Озёрск- Челябинская область 40

[Rebecca Altamirano]

+přemístí se bez větších průtahů přímo na to ohavný jakoženáměstí, kde se posledně ti dva matchové servali a když se krátce rozhlédne, sezná, že je to tam pořád stejně hnusný, jako si pamatuje z poslední exkurze do tvrdýho socialismu. Pak taky zaslechne nezaměnitelný cvaknutí odjišťovaný zbraně+ To bych raději nedělala. Mám tu poměrně vzácnej kontraband...pro pana šéfa. +protáhne s úšklebkem a zvedne přepravku označenou výmluvnou červenou kapkou tak, aby byla hezky vidět+

[Dimitrij Ozera]

+Mají ji na mušce hned, jak se tam objeví. Nicméně, vypadá neškodně a když ještě zvedne do vzduchu tu krabici... Malý kluk, hubený jak lunt, v ošuntělých hadrech se rozběhne k paneláku a za několik minut z něj vyběhne Dimitrij. Vyštěkne rusky několik rozkazů a zastaví se před Beccou. Vypadá dost překvapeně, ale taky jako by se mu ulevilo.+ Privjet Vampyr. +Pozdraví ji, a trochu se pousměje.+ přiznávám, že tebe jsem uplně nečekal, ale... vítej.

[Rebecca Altamirano]

+trpělivě čeká tam, kde je, dokud se neobjeví Dimitrij; opře se o nějaký kus bývalého baráku, na tváři lehce nezúčastněný výraz+ No jo. Co bych pro její Veličenostvo neudělala. +pokrčí lehce rameny a uculí se+ Menší kurýrní služba s výletem za Ural...kdo by odolal. +pousměje se, jakože to nestojí za řeč+ Jak se má Nina? +zeptá se pak a zkoumavě se na něj zadívá. Ta krátká úleva v jeho tváři jí před tím neunikla+

[Dimitrij Ozera]

A jak se má, Její Veličenstvo? +zvedne trochu obočí a zeptá se co nejvíc nezůčastněně, jak může.+ Děkuji ti. +Vezme si od ní chladničku.+ Má se... +začne, ale pak si prohrábne vlasy.+ Ty transfůze jí pomáhají, ale to okolí tady, +zavrčí trochu,+ měla by odsud pryč se dostat. Ale beze mě nepůjde.... +A to, že on by měl problém opustit celou smečku a s vědomím toho, jak by živořili, je tam nechal....+ Chceš se na ni podívat?

[Rebecca Altamirano]

Má se velice...provdaně. +prohodí stejně neutrálním tónem, jako se on snaží tvářit+ No jo...+přikývne a podmračeně se rozhlídne+ Všichni byste odsud měli vypadnout. +řekne potom a přivře zamyšleně oči+ Zatím mě nic nenapadá, ale promyslím to...+koukne na něj; nic neslibuje, ale když říká, že to zkusí, rozhodně si dá záležet+ Jo, ráda bych, jestli ti to nevadí. +přikývne pak tiše a zamíří s ním zpátky k paneláku+ Je něco, čím bych vám mohla pomoct? Aspoň dokud nevymyslím, jak vás odsud dostat pryč? +podívá se na něj po chvíli zestrany. Nakonec i to jim posledně slíbila. A trochu se zastydí, že se k tomu dřív nedostala+

[Dimitrij Ozera]

provda-eh? +Zatváří se absolutně jinak než neutrálně a pak přimhouří oči. Zdá se, že si Lupei vzal jeho slova k srdci. Že si ji konečně vzal.+ Rebecco, to není tvůj boj... +podotkne, že není na ní, aby odkudkoliv kohokoliv dostávala. Tak to prostě je.+ Da, tak jdem. +Vyběhnou svižně po schodech nahoru a on rovnou předá box doktorce, která vzápětí veze stojan k němu do bytu a rovnou Ninku napíchne.+ Привет тетя Ребекко +pozdraví ji děvče, opřené o polštáře a vypadající o 100% lépe, než to, které tam leželo před pár měsíci.+

[Rebecca Altamirano]

Jo, taky jsem zírala. +uculí se a jeho reakce ji pobaví jen úplně malinko a vůbec to nedává znát:D+ To není. +souhlasí poklidně+ Jenom jsem posledně něco slíbila a obvykle se snažím svoje sliby dodržet. Ale vnucovat se nebudu. +pokrčí lehce rameny+ Kdyby sis to rozmyslel...nabídka trvá. +nechá to být a když vejde do pokoje, kde Ninka leží, usměje se na ni+ Ahoj, princezno. Jak se máš? +dřepne si vedle postele a zkoumavě si ji prohlédne. Rozhodně je to lepší, ale zdaleka ne ideální. Pořád je na její vkus příliš bledá. A hubená. Trochu sevře rty, protože momentálně má pocit, že Ozera zbyteně dbá na vlastní hrdost, aniž by myslel v širších souvislostech+

[Dimitrij Ozera]

Počkej, já to nemyslel tak... +zakroutí očima, protože ženský si vždycky všecko přeberou po svým.+ Já myslel abys nebyla provinilá... Pokud bude jakákoliv možnost odsud vypadnout.... +pokrčí rameny, protože by neváhal.+ Dej mi vědět, da? +Ninka jí mezitím poví, že byla dokonce venku, ale jenom chviličku. A Dimitrij se tváří, vlastně na Beccu mhouří oči ve stylu a kam mám jako kurva jít? Je nemocná, nemají prachy a ty které mají, jsou v širším spektru zanedbatelný. A navíc musí vyrábět panaceu....+

[Rebecca Altamirano]

Dobře, to mi stačí. Až mě něco napadne, budeš první, kdo se o tom dozví. +uculí se a ta plynulost s jakou přešla od odměřeného chladu, k přátelskýmu úsměvu je možná maličko znepokojivá:D Ještě chvilku si s Ninkou povídá a pak jí na jednu celou stěnu pokoje vyčaruje magickou tapetu, s vyobrazením z nějakoého fantastického lesa a útesem, na kterém stojí smečka vlků+ Když se dotkneš tady...+ukáže jí místo na dosah od její ruky+ ...budou se hýbat a výt. +vysvětlí jí s úsměvem.+ Zase se brzo zastavím. +slíbí jí, nakloní se a jemně ji políbí na čelo+ Fajn. Je něco, co můžu udělat hned? Co potřebujete? +podívá se Dimitrijovi do očí, když se vrátí do kuchyně a zavřou za sebou dveře+

[Dimitrij Ozera]

+Ninka s nadšením sleduje to kouzlo a dív nevyskočí z postele. Ale nemůže, má v ruce jehlu a tak jen upírá oči a má pocit, že nic krásnějšího nikdy neviděla.+ Spasibo +obejme ji, když se rozloučí. Dimitrij za nimi zavře a nechá Ninku odpočívat.+ Potřebujeme jídlo, pořádné. +Prohrábne si vlasy v poněkud zoufalém gestu.+ A teplý oblečení. A boty. +Prakticky potřebují uplně všechno, na co si člověk dokáže vzpomenout.+ A chlast. +Zadívá se na ni tak všeříkajícně. Jestli se brzo nezresetuje, tak se zblázní. Sex taky pomáhá, ale to asi nespadá do kategorie pomoci.+