The Bunker

[Dean]

+trochu znepokojeně se na Beccu dívá, ale nijak nezasáhne, tuší, že by to mohl akorát zhoršit. Nadechne se a chvilku bojuje sám se sebou+ V nemocniční části jsou nějaký náhradní transfúze. +poznamená naprosto neutrálně, nenabízí, jen to tak nadhazuje, kdyby to mělo bejt to jediný mezi ní a masakrem, tak by tam asi i došel+ Já... nevim jak dlouho. +připustí+ Tenhle bunkr je vybavenej i na roky, já... jsem tohleto úplně neplánoval. +pousměje se a koukne na Payne+ Netuším, co má Jade v plánu, vypadl jsem dřív než se něco rozhodlo. První krok byl evakuace, to jediný vím. Ale... +ušklíbne se trochu+ jak ho znám, nenechá to na Macuse. +pokrčí rameny+ Z různejch důvodů... +koukne na Payne a tak smutně se usměje+ Někdy to v tobě zablokuje nějakej hroznej zážitek... někdy je k tomu někdo donutí. +dodá tiše+ Je to fakt velkej průser, Ministerstva se na to snaží dávat pozor, ale... ne vždycky to vyjde. +sklopí oči, ale pak se na ni podívá, když mu poděkuje+ To je přece jasný. +usměje se, a i když se mu v očích odrazí bolest, o tom, co k ní pořád cítí, nepochybuje ani trochu+ Jo, já vím. +přikývne+ jsou tu kamery. Ale... už je pozdě. +zvedne koutek v úšklebku+ už je zavřeno. +založí si ruce na prsou+ Jestli nás najdou - až nás najdou - nejlepší šance, kterou máš, je Jade. +koukne přímo na Beccu, a uchechtne se, protože to je fakt paradox+ Možná... bych za ním měl jít rovnou. +napadne ho a postaví se, sáhne po klice, ale v tom ho sejmou dveře, do kterejch někdo vpadne+

[Jade]

+Mitch měl dneska na starosti jiný věci, než sledovat kamery, ale když se náhodou dostal do sledovací místnosti, aby odtamtud vzal pár záznamů, a všiml si jí na obrazovce... ne, tohle bejt nenechá. Deana samozřejmě pozná, znal se s jeho tátou, a podle toho jak si drží tu křehuli, bude to nejspíš ta kočka, o který občas mluví. Jenže v patách je jim ona. Jo, vypadá celkem normálně, člověk by to možná na první pohled na ní ani nepoznal. Jenže Mitch byl v Egyptě. Mitch odtamtud odnášel Richardovo tělo. Mitch ji fakt nemá rád. A rozhodně nedopustí, aby kvůli ní umřel ještě někdo z jeho lidí. Takže se na ni připraví, vyzbrojí se, použije stříbrný tříštivý kulky, jeden dva kolíky, a po zuby se ostříbří. A pak vyrazí k Deanově buňce, a cestou si najde pár kámošů jako posily. Ale to nemění ni na tom, že její zasranej život bude jeho. Když rozkopne dveře, Deanovo tělo ho na okamžík vychýlí z rovnováhy, ale hned vzápětí srazí lidskou křehuli kouzlem z cesty a po upírce hodí stříbrnou síť a vytáhne nůž+ Ani se nehni, ty děvko. +zasyčí, a namíří jí hlaveň mezi oči+

[Payne]

+poslouchá ho a nakonec koukne na Beccu a trochu rezignovaně pokrčí rameny+ Tak asi nezbývá než doufat, že to roky fakt nebudou. +ušklíbne se ironicky, i když k smíchu to není ani trochu+ To je...šílený. +zavrtí hlavou, když jí vysvětlí, jak obscurus vznikne a radši si ani nepředstavuje, jak někdo ublíží dítěti tolik, až nechce používat magii. A nebo ho schválně přinutí...Nadechne se, aby se uklidnila a pak musí Deanův úsměv opětovat.+ Jo, možná máš pravdu. +přikývne zamyšleně na to, že by měl jít za Jadem rovnou a podívá se na Beccu. Ta se na ni ale nedívá, protože zrovna prudce trhla hlavou ke dveřím a pak se stalo několik věcí najednou. Dveře se prudce rozletí a trefí Deana, tak tvrdě, až ho to odhodí ke zdi; úplně automaticky se vymrští na nohy a svoji pistoli už má v ruce, jenže zamířit přece jen trvá trochu dýl, takže než to stihne, trefí ji kouzlo a svět kolem potemní...+

