Temporary Intermezzo

[Dean]

Dík. +zazubí se spokojeně, než mu dojde, že ji vlastně nemá rád, a pokusí se přestat culit+ Taky myslím, že to šlo. +přikývne, ale stejně svítí jako pako. otře si čelo od potu, zastrčí dýku a vydýchává se+ no... to je něco na co mý ego nechce přijít, takže to nehodlám zkoušet. +uculí se trochu+ Ale neuim si představit, že bych do ní šel naplno. +pousměje se. Jo, ví, že Payne je dobrá. Vlastně je to jedna z věcí, která mu pomáhá ty její výlety zvládnout+ Ty... +po očku na ni koukne+ Víš, co Payne dělá, že jo? +řekne tiše a nenápadně se rozhlídne. payne mu slíbila, že jí to řekla, a on jí věří, ale... za zeptání nic nedá+ Mám o ni strach. +přizná se a sklopí oči do země+

[Rebecca Altamirano]

+koutek jí trochu cukne, když mu dojde, že ji vlastně nemá rád. Vrátí svoji dýku zpátky do pouzdra na stehně+ To docela chápu. +uculí se pobaveně+ No jo. A právě toho by ona nejspíš využila. +zasměje se, protože o tom vůbec nepochybuje. Nakonec ona by udělala přesně to samý, při přátelským fightu se svým miláčkem:D Když ale pak zvážní a očividně má něco na srdci.+ Jo, vím. +přikývne potom a zkoumavě se na něj podívá. Nikdy se Payne neptala, ale je si dost jistá, že to Dean nezjistil tak, že by mu to řekla. Povzdechne si+ To chápu, Deane. Ale určitě víš, že není moc možností, co s tím můžeš dělat. +podívá se na něj vážně+ Vždycky by ses o ni bál a věř mi, že by ses bál mnohem víc, kdyby ona byla obyčejná, skoro sedmnáctiletá holka. +nakloní lehce hlavu na stranu+ Obzvlášť když máš práci, jakou máš...+dodá a ví, že nemusí říkat, co tím myslí. Dá se očekávat, že i on si časem nadělá spoustu nepřátel...a ti obvykle využívají slabin těch svých.+

[Dean]

no mně je to jasný. +uculí se, a napadne ho, že prohrát s ní by mu ani nevadilo. Kdyby nakonec skončil pod ní, oba udýchaní a rozpumpovaní námahou... načež poněkud zrudne a střelhbitě začne myslet na něco jinýho. proboha+ já vím... vím, že se o sebe postará. +přikývne+ Jenže ona schválně vyhledává nebezpečí, minule ji málem sebrali... +zamumlá+ Jsem rád, že není... +nechce použít slovíčko normální+ že některý věci chápe... +ale+ Přejde to někdy? Můžu... můžu udělat něco, aby to přešlo? +zeptá se pak, skoro ho není slyšet, a nepodívá se na ni, to by si radš vydloubnul oči+

[Rebecca Altamirano]

+musí honem skrýt úsměv, protože v některých chvílích je snadné v něm číst, jako v oteřený knížce+ Nemyslím, že by to bylo přímo vyhledávání nebezpečí. +prohodí zamyšleně+ Spíš jen nedostatek zkušeností...+pokrčí rameny+ A zkušenosti se bohužel sbírají i dělám chyb. O tom taky něco vím...+ušklíbne se kysele. Nakonec pár památek na tyhle chyby jsou na ní i dost vidět. Tuší na co se asi ještě zeptá a nemá radost, když to pak opravdu udělá.+ Obávám se, že na to ti nemůžu dát odpověď. Ne takovou, kterou chceš slyšet, pokud chceš slyšet zároveň i pravdu. +povzdechne si a na chvilku jí ho je docela líto. Nebude to mít lehký, paradoxně proto, že on vlastně "normální" je.+ Vážně bych ti chtěla říct, že přejde, ale...+potřese hlavou+ Nevím to. A nevím ani jestli v tom můžeš pomoct. +pak se usměje trochu hořce+ U mě to nepomohlo. I když já jsem samozřejmě trochu extrémní případ...+ušklíbne se+

[Dean]

+tak frustrovaně si povzdychne, protože ví, že má pravdu, sám těch chyb udělal nemálo, ale... prostě ho to víc štve, když jde o Payne+ Jo, to přesně řekla i ona. +zašklebí se jako malej kluk, ramena mu trochu klesnou, a na chvlku ho napadne, jestli je Becca sama schválně. Jestli to s Payne bude stejný, a taky ho opustí, až jí přestane stačit to, co jí může nabídnout. Ale na to by se v životě nezeptal nahlas. Ani na to, jestli si to zabíjení užívá. Pomalu se narovná a koukne na ni+ Jestli... až to tu přežijem, rád bych vzal Payne na její narozeniny ven z města. Kempovat. +ohlásí, a rozhodně se neptá na dovolení, ehm+

[Rebecca Altamirano]

+když jí řekne, že přesně to řekla i Payne, nemá z toho moc radost. Protože to znamená, že možná už i ona ví, nebo přinejmenším tuší, že se to nejspíš nezmění. Pozoruje ho při tom jeho krátkým vnitřním souboji, ale ví, že na nic dalšího se už nezeptá. Tohle si prostě ti dva musí vybojovat sami. Jo, ona rozhodně není osoba kompetentní radit komukoliv ohledně vztahů a všeho kolem. Přes rty jí přeléne prchavý, trochu hořký úsměv a zadívá se znovu z okna, kde je už dokonalá tma a z džungle se ozvývají podstatně děsivější zvuky než před tím. Když zaslechne řvaní leoparda, musí se usmát, protože si vzpomene na jednoho z fialkovýma očima.+ To je skvělej nápad. +řekne mu s úsměvem a hlavně má radost, že opravil to "jestli" na "až". Jo. Na to rozhodně dohlídne...+

[Dean]

já vím. +uculí se, že to vážně je skvělej nápad, a už radši víc neříká, aby to křehký cosi nějak nepošramotil+ No já... musím jít. Ale... díky. +vysouká ze sebe, předvede něo mezi ležérním mávnutím a frajerským pokývnutím, a pak radši zmizí v domě+
+Jade je sleduje z futer vchodu do vedlejšího křídla domu, napůl schovaný ve stínu mezi stěnami, na rtech drobnej úšklebek+ Dej si bacha, někdo by tě moh obvinit, že snad máš srdce. +ušklíbne se tak pichlavě, ale opravdovej osten to tak úplně nemá. Dean se o sebe bude muset naučit postarat, ať už to s tou malou potvůrkou dopadne jakkoliv. Na chvilku se odmlčí, pak na Beccu úkosem koukne+ Je čas. +řekne akorát+

[Rebecca Altamirano]

Jasně. A není zač. +pousměje se a pak pohledem z Deana plynule sjede k Jadovi. Ani ji asi nepřekvapí, že tam je a že ten minitrénink nejspíš viděl celý.+ To snad radši ne, ještě by se třeba někdo chtěl přesvědčit zblízka. +zvedne koutek v úšklebku a vstane. Plynulým pohybem si pověsí katanu na záda a když kolem něj prochází, podívá se mu na okamžik do očí. Neřekne nic, jen zvedne koutek v náznaku úsměvu a zamíří za ostatními+