde je. Venku naskočí do auta a v agresivním zahvízdání pneumatik vyrazí do své oblíbené části města. Stará, opuštěná skladiště, některá přebudovaná na soukromé kluby, motorkářské hospody a kluby, kde se kšeftuje s drogami a i jiným "materiálem". Vybere si jeden takový, o kterém si je jistá, že ji tam ještě neznají. Zaparkuje u kraje, zamkne auto a vejde dovnitř.+

+přivítá ji tradiční skoro-tma, zakouřeno, ale vybavení je na první pohled luxusní a drahé. Takže asi drogový doupě. Fajn. Aspoň nebude mít výčitky až to tady zlikviduje:D Sedne si k baru a poručí si rovnou absinth. Ať si štamgasti co nejdřív myslí, že je zlitá pod obraz a tedy snadná kořist. Cítí jak jí ten neklid, vztek, frustrace a všechny ty hnusný emoce, proudí pod kůží jako jed a tuší, že její oči jsou černé, obsidiánové tůně s tou poměrně děsivou zlatou obroučkou. Klopí do sebe jednoho panáka za druhým a čeká...+

[Rebecca Altamirano]

+nemusí ani čekat moc dlouho, když za sebou zaslechne pohyb. Ani se nemusí ohlížet, aby si ověřila, že za ní stojí jeden, spíš ale dva chlápci, nejspíš ozbrojení. Na barovku vedle ní si sedne další chlápek, s tradičně vlezlým a falešně sladkým úsměvem, který ji má buď uklidnit nebo jí přijít sexy, no zcela se míjí účinkem. Zatím se na něj nepodívá, jen se znovu klidně napije, oči sklopené k barové desce, protože ví, že jakmile uvidí její oči, nejspíš mu dojde, jak velkou chybu ve výpočtech tentokrát udělali. Osudovou chybu.+
Śéf: rád ve svým baru vidím novou tvář. A tak pěknou zvlášť. +osloví ji žoviálně a prstem jí přejede od ramena dolů. V ten moment se poprvé zarazí, protože kousek nad loktem narazí na jizvy. Očividně si nedal tu práci, prohlédnout si potencionální "zboží" podrobněji. Ale nakonec, zákazníci jsou různý a každej má nějakou tu úchylku, tak proč ne jizvy.+ Pojď si se mnou dát drink v soukromí. Ve dvou se pije líp. +kývne k salonku na vyvýšeném podiu, kde vstup hlídají dvě obligátní gorily v mizerně padnoucím obleku+
B: +dopije skleničku a položí ji na bar. Přemýšlí, jak dlouho má hrát tuhle hru na opilou a bezmocnou kořist. Pohledem krátce přejede osazenstvo baru a přemítá, jak velký problémy s nimi může mít. Zhruba deset členů ochranky, pak nějaký typický mlátiči na vynucování dluhů a ti dva za ní jsou určitě na zvládání příliš vzpurnýho zboží. Prostě klasika.+ Díky, ale vždycky piju sama. +odpoví po chvíli, aniž by mu věnovala jediný pohled. Ví, že to ho spolehlivě vytočí. Tihle mafiáni to berou jako útok na svý neotřesitelný postavení vůdce a samozřejmě i na svý "chlapáctví". +
Šéf: +úsměv mu okamžitě zmizí z tváře, je to jakoby ho vypnul. Zajímavý, možná kolega psychopat?+ Myslím, žes mi nerozuměla, kočičko. Řek´ jsem, že půjdeš se mnou a napijem se. +nakloní se agresivně do její osobní zóny a zároveň ji hrubě stiskne paži, očividně připravený jí z té židle strhnout násilím. Jenže pak Becca otočí hlavu a konečně se na něj podívá.+
