od Asher » 24 úno 2013 01:16
+zastaví se a jeho moc se ve vlnách rozlévá kolem, chladí a slabě bodá jako tisíce drobných jehliček. Pak se náhle pohne tak rychle, že to spíš vypadá, že se prostě náhle objevil těsně u Natha, pevně ho chytil a přitiskl k sobě. V jediném okamžiku také pomine iluze, která ho celý večer činila tak dokonale krásným a všechny jeho jizvy teď jasně vystoupí v ostrém kontrastu hladké, bledé kůže, černého oblečení a světel na podiu.+ Ani bohové nebyli dokonalí, pouze svou nedokonalost uměli dobře skrývat...+tiše se zasměje a zlehka pohladí Nathovu kaštanovou hřívu. Odhrne mu vlasy stranou a natočí k sobě jeho tvář, zadívá se mu do očí ti, kteří ví, co dokážou při přímém pohledu do očí s myslí člověka,můžou poznat, jak se Nathovo tělo trochu uvolnilo.+...a také žádali krev svých obětí, která pro ně byla jídlem, pitím i zdrojem moci. +na to se skloní a jeho bělostné špičáky proniknou kůží a svalem v ohybu mezi ramenem a krkem, zcela záměrně vybral stejně místo, kam před políbil Jasmine. Slabý pramínek krve sklouzne po Nathově hrudi. Ten pevně svírá Asherova předloktí a ze rtů mu unikne tiché zasténání, bolestné, ale i vzrušené a žádající víc. Iluze aztéckého chrámu se začne pomalu vlnit, průhlednět a místo ní se objeví ta z počátku vystoupení, starověký Řím, ale již ne pouze jeho ruiny,ale objeví se v celé své pompéznosti, zkaženosti, ale i zvláštní kráse a vznešenosti. Když zcela zmizí aztécký chrám, není na podiu ani Asher, ani Nathaniel, ale přesto je přítomnost Vyššího stále cítit, kdesi v pozadí, jako znepokojivá připomínka toho, že ač není vidět, stále tam někde je.+
Jsem přesně takový, jak vypadám.