Střešní byt - hlavní pokoj

[Dean]

+nepatrně kývne, když na něj Becca koukne, asi pochopil, co tím chtěla říct, a nemůže popřít, že tu scénu sleduje s určitýma emocema. Nechá se Payne odvést do pokoje a navrhne, že by si měli dát sprchu; jednak kvůli celý tý věci v lese a druhak proto, že se mu dvakrát nelíbí, že je umazaná od upíří krve, a ne tím dobrým způsobem Pak jí galantně přepustí sprchu jako první, pač není dobrej nápad sprchovat se společně, ne když má Becca velice citlivý uši a jakmile se z koupelny ozve tekoucí voda, odloží svůj nůž na noční stolek, pač si stoprocentně nevěří, že by ho nepoužil, a vyklouzne ze dveří jejího pokoje zpátky do bytu. Všimne si pootevřených dveří na balkon a nakoukne ven; ještě že je tma, takže se obsah její sklenky dá snadno zaměnit za víno. Takhle proti městu vypadá fakt drobná, a kdyby nevěděl, co je zač, skoro by mu možná byla trochu sympatická. Jen malinko, jasný+ Ehm. +upozorní ji na sebe, ačkoliv ona o něm jistě ví+ Mně je to fuk. +řekne jí, aby si jako nemyslela+ Ale Payne na tobě záleží. A dělá si starosti. +dodá a sklouzne pohledem po jejím zakrváceným oblečení+ Tak bys měla bejt trochu... opatrnější. Kdyby se ti něco stalo, tak by ji to zlomilo. +odolá pokušení prohrábnout si vlasy a opře se o futra, pač to dělá Jade a vypadá přitom ležérně, a on doufá, že mu to taky propůjčí trochu sebejistýho vystupování+ A ona už zažila dost průserů. +poznamená a čím dál víc v něm sílí pocit, že ze sebe jen dělá pitomce+ Snaž se prostě neumřít. +pokrčí rameny, a sám pro sebe si uvědomí, že je to pravda. Už si aktivně nepřeje, aby umřela. to je určitej krok kupředu, nebo ne?+ A kdyby... no, jen chci říct, že se o ni postarám. Kdyžtak. +sklopí oči, a odmítá se setkat s jejím pohledem, protože se trochu obává, že v něm bude výsměch. Odlepí se od stěny a usoudí, že ztrapňování stačilo. Otočí se zpátky k Payninu pokoji, a pak se zarazí a ještě se otočí+ A... tamto je mi líto. Vypadal jako fajn... +chlap není úplně to správný slovo, stejně jako člověk, a monstrhybrid se zase moc nehodí k situaci+... vypadal fajn. +zopakuje prostě, a radši zapadne do pokoje a doufá, že Payne je ještě ve sprše+

[Rebecca Altamirano]

+otevření dveří ani kroky jí samozřejmě neujdou, ale dál stojí stejně, dlaněmi svírá zábradlí a dál pozoruje svoje město. Když začne mluvit, chvíli nijak nereaguje, ale pak se pomalu otočí a podívá se na něj. Jako první si okamžitě všimne té pózy made-of-Jade a trošku ji to pobaví a trošku vyděsí, ale s tím se nic dělat nedá a kromě toho u Payne si už pár svých gest a zvyků taky všimla, takže kdo je, aby hodila kamenem:D Jak ho ale tak poslouchá, na okamžik jí projede vztek, jakým právem jí tady káže...jenže pak si uvědomí, že má pravdu. Ale to, že těchhle svých soukromých akcí nechat nechce, ale co hůř - ani nesmí, mu říct nemůže. Protože jiný řešení nemá, nemá nikoho, kdo by Ji pomohl krotit a dávat jí aspoň částečně to, co chce a potřebuje. Co obě chtějí a potřebují. Kurevsky nahovno, jo.+ Slibuju, že se budu snažit neumřít. +ozve se po chvíli tlumených hlasem a uvědomí si, jak to naprosto sedí. Snaží se neumřít. O žití se totiž momentálně mluvit nedá.+ Vím, že jo. +přikývne jenom, když slíbí, že se o ni postará a je ráda, že tahle další možnost tady je, protože i Syr s Gabrielem žijí poněkud nebezpečný život, takže je fajn mít těch rezerv víc:D+ Jo, to byl...+souhlasí pak tiše a vzpomínka na Vishouse jí v tuhle chvíli opravdu moc nepomůže, ale ví, že to myslí upřímně+ Deane...+osloví ho, když už je na odchodu a přemýšlí, jestli to náhodou není poprvé, co mu řekla jménem+ ...jsem ráda, že tě má. +řekne jen, protože to tak prostě je a když se vrátí do pokoje, ještě tam chvíli stojí, v hlavě jí rezonuje stále jedna jediná věta: Snažit se neumířt.+ Bez problémů. Ale co když chci žít? +zašeptá do tmy, pak se otočí a zamíří do svýho pokoje+

[Rebecca Altamirano]

+spí docela klidně celou noc, ale zdaleka ne tak dobře jako dřív. Takže je na svý poměry i docela brzo vzhůru. A protože cítí, že má docela hlad a že na ten amonova specialitka stačit nebude, rychle se opláchne, oblékne se a vyrazí do Slastí. Nathaniel se o svoji krev vždycky rád podělí. V kuchyni ještě nechá vzkaz pro Payne a hned se přemístí; na projížďky dnes nemá náladu+

Jela jsem do Slastí. Zatím si dej na rozehřátí 10km. Vrátím se brzy. B.