Becca: A já jsem řekla, že piju radši sama. +zopakuje s úsměvem a upře na něj ty prázdné a studené černé tůně, orámované ohnivým kroužkem. A je to taky to poslední, co v životě viděl. V dalším okamžiku se ozve takové zvláštní, tlumené mlasknutí. Výraz na chlápkově tváři se změní z naštvaného v překvapený. A pak v mrtvý. Vytáhne mu z břicha čepel třiceticentimetrové armádní dýky se zubatým ostřím a mrtvola se sesune z židle a dutě žuchne na zem. Až to je chvíle, kdy dva mlátiči za ní pochopili, že asi všechno nejde úplně podle plánu. A pak se rozpoutá peklo. A je to přesně to, co potřebovala. Přestože jim zrovna zabila před očima šéfa, aniž by to kdokoliv postřehl, pořád ji berou jen jako "holku", kterou je jen potřeba zkrotit a bude pro ně šlapat. Možná se prostě rozhodli prudce povýšit, když šéfik je ze hry. Ať je to jak chce, nikdo na ni nestřílí a jdou na to hezky ručně. Schytá pěkných pár pořádně tvrdých ran, dost z nich ani nebylo schválně nevykrytých, ale skutečných; jeden z nich má na prstech několik těžkých, stříbrných prstenů, takže když se jeho pěst potká s jejím obličejem, začne okamžitě krvácet, jak stříbro propálilo kůži. Po chvíli jim došlo, že asi přece jen nebude úplně vhodný zboží a vezmou si na pomoc podobné nože, jako má sama Becca a od té chvíle to jsou učiněný jatka. Sama schytá pár poměrně hlubokých ran, jednu na rameni, jedna docela dlouhá na břiše a na stehně, která jen o kousek mine tepnu. Zdá se, jakoby to už trvalo věčnost a přitom od chvíle, kdy jí k nohám žuchla šéfikova mrtvola uběhlo sotva deset minut, když je náhle po všem. Zdi a všechno kolem je ohozené abstraktní rudou malbou, včetně jí samotné, nicméně tentokrát je dost krve i její vlastní. Jediný dvě živý bytosti, který to peklo přestáli bez šrámu, jsou dvě tanečnice u tyčí na zvýšených pódích. Obě ji pozorují široce rozšířenýma, vyděšenýma očima a když na ně Becca pohlédne, trhnou sebou, jakoby je praštila+ Zmizte odsud. A jestli o tom někdy s kýmkoliv promluvíte, najdu si vás. Kdekoliv. +doporučí jim a přidá zdarma mrazivý úsměv. Ani jedna na nic nečeká a na nic se neptá. Chytrý holky. Když jsou pryč, rozhlédne se a v zrcadle za barem si prohlédne svůj odraz. Zvedne koutek v křivém úsměvu a spokojeně se dotkne na několika místech rozraženého rtu a spáleniny na tváři. Skloní se, otře si nůž o košili mrtývho šéfa, vrátí ho zpátky do poudra na stehně a vyjde ven. Jak jde chodbou k východu, přiloží obě dlaně ke stěnám a ty okamžitě vzplanou, jakoby by byly nasáklé benzinem. Když vyjde ven, ještě okamžik sleduje hořící klub, než nastoupí do auta a zamíří domů...+

[Payne]