[Rebecca Altamirano]

Hele na rovinu...jestli to budou roky...zastřelte mě rovnou, jo? +ušklíbne se s náznakem pobavení, i když to vtipný vůbec není. Pozoruje ty dva, jak se snaží to mezi sebou srovnat, ale tak docela neví, jak na to a tuší, že jednou z příčin je její přítomnost, což ji mrzí, ale co se dá dělat.+ No to je fakt kouzelný...+protočí oči, když zmíní Jadea, ale uvědomuje si, že to je holý fakt. Ale pak zaslechne z chodby zvláštní zvuk...a říkejme tomu předtucha nebo zkušenost, ale po víc než sto letech používání zbraní s příměsí střbra prostě pozná, jak zní dvě stříbrné dýky, když o sebe zazvoní. Trhne hlavou ke dveřím, ale Deana už varovat nestihne. Jediné, co stihne, je bleskově uskočit, takže ta ohavná stříbrná síť ji naštěstí mine. Koutkem oka pak zachytí, jak Payne zasáhlo kouzlo a jde k zemi a to je ten moment, kdy dřív jedná, než myslí. Pohne se tak rychle, až to vypadá spíš jako přemístění, než opravdový pohyb, ale to tady nejde, takže to asi pohyb opravdu byl. Tvrdou ranou pěstí do jeho zápěstí srazí jeho zbraň stranou a možná mu zlomí i nějakou z mnoha kostí, které se v tom místě nacházejí a druhou ho zasáhne ze strany do čelisti. To celé zabralo jen pár vteřin, ale pak třeskne jeden výstřel a ramenem jí projede ta nejhorší, nejintenzivnější bolest, jakou dokáže způsobit stříbrná kulka. Kinetická energie ji téměř otočí kolem své osy a pak jde k zemi. Naštěstí zrovna tenhle ostrostřelec neměl nabito tříštivými a taky možná zanedbal pár lekcí střelby, protože srdce minul o pořádně velký kus. Což ocení jen krátce protože vzápětí se dívá do několika hlavní páchnoucích stříbrem na sto honů a i ona pozná, kdy je nutný zabrzdit a přiznat si, že je to v hajzlu. Dovolí si jen jeden krátký pohled na Payne a na Deana. Payne se nehýbe, ale přesvědčí sama sebe, že je určitě jen v bezvědomí a pak se podívá na Deana.+ Dej na ni pozor. +to už ji ale ten týpek, kterýmu asi zlomila zápěstí, hrubě postaví na nohy a vystrčí ji ze dveří. A pak jí kdosi z těch další zkroutí ruce za záda a zacvakne jí kolem zápěstí nefalšovaný stříbrný pouta. Tak jo, toho stříbra začíná být na její vkus trochu moc. Bolestí z krvácejícího ramene, ještě umocněného rukama spoutanýma za zády se jí zatmí před očima a má ošklivý tušení, že i kulka zůstala uvnitř+ Takovej uvítací výbor jsem fakt nečekala...+prohodí sarkasticky a pečlivě pohledem vyhledá každou kameru, na kterou na chodbě narazí. A fakt doufá, že tam na ně kouká ještě někdo jinej. Ideálně pan šéf, protože má dojem, že ve společnosti svých nových kámošů nechce být o samotě dýl, než je nezbytně nutný+

[Jade]