[Rebecca Altamirano]

+po návratu ze Slastí zajde za Payne dolů do doja, která akorát dokončuje svých deset kilomterů. Když trochu nabere dech, chvilku trénují prvky z krav-magy i z jiných stylů; mimo jiné jí ukáže jeden speciální z klasického kung-fu, kterému se říká "rozdrcení varlat" a který je smrtelný. Kung-fu sice má jako okrajový styl, ale jsou údery, který je dobrý znát. A podle výrazu Payne se jí taky docela zamlouvá. Nakonec si dají ještě takový menší, cvičný fight, který jim oběma hezky rozproudí krev:D+

B: Dobrá práce. +pochválí ji a hodí jí láhev s vodou+ Jsi fakt čím dál lepší.
P: Díky, snažím se. +uculí se, napije se vody a pak si vezme ručník a otře si obličej+ Hmm...když jsem čím dál lepší...kdy mě vezmeš do terénu? +zaútočí zákeřně; ale to ostatně dělá průběžně tak jednou týdně+
B: +upře na ni "nezačínejzasepohled"+
P: Ale no tak, Bí. Aspoň jednu, cvičnou, nějakou malou? Co? K čemu mi je všechno to, co umím, když to nemám kde vyzkoušet? +dnes útočí docela zákeřně; možná jí zážitky uplynulý noci opravdu dodaly ten opojný pocit dospělosti:D+
B: +tak jako vždycky předtím chce tohle smést ze stolu, ale když se pak dívá do těch jejích bouřkově šedých očí, uvědomí si, že moc dlouho už by tenhle krok neměla odkládat.+ Tak dobře. Za dva týdny. +zvedne ruku, aby zarazila její nadšené díky+ Chci ale zdůraznit, že budeš poslouchat na slovo, cokoliv řeknu, okamžitě to uděláš. +na její horlivé kývání zvedne významně obočí+ Takže když řeknu, okamžitě zmiz, aktivuješ přenášedlo,který ti vyrobím a neprodleně rozkaz provedeš. Vyjádřila jsem se jasně? +upře na ni neústupný pohled+
P: +už čekala, že její žádost bude opět zamítnuta, ale když najednou souhlasí, chvíli má pocit, že se přeslechla. Než ale stihne vyjádřit své nadšení, zarazí ji v rozletu. Poslouchá a v podstatě bez rozmyslu kýve, ale když řekne, že poslechne i když řekne, aby zmizela, otevře hned pusu, aby začala protestovat. Jenže když vidí, její neústupný pohled, ví, že pokud to neslíbí, nikam nepůjde.+ Dobře. Slibuju. +rezignuje s povzdechem+
B: slibuješ co? +dobře zná její talent na různý "právní" kličky:D+
P: +podráždně zafuní+ Slibuju, že tě poslechnu na slovo a když řekneš ať zmizím, tak aktivuju přenášedlo. +odrecituje poslušně, ale ten její výraz by mohl být v učebnici teen-zpruzelých výrazů:D+ Spokojená? +zamračí se na ni ještě, aby jako bylo jasno, jak moc jí to vadí:D+
B: velice. +usměje se na ni sladce+ Tak padej, pro dnešek máš volno. +propustí ji už radši a sama zamíří rovnou do sprchy+

(a s trochou vizuálu )

[Rebecca Altamirano]

+tak jo, je opravdu ráda, že Payne svoje strašáky do značný míry překonala. Ale všehno má krucinál svoje meze a to včetně její schopnosti selektivní hluchoty:D Takže se po několika dost výmluvných zvucích sebere, shrábne ze stolu svůj Five-seveN, dýku na stehně ani nesundává, vezme si klíče od Agery a přemístí se přímo do garáží. Nasedne do bílo-rudé krásky a vyrazí zas na nějakou tu spanilou jízdu, bez konkrétního konce:D+

[Dean]

+objeví se spolu před Guns a Dean trpělivě počká, až Payne zase provede všechny ty bezpečnostní záležitosti a vyjede s ní nahoru do bytu. Nejradši by si taky dal panáka, ale průšvihu kvůli alkoholu už bylo dneska dost, takže jim jen nalije colu a přinese jí to na gauč+ ukaž mi to. +natáhne ruce a vezme do dlaní jedno její zápěstí, odmotá jí ten obvaz a lehce se dotkne kůže kolem její rány+ Můžu ti to vyléčit? +pousměje se a pustí jí do kůže trochu magie, tak teple ji to zalechtá a kůže se zacelí, zůstane jen slabá růžová jizva+ Do pár dnů to zmizí, určitě tu máte nějakou mast. +dodá, a stejně jí zahojí i to druhý zápěstí a pak na ni koukne a trochu se uculí+ mám takový tušení, že dostanu zaracha. +uculí se+ Ale zavolám ti. +slíbí, nakloní se k ní a políbí ji, do zásoby, když se možná neuvidí+