+konverzaci "katie" a "jerryho" sledovala pár dnů; neušlo jí, že "katie" by ráda vycouvala, jenže ten sráč ji začal vydírat. Ve photoshopu upravil fotky, které mu poslala a vyhrožoval, že pokud se s ním nesejde, vyvěsí je na internetu a to byla chvíle, kdy se rozhodla, že musí zasáhnout. A tak hackla katiin účet a napsala mu, že se schůzkou souhlasí. Aby nepojal žádné podezření, nechala ho vybrat místo a hned souhlasila. Zároveň taky změnila katie heslo, aby se k účtu už nedostala. Ve smluvený den vyrazila na místo; schválně ho vybral tak, že i když ještě nebyla tma, nebylo kolem moc lidí. Čekala ve stínu rozložitých stromů a poměrně hustého houští. Díky hacknutí jeho počítače zjistila jeho adresu a opatrným stalkováním zjistila, jak vypadá. Bylo mu nejmíň čtyřicet. Několik minut ho pozorovala, jak sedí na lavičce, nenápadně se rozhlíží a v ruce drží plyšového tygříka. Cítila jak ji pomalu prostupuje ledový klid a zároveň vztek žhavý jako láva. Viděla, že začíná být nervózní a rozhodla se jednat. Nasadila si kapucu své černé mikiny a vyrazila po cestě k němu. Předstírala, že se rozhlíží kolem, jakoby někoho hledala, pak na něj pohlédla a došla k němu.+ Ahoj. Ty jsi jerry.cool? +oslovila ho nesměle a usmála se+ Mám pro tebe vzkaz od katie. Je nemocná, tak nemohla přijít a navíc má rozbitý počítač, tak ti nemohla napsat. A tak mě poslala, abych ti to vyřídila. +dál se tváří naprosto neškodně, ten výraz má nastudovaný dokonale. Schválně se nenalíčila, aby vypadala mladší, ale když pozorovala jeho nedůvěřivý výraz, začínala pochybovat, že na to skočí. Ale musela to už dotáhnout do konce+ Až bude moct, zase se ozve. +dodá, jakoby ho chtěla ukonejšit+

+čím déle tam v tom parku čeká, tím horší pocit se ho zmocňuje. Už se chystal, že radši vypadne, když se objevila ta holka. Vypadala, že je trochu starší, ale dnes se to pozná čím dál hůř. A kromě toho byla opravdu pěkná+ Ahoj, jo, to jsem já. Tak to je škoda, ale co se dá dělat. +hrál pečlivě svou roli hodnýho kámoše, kterým ale opravdu nebyl+ Díky za vzkaz. +usměje se na ni mile+

Není zač. Já už musím, tak se měj. +mávne mu, otočí se a vyrazí po cestě pryč. A netrvá to opravdu dlouho, než za sebou uslyší tlumené kroky. Nezklamal. Predátor zůstane predátorem. Jenže tentokrát neloví kořist, ale jiného predátora. Usměje se pro sebe a zrychlí; když dojde k tmavému tunelu, využije tmy ve svůj prospěch a než jím projde, ztratí se ve stínech. Čeká až tam dojde a zmateně se zastaví. Pozoruje jeho nechápavý výraz, když se snaží zjistit, kam zmizela a pak ve zlomku vteřiny zaútočí. Prudce do něj vrazí a znásobená síla dopadu jím praští o vlhkou zeď tunelu. Než vůbec stačí zvednout ruku na obranu, tvrdě ho udeří pěstí do tváře a pak znovu, až uslyší křupnutí zlomeného nosu. Další úder vede do žaludku a když se zlomí v pase, vykopne kolenem a seznámí ho s jeho obličejem. Nechá chlapa klesnout na zem, hekajícího, ale stále nechápajícího, kdo ho vlastně napadl. Kopnutím ho převrátí na záda, kolenem mu přišlápne krk a vytáhne svoji dýku z černé oceli, takže co drží v ruce, zjistí až když mu přitiskne studené ostří těsně pod oko.+ Vím, co jsi zač, ty odporná, špinavá zrůdo. +zasyčí mu do tváře z bezprostřední blízkosti a když se teď podívá do jejích očí, netuší, jak ji mohl považovat za roztomilou a nevinnou. Teď má pocit, že hledí do jednoho z kruhů pekla. Nebo možná do vlastního hrobu.+ Nepokoušej se katie hledat. Nepokoušej se už nikdy vylákat žádný dítě ven. Jestli to uděláš, zjistím to. Vždycky to zjistím, budu tě hlídat. Rozumíš? Protože jinak...si tě znovu najdu a vykuchám tě jako prase. +usměje se mu do tváře a pak ostří přitlačí ke kůži silněji, od vnějšího koutku levého oka až k bradě.+ A jestli půjdeš na policii, tak tě chci jen varovat, že mravnostní vzápětí dostane velice ošklivý soubory z tvýho počítače. +oznámí mu mile a zvedne se. Když se na něj podívá, ubohou, pochcanou, vzlykající trosku, pocítí skoro neodolatelnou touhu vrazit mu ten nůž do břicha. Ale ovládne se a neudělá to. Místo toho ho kopancem pošle rovnou do bezvědomí+ Dobrou noc. +popřeje mu studeně, ze země zvedne plyšového tygříka a jakoby nic vyjde z parku do hlučného, pulzujícího města. Plyšáka daruje nějaké holčičce, která s maminkou čekala na zastávce a pak už zamířila rovnou na metro a zpátky do Guns. S prvním výletem byla víc než spokojená+