+Bolest, zasáhne ho ze strany, a ochromí mu ruku, takže mu drahocenná zbraň vypadne z ruky. Výstřel ho ale naštěstí tý pijavice zbaví, smete ji z něj, a Mitch se skloní, aby sebral pistoli do zdravý ruky. Když se na ni dívá, v očích má naprosto nefalšovanou a ničím neředěnou nenávist. Co se jeho týče, už pěknejch pár desítek let přesluhuje+ Neboj se, ven nás tě ponese nohama napřed ještě víc. +ušklíbne se a tvrdě ji postrčí před sebou, dá si záležet, aby měla pouta pevně utažený a musela mít ruce nepřirozeně vytočený dozadu. Zlomenou ruku si tiskne k hrudi, když ji vedou mezi sebou chodbou, ale ani za nic by si tohle nenechal ujít. Jak se blíží do středu bunkru, potkávají další lidi; civilisty na první pohled, pár dětí se schovává za rodiče a pozoruje ji velikýma očima, ale některý jsou zvědavější, vychází ven z buněk, podívat se, co se děje. Když dojdou do prostoru uprostřed bunkru, odkud paprskovitě vybíhají chodby do stran i několik pater nahoru, už je tam čumilů víc než dost, a davem to zašumí+ Máme tu černýho pasažéra. +zavolá Mitch, a rozhlídne se nahoru, před publikem mu evidentně narostly koule, pak se napřáhne, a hřbetem ruky ji vezme přes obličej, dá si přitom záležet, aby ji trefil prstenem, kterej si předtím pečlivě nasadil. Kámoši ji strčí prudce dopředu, aby dopadla na kolena, a jak je malá, Mitch se jí úplně pohodlně opře nohou v těžký vojenský botě o postřelený rameno+ Ty si mě asi nepamatuješ, co? +ušklíbne se, a neustále jí míří na spánek zbraní+

[Dean]

+rozmrká prudkou bolest z nárazu na zeď a po hlasu hned pozná Mitche.Doprdele. Tenhle chlap se mu tady snaží vykládat o tátovi už pěknejch pár měsíců, a vůbec se mu nelíbí, že o to dean tak úplně nestojí. Ale hlavně zná moc dobře jeho postoj k upírům, a konkrétně k týhle upírce speciálně. Jenže pak zasáhne Payne a v Deanovi by se krve nedořezal, vrhne se k ní a stihne ji chytit tak, aby si nerozbila hlavu o zem. Za to Becca na tom evidentně tak dobře není, výstřel v tak stísněným prostoru mu zarezonuje až v morku kostí. Kurva tohle je hodně špatný. Koukne Bí do očí a jen krátce přikývne, samozřejmě, že se o Payne postará. Skloní se nad ní a lehce jí prsty přejede po tváři, vlasy jí zastrčí za ucho, a má pocit, že se jí takhle nedotýkal snad sto let. Ale na to teď nemá čas, vytáhne hůlku a zašeptá Enervate, aby ji probral z mdlob+ Payne? Payne. +zašeptá, drží ji v náručí a jemně ji pohladí po čelisti+ Jsi v pohodě? Jak je ti? +prohmatá jí vlasy, jestli nikde nekrvácí+ Zůstaň tady a počkej na mě, jo? Nikam nechoď. +vyhrkne prosebně, když se ujistí, že bude v pohodě, opatrně ji položí na postel, a vstane. Na chvilku zváží, že ji tam zamkne, ale nerad by jí vyvolal panickej záchvat, nebo něco, tak to nakonec neudělá. Zkontroluje, že má u pasu pistoli, ještě koukne na Payne+ Prosím. zůstaň tu. +zašeptá naléhavě, a vyběhne na chodbu. Kam šli není tak těžký uhodnout, stačí jít po zvuku... a taky po stopách krve. Do Středu doběhne jen o chviličku později, zrovna aby viděl, jak se Mitchovi lesknou oči, když se nad Beccou sklání. Ve tvářích kolem vidí napětí, někde znechucení, někde hněv, někde strach, a sem tam nesouhlas, ale ne dost, ne dost. něco každopádně udělat musí. Aspoň pro Payne, i když má srdce až v krku+ Hej, Mitchi! +vystoupí z davu, a dojde k němu, dá si záležet, aby vypadal dostatečně sebevědomě, a jak se vytáhne, přijde si aspoň o trochu starší+ Nepamatuješ si rozkazy? +zavrtá se do něj očima a nakloní hlavu na stranu v povědomým gestu+ Nikdo se jí nemá dotknout. +ukáže na Beccu a pokusí se vsunout mezi ni a Mitche. Koho by to kdy napadlo, že jo. Sakra blbej způsob, jak chcípnout+
Deane, víš kdo to kurva je? To je ta štětka, kvůli který nemáš tátu. +vybuchne Mitch vztekle a z davu se sem tam ozve souhlasný zavýsknutí+
To já přece kurva vím. Stiskne ruce do pěstí, aby se mu nechvěly a sevře čelist+ Máme rozkazy. +zopakuje zarytě+ Nesmíme ji zabít. +dodá chladně+
Jo? Na to já seru. +zachrčí Mitch a zdravou rukou uvolní pojistku, když v tom ho zarazí mrazivej hlas, kterej jako by pokryl stěny místnosti jinovatkou, hlas, kterej přehluší všechen mumraj, a všechny zmrazí na místě+
Co se to tu kurva děje?

