od Jade » 20 kvě 2018 14:33
+ustoupí stranou, aby ho neohodila krev, nůž vytáhne z rány a otře ho majordomovi o rameno, teprve pak ho nechá padnout na zem a svíjet se v křečích. Zaznamená, že Becca se oddělila, ale nepochybuje o tom, že se ještě sejdou, takže prostě pokračuje po schodišti nahoru, a na bílým mramoru po jeho botách zůstávají krvavé šlápoty+ Před pikolou za pikolou... +protáhne chladně, a vyšle patrem další hominium revelio. A hele. Vstoupí do dveří napravo, je to ložnice, a přímo uprostřed stojí obrovská postel. Rty mu zvlní mrazivý úšklebek, mávne hůlkou, a dvojlůžko se pomalu odlepí od země a vznese se do vzduchu. Můž, který se po ní schovával, nelidsky zaječí a pokusí se vyplazit k oknu a skočit z něj+ Deset-dvacet mrtvá krysa. +zavrčí Jade, a pak nechá postel dopadnout zpátky. vyřezávané nožky povolí, a těžký ebenový rám postele, shozený z téhle výšky, plazícímu se muži amputuje nohy nad koleny. Jeho jekot se změní na smrtelný vřískot, dál se snaží odplazit, ale jen tím jen protahuje svoji agonii. Všimne si, že se zběsile pokouší natáhnout po svojí hůlce, která mu vyklouzla z ruky, je od ní jen pár čísel. Z gustem mu dupne na prsty a vychutná si tu křupnutí lámání desítky kůstek. Skloní se, zvedne mu hlavu za vlasy, aby se mu podíval do očí, a chvilku se pase na hrůze v jeho očích. Pak jeho hlavou prudce udeří o podlahu, až mu povolí nosní přepážka, a ještě jednou, znovu, znovu, znovu, až z jeho obličeje zůstane jen krvavá kaše, ale nedovolí mu upadnout do bezvědomí. Když odchází, zůstane za ním jen jedna velká chroptící otevřená rána uvězněná pod postelí. O dva pokoje dál najde dědečka; je upoutaný na vozík, takže se před ním nemůže schovat, zato ho okamžitě začne ostřelovat kletbami. Za jiných okolností by možná jeho postoj ocenil, ale teď ho to jen víc vytočí. Během vteřiny ho odzbrojí a zlomí před ním hůlku. Sice nemůže chodit, ale to neznamená, že nedokáže ublížit; v ruce svírá hůl s rodiným znakem, a její ozdobná hlavice podezřele odpovídá tvaru některých Puritiných modřin a jizev. A tak mu tu hůl vezme a narve mu ji do krku. Hlavicí napřed. Kam až to jde, a když to nejde dál, prostě přitlačí. Muž se pod jeho péčí zmítá, chroptí a kašle krev, ale není mu to moc k ničemu. Na druhou stranu teď aspoň sedí rovně, ušklíbne se v duchu. Kouzlem přinutí vozík k pohybu, odtlačí ho ven z místnosti, a pak ho pošle po chodbě dál. Nechá ho projet se dokola kolem patra, jeho jekot použije jako navštívenku pro ty, který ještě nezapikal, a pak luskne prsty a vozík prudce vzplane. Nechá tu lidskou pochodeň objet patro ještě jednou a už bez ohlédnutí pokračuje dál. Vejde do pokoje na konci chodby, kde se žena ve středním věku pokouší zabít dřív, než dorazí. Líným pohybem ruky jí vyrazí nůž z dlaně, sklouzne pohledem po jejím oblečení a okamžitě si ji zařadí. Guvernantka. žena se okamžitě vrhne po noží, o který přišla, leze k němu po kolenou, sevře dlaň kolem rukojeti, ale to už je u ní, prudkým pohybem jí zlomí zápěstí a nůž jí vykroutí z prstů ztuhlých bolestí+ Já sám. +usměje se na ni skoro sladce, ale podle její reakci jí ten úsměv moc milej nepřijde. Vpije se očima do její nalíčené tváře, precizně upravených rysů. Zjevně jí záleží na tom, jak vypadá. Pevněji sevře prsty kolem toho nože, který jí vzal, a když jí ryje špičkou do kůže písmena, koutky se mu lehce zvlní vzhůru. Na okamžik zakoketuje s myšlenkou nechat ji naživu a přimět ji žít s touhle tváří, ale...ne, dneska nemá chuť bejt velkorysej. Její teplá krev mu stéká po ruce sevřené kolem jejího hrdla, kterou si ji přidržuje na místě, žena se zmítá a pokouší se ho kopnout, zranit. Chytne ji za vlasy a dovleče ji k zrcadlu, aby se viděla, a její zavřeštění zmizí přímo ve středu tmavé propasti v něm. Nechá ji, aby se dosyta vynadívala, a pak jejím obličejem to zrcadlo vysklí, a přitom ji ups připraví o oko. Hodí ji na zem a kopancem ji otočí na záda, chce jí vidět do tváře, až z ní vyprchá život. A pak se skloní, a zkušeně, rychle jí nařízne stehenní tepnu. Vykrvácí poměrně rychle, ani se moc nezdrží. Vyjde ven, z prstů mu odkapává její krev, a když dojde ke dveřím hlavní ložnice, setká s poněkud zakrvácenou upírkou. No vida, eight down, two to go. Podívá se na ni a v očích má propast+ Až po tobě. +ušklíbne se, nechá ji vejít první+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.