[Payne]

+na lov do města se vydávala nepravidelně. Dobře si uvědomovala, že to co dělá, by se mohlo zvrtnout a tak si nechtěla vybudovat žádný vzorec, který by někdo mohl odhalit. Byla ale rozhodně přesvědčená, že to co dělá je dobrá věc. Navíc i samotný systém jí v tom pomáhal, protože existovaly veřejně přístupné seznamy pedofilů. A to včetně adres. Rychle si ale všimla i toho, že ani tohle není dokonalé, protože na tenhle seznam se mohl dostat člověk i omylem. Stačilo, aby se opil a pak si šel ulevit do křoví trochu moc blízko školy; pokud ho chytili, byl obviněn z obtěžování a ohrožování mravní výchovy mládeže a jeho jméno se objevilo na seznamu "pedofilů" přestože jím nebyl. Proto byla maximálně pečlivá. Vytipovanou kořist několik dní sledovala na internetu, potom i venku. A když si byla jistá, poslední test byl ona sama. Vždycky si založila nový profil na chatu a nechala se "ulovit". A pak byla jen otázka času, než jí navrhl schůzku. Zpočátku ani neměla v plánu je zabíjet. Ne že by s tím měla nějaký zásadní morální problém, podle ní si všichni tihle sráči zasloužili umřít pomalu a bolestivě. Ale šlo čistě o praktický a technický potíže. Věděla, že sama se nedokáže zbavit těla. A pokud by policie nacházela těla, mohla by najít i stopy. Nevěřila, že by byli schopní ji najít, protože technicky vzato neexistovala. Ale i kdyby je to dovedlo do Guns, byl by to průšvih přímo apokalyptických rozměrů. Protože ač si byla jistá, že ani Becca by v zásadě proti tomu nic neměla, zuřila by. Ví úplně přesně, co by jí řekla. Ale to nejhorší by asi bylo její zklamání. Takže jestli bude moct, tomuhle by se radši vyhnula. I proto šla hlavně po "osamělých vlcích". Po amatérech, kteří chodili šmírovat do parků, ke školám a školkám, do bazénů...Netrvalo dlouho a vypěstovala si na ně doslova radar. Stačilo jí pozorovat je třeba deset minut a věděla, jestli způsob, jakým se ten chlap na to dítě dívá je ještě "normální" a nebo už tu hranici překročil. Bohužel po pár týdnech se ukázalo, že ani ona a její radar nejsou neomylní. Tehdy v její pavučině uvízl chlápek, který lovil pravidelně. Sjednali si schůzku, tradičně opuštěné místo, tmavá ulička, žádní svědci. Tentokrát ji ale pronásledoval divný pocit, lehké, ale neodbytné mrazení v zátylku ji neopouštělo a přestože neodkázala zjistit, co je špatně, pokračovala dál. Jen co ale do uličky vešla, věděla, že je zle. Její kořist stála přímo před ní, na konci slepé ulice. Jenže za sebou uslyšela další těžké kroky a ani se nemusela otáčet, aby jí bylo jasné, že je v pasti a že udělala chybu. Nebyl to samotář.