[Rebecca Altamirano]

+dívá se mu do očí, když se k ní skloní a když vidí tu koncentraci nenávisti, dojde jí, že tohle je osobní. Ach jo, už zase.+ Toho si fakt moc cením. +ušklíbne se a trochu klopýtne, když ji postrčí před sebou, ale ustojí to. Jak ji tak vedou chodbou, asi zhruba pochopí, jak se asi cítila Kleopatra, když ji vedli Římem. A co chudák perská královna Zenobie, ta byla navíc nahá, takže vlastně je na tom celkem dobře:D Neujde jí, že je kolem čím dál víc lidí a je docela zvláštní pocit, být ve středu tak silné nenávisti, skoro jakoby cítila, jak na ni ty vlny doráží. Podvědomě se napřímí a dívá se přímo před sebe, můžou ji vidět spoutanou a na kolenou, ale nikdy ne zlomenou. Po chvíli se zastaví a když se rozhlédne, uvědomí si, že rozsah toho, kde to vlastně je, si uměla představit jen ve velmi hrubých obrysech. Hmm, tohle začíná vypadat na veřejnou popravu. Zajímavý, čekala spíš pár hodin mučení někde v soukromí. Těžko říct, co je horší. Sleduje vystoupení toho blbečka, který očividně zažívá svých pět minu slávy a hodlá z nich vytřískat maximum. Vyplivne trochu krve, když ji praští a největší starosti jí zrovna teď dělá stále větší množství stříbra, které její tělo vstřebává každým okamžikem. Tvrdě dopadne na kolena, když ji dva z nich kopnou do podkolení a noha opírající se o postřelený rameno ji taky nepotěší.+ Hmm, nech mě hádat. Že by Egypt? +vzhlédne k němu s úšklebkem; sama neví, proč ho provokuje, ale prostě si nedokáže pomoct. Vzápětí jí ale smích přejde, protože uslyší Deana. Panebože, tam Payne nechal?! A jestli jí řekl, aby tam zůstala a věří, že ho poslechne...no, je to holt ještě mládě:D Tváří se tak neškodně, jak jen dokáže, tiše tam krvácí a jak tak poslouchá tu slovní přestřelku, začíná mít pocit, že z těchle sraček možná jen tak nevyvázne. A když jí u hlavy cvakne odjišťovaná pojistka, musí trochu nevhodně ocenit Mitchovu odvahu, nebo možná spíš obrovskou debilitu, takhle okázale porušit Jadeův rozkaz. Začíná zrovna přemýšlet, ke kterýmu oblíbenýmu bohu se obrátí s poslední modlitbou, když se ozve hlas, o kterém by nikdy neřekla, že ho uslyší tak ráda. Se zadostiučiněním sleduje, jak všichni doslova zamrzli v pohybu a Mitchovo před chvílí přímo gigantický ego, splasklo jako pouťový balonek. Vzhlédne a pozoruje Jadea, jak se blíží davem, který se rozestupuje, trochu jako Černé moře před Mojžíšem a dost nevhodně k situaci si pomyslí, že takhle sexy snad ještě nikdy nebyl. A nebo už má prostě jen otravu stříbrem:D Pak z chodby, odkud přišli zaslechne povědomé kroky a ani se nemusí ohlížet, aby věděla, že na show dorazila i její pretty little sociopat. Nicméně ocení, že nemává zbraní a ani se nikoho nepokouší vykuchat, jen se bezeslova postaví vedle ní z druhé strany, než stojí Dean a Mitch. Drama, jak se patří:D+

