Střešní byt - ložnice Beccy

[Rebecca Altamirano]

[Rebecca Altamirano]

+když zapadne k sobě, připadá si najednou tak vyčerpaná a unavená, že má chuť jen zahrabat se do peřin a upadnout do kómatu. Ale potřebuje sprchu a taky zjistit, kde všude si nese památky na tu uličkovou mezihru. Stáhne ze sebe oblečení a hodí ho na zem. Vejde do koupelny a když se zastaví před velkým zrcadlem, musí uznat, že na ten omezený čas, který měli a že vlastně ani nebyli nahý, to je docela...slušný. Dotkne se spáleniny na boku a zachvění, které jí projede tělem se ani nesnaží potlačit. A ty stopy na krku...panebože, nediví se, že puberťáci z toho byli poněkud mimo. Tohle se obvykle vídá jen na pitevním stole. Zvedne si vlasy a otočí se, aby si mohla prohlédnout záda. Taky moc pěkný, i když už víceméně zahojený. Kde není stříbro, hojení probíhá prakticky hned. Dotkne se jizvy ze své bezdušácké seance, která zasahuje až skoro na bok. Vejde do sprchového koutu, chvíli jen stojí pod proudem vody, vnímá pálení v ranách, zavře oči a zakloní hlavu, nechá si dopadat vodu na tvář, shrne si vlasy z tváře a cítí se trochu líp, i když pořád skoro smrtelně unavená. Vypne vodu, otře se a stoupne si zase před zrcadlo. S povzdechem se natáhne pro krabičku s léčivou mastí a pečlivě a metodicky si všechna místa ošetří. Na okamžik ji napadne, že by bylo docela hezký, kdyby jí je ošetřil někdo jiný...ale vzápětí sevře rty a zadívá se na sebe do zrcadla. Ne. S tím je konec. Žádný city, žádný zbytečný emoce. Práce, zábava v podobě jejích lovů a krátkodobé aférky za účelem uvolnění. Možná je načase udělat si průzkum klubů s poněkud specifickým zaměřením. Je si jistá, že tohle město bude mít nabídku víc než dostatečnou. Zavře krabičku s mastí, vrátí se do ložnice a nahá si zaleze do postele, stulí se do klubíčka a skoro ihned usne+

[Rebecca Altamirano]

+probudí se pozdě odpoledne a kupodivu je jí mnohem líp. Slyší z kuchyně zvuky, takže Payne je už taky vzhůru. Tiše zadoufá, že už má taky lepší náladu, vstane a rychle se osprchuje. V zrcadle s úlevou zjistí, že všechny rány jsou pryč. Až na ty od stříbra. Jak jinak. Lidská krev, byť speciálně moštovaná od Amona, prostě není dost mocná. S úšklebkem aspoň to nejhorší zamaskuje kouzlem, oblíkne se jde do kuchyně.+