+ Ahoj Sunny. Jsem rád, že se konečně potkáváme. +usmál se na ni slizce a začal se pomalu přibližovat. Její jediná výhoda spočívala v tom, že netušili, že není kořist. Nebo spíš běžná kořist, protože s touhle přesilou by jí velmi rychle být mohla. Nehodlala se nechat vyprovokovat jeho blbýma kecama. Jenom stála a čekala, dál se tvářila patřičně vyděšeně a když byl konečně dost blízko a už po ní natahoval svoje špinavý pracky, zaútočila. Bylo to tak rychlé, že druhý chlápek za ní pochopil co se stalo, až když tělo jeho parťáka dutě žuchlo na zem a tmu naplnilo smrtelné chroptění, kdy se dusil vlastní krví naplňující mu průdušnici. Na zlomek vteřiny ztuhnul, ale pak zaútočil, tvrdě a prudce, nehodlal ji už podcenit. Když už neměla moment překvapení, nebylo to rozhodně tak snadné, útočila, ale spíš se víc kryla, očividně narazila na někoho, kdo taky prošel určitým výcvikem a došlo jí, že možná patřili k nějaké organizaci. Schytala spoustu ran a čím déle to trvalo, tím víc si byla jistá, že jestli to rychle neukončí, bude to její konec. A tak se uchýlila k léčce. Další ranou se nechala srazit k zemi, zůstala ležet, předstírala, že má dost a tiše čekala, až dojde k ní, aby ji buď dorazil, nebo dokončil to, proč sem původně přišel.+ To byla moc pěkná předehra, kočičko. Dlouho jsem nebyl tak nažhavenej...+zavrčel, převrátil ji na záda a jednou rukou si už rozepínal džíny; a když se naklonil nad ní, byla to ta chvíle, na kterou Payne čekala. Byl si tak jistý tím, že už má dost a že se nebude bránit, že jí ani nijak nefixoval ruce. Nezaváhala ani na vteřinu a prudce mu vrazila do krku malou tlačnou dýku, kterou si nenápadně vytáhla z pouzdra, zatímco ležele na břiše a předstírala, že má dost. Chlap jen zachrčel a překvapeně vyvalil oči. Upřeně mu zírala do tváře, sledovala jak mu z očí pomalu uniká život a pak ještě dýkou lehce pootočila. Z rány se vyvalila krev a s ní i poslední zbytek života z jeho očí. Rychle se zpod něj odkulila, aby na ni nepadla jeho mrtvá váha a pomalu vstala. Ztěžka oddechovala, otřela si z tváře krev, která ji zalila z proťaté tepny a i svou vlastní z mnoha tržných ran. Vytrhla z rány tlačnou dýku a ze země sebrala i druhou, kterou jí vyrazil v průběhu rvačky. Ještě se naposled podívala na obě mrtvá těla, pak se otočila, po požárním žebříku vylezla na střechu a zmizela ve tmě. Bylo štěstí, že je tma, ale přesto se radši držela v minimálně osvělených uličkách, protože dnes by se v davu asi neztratila a ani kapuca na hlavě by jí moc nepomohla. Jak pomalu opadala hladina adrenalinu v krvi, začinala si uvědomovat, jak málo chybělo k tomu, aby skončila mrtvá. Nebo ještě hůř...+

[Rebecca Altamirano]

+jedna věc je vypadnout z bytu, ale vymyslet, co vlastně hodlá dělat, je další věc. Jasně, mohla by jít a vymlátit nějakej další klub, nebo bordel, nebo cokoliv jinýho, ale nějak se jí ta představa nelíbila tolik, jako jindy. A tak nakonec začne tak, jako vždycky. Zastaví před prvním klubem, kterej potká a vejde dovnitř. Nejdřív se lekne, že vlezla do nějaký "dárk a ívl" teen představy o upírech, ale když si osazenstvo prohlídne líp, usoudí, že mláďat tady je minimum a pokračuje rovnou k baru. Zaznamená pár pohledů, který na ní spočinuly zvědavým a zaujatým pohledem, ale zatím si toho nevšímá a usadí se u baru. Poručí si rovnou láhev Jacka, nalije si vrchovatou skleničku a v klidu popíjí. Jednak nemá kam spěchat a jednak se ještě tak docela nerozhodla, co má vlastně v plánu:D+