[Payne]

+neví, jak dlouho byla mimo, když se ta temnota konečně projasní a pak k ní pronikne i Deanův hlas. Cítí na tváři jeho jemné prsty, zamrká a otevře oči.+ Jo. Asi...mi nic není. +sedne si a pak jí pohled padne na krvavou skvrnu na zemi a...rozhlédne se.+ Kde je Becca?! +vyjekne a hned se začne zvedat+ Jak to myslíš, ať tady zůstanu, oni ji...on ji..! +tak jo, teď je pro změnu blízko záchvatu paniky ona a to je něco, čemu by se ráda vyhnula a tak se zhluboka nadechne, vydechne a silou vůle se přinutí do klidu. Když zase otevře oči, zadívá se na Deana a dojde jí, že chce jít za nima, že se pokusí Bí pomoct a ta skutečnost ji na okamžik úplně vyvede z konceptu. Ví, že ji nemá rád a přesto jí chce jít pomoct. Bože, miluje ho tak moc, až má chvilku pocit, že to asi ani nezvládne zpracovat. A tak jen přikývne, že zůstane. Ale neslíbila to, takže jen co vyběhne ze dveří, najde svoji zbraň, zkontroluje si i tlačné dýky na zápěstích a vyjde na chodbu. Množství krve ji ale donutí jít čím dál rychleji a tak dorazí na místo zrovna ve chvíli, kdy ten, co tam vpadl - podle všeho se jmenuje Mitch - odjistí pojistu zbraně, kterou tiskne Beccy k hlavě. Nezaváhá ani na okamžik, když se procpe davem a postaví se vedle ní a téměř ve stejné chvíli se ozve tenhlas. A přestože není směřovaný primárně na ni, nedokáže potlačit mráz a zachvění, které jí přejede po zádech. Přesto, ale necouvne ani o kousek, jen pohledem automaticky sjede k muži, který se k nim pomalu blíží davem+

[Jade]