[Payne]

Díky. +vezme si colu a napije se, protože je po tom všem vyprahlá jak sahara. Pak skleničku položí a podá mu ruku. Sleduje jak opatrně odmotává obvaz a když se rány jemně dotkne, zachvěje se, ale ne bolestí.+ Jo. +přikývne jenom a když pak cítí to známé teplo a brnění, usměje se. Chvilku si pak zahojené ruce prohlíží a pak k němu s trochu provinilým pohledem vzhlédne+ Udělala jsem si to sama. +přizná úplně potichu+ Teda, ne úplně. Byly fakt hodně těsný, ale...+uhne pohledem a přemýšlí, jak to vysvětlit+ Víš, jak jsi mi vyprávěl o tom kamarádovi, co se..řezal. +koukne na něj znovu a kousne se do rtu+ Pomáhalo mi to, držet se reality a nepropadnout panice. Vždycky, když jsem cítila, že nemůžu dýchat a že se sesypu...jsem šla schválně proti těm poutům. Bolest mě probrala. +znovu uhne pohledem, ale oči má suché.+ Chtěla jsem ti to říct. +podívá se na něj pak znovu a trochu se usměje+ Jo, já asi taky. +uculí se pak trochu víc a pak se ponoří do polibku, vezme jeho tvář do dlaní, prsty mu pročísne vlasy a přitáhne si ho k sobě co nejblíž+

[Dean]

Jo, o Kylovi. +přikývne a pak má najednou pocit, že se mu nedostává dechu, když se mu přizná. Představa, že si schválně ubližuje, mu docela svírá žaludek, ale s tím se vypořádá sám pozdějc. Teď ví, že nejdůležitější ze všeho je nezareagovat špatně, tak se usměje+ Hlavně, žes to zvládla. A žes mi to řekla. +pohladí ji po tváři jemně, přitáhne si ji k polibku blíž, až k sobě na klín, a je odhodlanej přimět ji na to všechno zapomenout, chudák si ještě myslí, že ji vyléčí láskou , vklouzne jí prsty pod tričko a hladí ji, a je tak něžnej, jak jen dokáže, zasype ji polibky a něhou+ Miluju tě, víš? +pošeptá jí do rtů tiše, a přitiskne ji k sobě+

[Payne]

+trochu napjatě sleduje jeho výraz a tuší, že to asi nebude tak jednoduchý, ale sama se tím taky nechce zabývat. Rozhodně ne teď.+ No jo. V rámci možností. +pousměje se trochu a pak se u něj uvelebí, líbá ho pomalu a stejně něžně, jako se jí on dotýká; po chvíli mu taky vklouzne rukama pod tričko a užívá si teplo jeho těla, svaly pod svýma rukama a prostě jeho blízkost+ Já tebe taky...+vydechne a najednou má pocit, že to nevydrží, jakoby se najednou všechno to napětí posledních hodin přetavilo do vášně a vzrušení+ Chci tě...+zašeptá a tentokrát to je ona, kdo ho lehce, ale rozhodně znatelně, kousne do rtu. Podívá se mu do očí a pousměje se a ty její jsou temně modrošedé, jako nebe těsně před letní bouřkou+

[Dean]

Jo. Příště to bude zase lehčí a lehčí. +usměje se, netuší, jestli je to pravda, ale chce ji trochu utěšit. Hladí ji všude kam dosáhne, dotýká se jí, a poprvé má pocit, že tohle fyzický mezi nima může mít i jinou funkci než jen ukojit fyzický potřeby, cítí, že ho potřebuje, a on stejně tak potřebuje ji, být jí blízko, co nejblíž, ujistit ji, že je tam pro ni. Vzedme se v něm silná vlna neurčitýho ochranitelskýho pocitu, a on ji políbí naléhavěji, dychtivěji. Když ho kousne, tělem mu projede záchvěv vzrušení a on si uvědomí, že už mu jsou zase těsný kalhoty; vzpomene si, co dělali, než je tak neurvale přerušila policejní hlídka, a ztvrdne ještě víc+ jo... +vydechne jí vzrušeně do rtů, chytne její tričko a přetáhne jí ho přes hlavu, a jak na něm sedí, má její dekolt přímo před sebou a může ho zlíbat, vtiskne jí několik polibků podél košíčku podprsenky a pak ji zbaví i té, a lehce se klínem nadzvedne proti jejímu. Dlaněmi jí sklouzne po zádech, líbá ji na krk, na ramena, na ňadra, občas je polaská jazykem nebo rty, a zkusmo lehce stiskne tu citlivou kůži mezi zuby, co to s ní udělá+