[Dean]

Indie zní skvěle. +uculí se, a v břiše mu jako napovel zakručí+ no jasně, že se mi to líbilo. +zazubí se na ni bezostyšně, i když uši mu ještě malinko zrůžoví, chytne ji za ruku a přemístí je o pár bloků dál k indický resturaci, kde jim objedná sppoustu jídla, aby ochutnali všechno, a přijde si děsně dospělej, když ji zve na opravdickou večeři+ Kousek odtud je dobrej klub. +uculí se na ni a zahýbe obočím+

[Payne]

Tak to je potom všechno v pořádku. +usměje se jedním koutkem a chytí se ho pevněji, aby je mohl přemístit. V restauraci je celkem narváno, ale stolek pro dva najdou, celkem i hezky v soukromí a dost si tohle zcela normální rande užívá. Je sice fakt, že si už nejspíš stihla vypěstovat závislost na adrenalinu, ale pořád je jí šestnáct a je naprosto a absolutně zamilovaná. A přece jen asi chce i trochu toho normálního života, nebo aspoň tak normálního, jak to bude možný. Ani neví, jak dlouho tam jsou, jídlo je přímo božský, baví se o všem a o ničem a každou chvíli se aspoň letmo dotknou. Kdyby nebyla tak zaujatá jen jím, neunikly by jí občasné lehce zasněné, chápavé a shovívavé pohledy hostů sedících poblíž nich, a to hlavně té ženské části. Každá jistě vzpomíná na tu svou první lásku:D+ Bezva, tak tam zajdem. +souhlasí s úsměvem+ Chodil jsi tam často? +zeptá se zvědavě a uzobává tam nějaké dobroty+

[Dean]

+připadá mu hrozně zvláštní, hezký a trochu surreálný s ní sedět v opravdový restauraci a držet ji za ruku přes stůl a prostě - bejt normální, tak si to užívá, a nějaký pohledy lidí kolem ho vůbec nezajímají, akorát si na rozdíl od normálního rande na začátku automaticky obhlídnul terén a všechny možný a nemožný únikový cesty. Ale na nic z toho teď nemyslí, a než si to uvědomí, spořádá celou svoji porci a ještě kus té její. Je ve vývinu no. Jo, párkrát jsme tam s kámošema zašli. +přikývne+ Správně by nám tam neměli nalejt. +uculí se+ Ale já toho moc nenatancuju, spíš jsme se tam chodili vylejt. +dodá pobaveně, a zdůrazní ten minulej čas, pač je už samozřejmě zralejší a rozumnější, že jo. Líbilo by se ti to tam, není to ani moc velká díra. +usměje se, a mávne o účet, a nechá slušný dýško, aby si nemyslela, že je škrt+

[Payne]

Aha, takže strategická výhoda. +zasměje se, když řekne, že jim tam nalili+ No tak to můžem jít omrknout. Vypadnout pak můžem vždycky. +usměje se a když ho nechá zaplatit, připadá si taky děsně dospěle a zároveň rozmazlovaně:D Emancipace je fajn, ale vodsuď, podsuď, že jo:D Když spolu vyjdou ven, obejme ho kolem pasu+ Nemusíme se přemisťovat, ne? Chtěla bych se projít. +vzhlédne k němu a pomalu spolu vyrazí ke klubu a jelikož neví, kde je, nechá se vést a hrozně se jí líbí jít rušnou ulicí, povídat si smát se a prostě má pocit, že líp tenhle den skončit nemohl a to ani kdyby šla na lov. Ne, tohle je rozhodně lepší:D+