+Na Deana má vztek už od tý doby, co zmizel z pracovny, ale prostě nemá čas na to, aby ho šel hledat. Ale když se Tyler zmíní o tom, že si sem přivedl tu syrskou květinku, pojme nepříjemný podezření. Upřímně doufá, že Dean není tak absolutní kretén, aby sem vážně vzal upírku, ale zkušenosti hovoří opačně, a navíc je tu to ošklivý tušení. Takže se odtrhne od obrazovky s obscurem, otočí se zády k tomuhle problému, a jde se podívat, jestli mu ten pitomec vážně podřezává větev pod nohama. Chodby jsou nepřirozeně prázdný, a hukot ze Středu taky nevěstí nic dobrýho. Obrní se trpělivostí, podívá se na Tylera, kterej jde krok za ním, a pak se pustí do jámy lvový.
Upírka napůl visí v poutech jak johanka z arku se zubatým překvápkem, zakrvácená a - báječný, evidentně postřelená. Záblesk v jejích očích mu neujde, a tak jí ten pohled poněkud významně opětuje a doufá, že má dost rozumu na to, aby se k němu nechovala nijak důvěrně, protože to by se v tomhle prostředí s povděkem fakt nesetkalo. Lidi mu uhýbají sami od sebe a vytvoří mu dostatečně širokou uličku, a napětí v místnosti se okamžitě, změní, jako by hodně rychle vystřízlivěli. Zároveň ho může vlastně poprvé vidět přímo mezi jeho lidma, vidět jak se na něj dívají; s respektem, někteří vysloveně s úctou, pár dětí spíš jako na postavu z pohádky. Ať tak nebo tak, všechny pohledy se upřou na něj, jako přitahované magnetem, vpíjí se do každého jeho pohybu, do každého nenásilně se rýsujícího zavlnění svalů na zádech, do sebevědomě vzpřímeného držení těla, do každého pevného kroku, a i když není vyšší než Mitch, i když není osvalenější než Tyler, přesto z něj vyzařuje vědomí nevyslovené vnitřní síly, elektrizující charizma. Prostě už chybí jenom plášť, aby za ním efektně povlával. Škoda, že není větší drama queen+ Ptal jsem se... co se to tu kurva děje. +zavrčí, když dojde k nim a sklouzne po nich chladnýma očima, v nichž není ani stopa po emocích, a přesto je jeho hněv a podráždění zcela zjevný. Podívá se na Deana a v jeho pohledu by nenašel ani smítko porozumění, shovívavosti, nebo snad dokonce odpouštění. Přejede pohledem po Payne, ta aby tu kurva nechyběla, na spánku se jí začíná rýsovat podlitina, evidentně si taky odnesla svůj šrám. Dobře. Aspoň trochu zadostiučinění. A pak se podívá na Rebeccu, jen krátce, a úplně stejně chladně, zhodnotí její zranění, a usoudí, že neumírá. Levý obočí mu vyjede sotva postřehnutelně nahoru. Nakonec zavrtí oči do těch Mitchových. Moc dobře si vzpomíná, jak dlouho mu trvalo dostat se přes Egypt, a taky je mu jasný, že to nenechá jen tak plavat. A i když je jeho pozice silná, uvědomuje si, po jak tenký hranici momentálně kráčí, a že se všichni dívají+
Máme v bunkru vetřelce. +ušklíbne se Mitch, ale vypadá mnohem míň jistě, jako by se fyzicky zmenšil, a ta vlna nenávisti v něm tak nějak pohasla. pojistku zase zajistí, a koukne na Jadea skoro vzdorovitě+ Napadlo mě, že bys to chtěl vědět. +dodá, a pár lidí v davu se ušklíbne+
Jistě... +protáhne Jade, skoro pobaveně, úšklebek mu lehce zvlní rty+ Proto jsi mi to hned přišel říct? +nakloní hlavu na stranu a ostře se na Mitche podívá, a ten trochu zbledne, jako kdyby dostal facku+ Řekni mi... jak je možný, že tenhle kluk... +ukáže prstem na Deana, kterej se celou dobu nehnul z místa+ si moje slova pamatuje líp, než ty? +zeptá se, očividně jen řečnicky+
Do prdele Jade, ty víš, kdo to jo. Víš, co ta hnusná pijavice- +začne Mitch vztekle, ale je v tom tón něčeho omluvnýho, potřeba se hájit. Jade náhled prudce zvedne ruku, a kouzlo mu vezme hlas, Mitch se sice snaží pokračovat, ale nevyjde z něj ani hláska+
Dal jsem svoje slovo každýmu z vás. +zvýší hlas a rozhlídne se+ A vy všichni, každej z vás, ho ctíte... protože víte, že platí. A kdo s tím má problém... +otočí se zpátky k Mitchovi+ může si to přijít vyříkat se mnou. +protáhne skoro tiše a v očích mu blýskne, tak nebezpečně, jako kdyby ho vyzýval, ať to udělá. Zároveň si ale velice ostře uvědomuje, že ho nesmí ponížit, ne moc, ne před ostatníma, ne kvůli upírce, protože tak se rodí vzpoura+ Ty jsi dobrej chlap, Mitchi. +přimhouří oči, ale způsob, jakým to řekne, pohled v jeho očích, vypadá spíš jako číhající kobra, než jako že by ho chtěl uklidnit+ A jsi dobrej v tom, co děláš. Byl jsi v tom dobrej už tehdy, když jsem ti zachránil život a vytáhl tě z toho tunelu, a ty ses ke mně přidal. +poznamená a podle toho, jak Mitch zamrká, ten osten pochopil+ Ale já... +přistoupí k němu blíž, pohybuje se jako šelma, každej jeho pohyb skrývá tušenou sílu těsně před útokem+ Já jsem tě stvořil. +protáhne chladně, až Mitchovi přejde mráz po zádech+ Jsi kdo jsi díky mně. Tak na to nezapomínej. +usměje se skoro, ale není to pěknej úsměv, je to studená, varovná záležitost, a položí mu ruku kolem ramen+ A už kurva nikdy schválně neporušuj moje přímý rozkazy. +zasyčí mu zblízka do tváře, tak, že to slyší jen pár nejbližších, a jen ti vnímaví si můžou všimnout třasu, kterej Mitchem projede, jako kdyby dostal elektrickej šok z prstů, který mu Jade zatne do ramene, jako kdyby jím projelo tichý, bezhlesný Crucio. Když ho pustí, Mitchovi se trochu třesou kolena, ale zůstane stát zpříma, aby si zachoval tvář+ Někteří z nás někoho ztratili. +zvýší zase hlas a otočí se k ostatním, zadívá se do teď napětím staženejch tváří a přejde do první osoby množnýho čísla+ Máte vztek, a já taky. Pomstíme se, tam, kde to půjde. +slíbí, a pár lidí v davu tiše přikývne+ Ale teď nás čeká jinej úkol - přežít. +roztáhne pomalu ruce+ Všichni jste tu v bezpečí. +rozhlídne se po nich, a na okamžik si vychutná, jak mu všichni visí na rtech, na každým jeho slovu, jak jeho hlas manipuluje s jejich emocema. Mohlo by to bejt opojný, kdyby si nedal pozor. Nehrozí vám žádný nebezpečí, zvenku... +sklouzne očima na Beccu+ ani zevnitř. +dodá, a pak se pomalu ušklíbne+ Máte moje slovo. +protáhne skoro pobaveně+

