+kdyby měla jen o trochu míň pevnou vůli a byla o trochu větší zbabělec, nejspíš by z toho soukromýho tréninku dnes vycouvala. První kocovina opravdu stála za to. Vlastně ještě ani teď, když se volným krokem blíží k tréninkové hale Anvilu, si nepřipadá úplně ve svý kůži. Nicméně naposledy zvracela kolem poledne, pak si vyslechla pár kousavých a pobavených poznámek od Beccy...a pak měly dlouhý, vážný a velice náročný rozhovor. Samozřejmě zase brečela. A byla na sebe strašně, ale strašně naštvaná. Za to, jak byla na Deana hnusná. Měla chuť mu okamžitě zavolat, sejít se, promluvit, konečně mezi nimi vyčistit vzduch. Na to jí ale Becca řekla, že to by měla udělat až vystřízliví úplně a až si to srovná v hlavě. Načež jí poslala do tělocvičny "na malý detox", jak to s úšklebke nazvala. V každým případě to byly dobré rady a i ten detox zabral. Takže je teď schopná víceméně normálně fungovat a ví, že se může na sebe a svoje tělo naprosto spolehnout. A taky musí uznat, že účinky jejího novýho tetování jsou parádní. Sice není rozdíl až tak extrémní, ale jak řekla Bí...rozdíl rozhodně pozná. V budově se už svítí a tak jde hned dovnitř, v šatně se převlékne do bílého tílka a pohodlných, volných, černých ninja kalhot. Po krátkém, ale urputuném boji sama se sebou si nechá na zápěstí jedno pouzdro s tlačnou dýkou. Úplně beze zbraně prostě být nechce a to ani tady. Koneckonců do toho, aby se tady cítila natolik bezpečně, jí opravdu ještě hodně chybí; a je možné, že k tomu ani nikdy nedojde. Vrátí se do tělocvičny a přestože má trochu divný pocit, že je tam sama, začne aspoň s lehkým rozcvičením, rozehřátím svalů. Používá k tomu prvky kung-fu, tai chi, wu-shu, ale v pomalém tempu, což jí pomáhá i zklidnit a co nejlépe pročistit mysl, postupně ale přidává na rychlosti i razanci úderů do imaginárního nepřítele+
(ukázka pro představu:D)