[Dean]

+Dean stojí mezi Mitchem a Beccou a ironie tý situace mu rozhodně neušla. Možná by stačilo prostě ustoupit a nechat ho to udělat. Jenže... už nějak ví, že ty démony, který probudila smrt jeho táty, by to neutišilo. A navíc Payne... asi má vidiny, protože ji spatří v ústí jedný z chodeb. V duchu zasténá, copak nemůže aspoň jednou jedinkrát udělat to co se jí řekne?? A samozřejmě nezůstane v davu a postaví se rovnou k Beccy. Jo, proč prostě nechcípnout ve velkým stylu. Popadne ho iracionální vztek, na ni, na Mitche, na všechny. Na sebe, že sem Beccu vzal. Mitch odjistí zbraň a Dean si bleskově projde svoje možnosti, z nichž nejlíp vychází vrhnout se po Payne a zakrýt jí oči, aby to neviděla. Jenže v tom uslyší jadeův hlas a málem se rozbrečí úlevou. A je mu úplně jedno, že se na něj Jade podívá pohledem, kterej by zmrazil peklo. Jo, má hodně velikej průser, ale snad aspoń nikdo neumře. Sleduje ho a aniž by si to uvědomoval, obdiv k tomu chlápkovi před ním z něj sálá jako vedro z kamen. Je prostě neskutečnej. Má pocit, že snad i dýchá v rytmu Jadeových slov. Tu křeč v Mitchově tváři nepřehlídne, a po zádech mu přejede mráz, když si uvědomí, že ho nějakej trest taky čeká. Jakmile Jade skončí a odmlčí se, Tyler vykročí kupředu a chopí se slova, zajímalo by ho, jestli to mají nacvičený, nebo jsou prostě jeden na druhýho tak naladěný+
Tak jo, lidi, vraťte se do buněk, tady není nic k vidění. +zavolá+ Jednotky čtyři a pět, hlaste se u brány. Nino, vem si pár lidí a vemte si na starost zásobování. Nemocniční křídlo je připravený. Mike, Jen, Lucas a Jeff, se mnou na hlavák, Jade chce ty nejaktuálnější hodnoty a pravděpodobnou dráhu pohybu. +zavelí, a lidi se pomalu pohnou, jako kdyby je vytrhl z tranzu, matky si přitáhnou děti blíž, lidi ve službě vyrazí ve směru rozkazu, a běžnej cvrkot znova rozezní nepřirozeně tichý zdi+ Ji... vemte ji ke mně. +rozhodne Jade, a kývne na Tylera, kterej Beccu popadne pod paží. Dean ji duchapřítomně chytí z druhý strany, a napůl ji vytáhnou na nohy, ale pořád ji drží, aby to aspoň na oko vypadalo, jako že ji mají pod kontrolou, a odvlečou ji někam do vedlejší chodby, do Jadeovy pracovny. Jade věnuje Payne chladnej pohled ve stylu doufám, že ti to stojí za to, otočí se a zamíří za nima+