Obývák

Moderátoři: Rebecca Altamirano, Lestat

Re: Obývák

Příspěvekod Rebecca Altamirano » 11 lis 2018 23:31

+koukne na Syr trochu soucitně, je jí jasný, že z toho radost nemá, ale nepochybuje, že to zvládne. Na poznámku o dveřích do ložnice jen protočí oči, ale stejně jí koutek zrádně cukne. Prostě má občas světlý momenty, kdy je fakt docela zábavnej:D+ No, tak tohle bysme měly. Všichni žiijem, takže to prohlašuju za úspěch. +uculí se na ni.+ Jo, jen si posluž, prostě jako doma. Já se stavím ve Slastech a pak v Guns poberu nějaký hračky. +zablýskne jí v očích+ A možná se taky ještě chvíli vyspím. +A jak řekla, tak učiní, Nathaniel vypadal, že ji opravdu rád vidí a pár deci svojí dlačí krve se podělil víc než ochotně, ostatně jako vždycky. V Guns se vyřádí tak, až chudák Zbrojíř jen vrčí, že bude muset objednat půl skladu znovu, ale to je tak jediný, co s tím zmůže. Když se vrátí domů, má k dobru ještě skoro tři hodiny, tak se na chvíli natáhne a zalomí to taky. Probudí se skoro stejně se Syr, vystřídá ji ve sprše a chvilku před šestou jsou obě nastoupený u přenášedla. Naprosto vzorný:D+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time
Uživatelský avatar
Rebecca Altamirano
VIP Member
 
Příspěvky: 4872
Registrován: 28 pro 2008 21:42
Bydliště: New York City

Re: Obývák

Příspěvekod Syriana Spinnel » 12 lis 2018 06:36

+Několikrát ji cuknou koutky, když vidí, že jsou vyzbrojené jak armáda o dvou členech, ale je to dobře. Čím víc krytí, tím víc z toho vyjdou v cajku. I tak to bude blbý.+ Tak jdem na to. +Nadhodí si na rameni vojenský batoh, rychle překontroluje jestli je všecko na svým místě a dotkne se malé kovové rupie, která se matně leskne.+
Feels like I drown in your every word
And every breath that's in between
Somehow you got me where it really hurts
It's killing every part of me
Uživatelský avatar
Syriana Spinnel
VIP Member
 
Příspěvky: 6030
Registrován: 27 pro 2008 22:56
Bydliště: Bucurešť

Re: Obývák

Příspěvekod Rebecca Altamirano » 09 pro 2018 04:09

+vrátí se domů z Guns, kde dávala dohromady sklad a novinky, které musela doobjednat po tom vyplenění kvůli Indii. Pořád jí přijde neskutečné, že chodí venku za plného světla. To sice částečně mohla i před tím, ale pořád tam byl ten neurčitý pocit ohrožení, lehké svrbění kůže, občasné bodnutí světla do očí, když si zapomněla sluneční brýle a slunce zrovna až příliš vylezlo zpoza mraků. To teď zcela zmizelo a bylo to...naprosto skvělé. Občas se před západem slunce přemístí na některý z mnoha mrakodrapů a dívá se na západ slunce. Když se přemístí domů, Payne sedí na gauči v obýváku, notebook na klíně a vypadá velice zaměstnaně. Krátce vzhlédne a usměje se, než se zase zadívá na monitor.+
Ahoj, Payne. Pracuješ? +usměje se a zadívá se na ni se zájmem+ Ne, nepracuju. +zavrtí hlavou a na chvilku se na ni zadívá, jakoby nad něčím přemýšlela.+ Vlastně jsem ti o tom už chtěla říct dávno, ale nějak pořád nebyla vhodná doba. +řekne nakonec a zaklapne noťas+ Hledáme si s Deanem vlastní bydlení. Nebo teda pronájem. +upřesní to a koukne na ni trochu provinile+ Jo, já vím. +přikývne jen a pousměje se, když Payne překvapeně zvedne obočí+ Dean se omylem trochu prokecnul. +vysvětlí s úsměvem+ Nevadí mi to. Chápu, že chcete něco svýho. +usměje se+ Tak jo, díky. +přikývne s úsměvem a je ráda, že to bere tak v klidu+ Vlastně bych s tebou taky chtěla o něčem důležitým mluvit +přejde ke gauči a sedne si vedle ní+ Už o tom přemýšlím docela dlouho a myslím, že není dobrý to dál odkládat. +začne trochu tajemně a Payne se na ni se zájmem zadívá+ Jsem jedno ucho. O co jde? +zeptá se zvědavě+ Chci ti udělat ochranný, magický tetování. +vybalí to rovnou a pousměje se, když Payne překvapeně vykulí oči+ To myslíš vážně? A uděláš ho sama?! +rty se jí roztáhnou do úsměvu+ To rozhodně beru. A co to bude? A kam? +sonduje hned nadšeně+ Takže ti to nevadí? Kdybys to nechtěla...+chce mít jistotu, protože tohle je napořád. Magický tetování nejde odstranit žádným způsobem, jako to běžné+ Jasně že ne, je to super. +zavrtí hlavou a zazubí se+ Dobře, musela jsem se jen ujistit. +zasměje se+ Půjde o symbol ochrany, ve staré asyrštině. +koukne na ni+ Přijde mi, že se to docela hodí, ale kdybys chtěla něco jinýho, nebude to problém. Zásadní je u toho zaklínání. A pak taky to, že do barvy přidám trochu svojí krve. +dodá a podívá se na ni, co na to řekne+ Ne, nevadí mi to. Za svůj původ se nestydím. +pokrčí lehce rameny a pak znovu vykulí oči+ Tvoji krev...! Ale..+nakrčí čelo, jak nad tím honem přemýšlí+ ...to určitě bude mít nějaký vedlejší účinky, že jo? +dojde jí to hned+ Ano, přesně tak. +přikývne+ Budou se ti líp hojit zranění. Budeš mít lepší smysly, rychlejší reakce. V podstatě nebudeš moct onemocnět. Sice ne v takové míře, jako kdyby ses mé krve napila, ale rozhodně rozdíl poznáš. +vysvětlí jí detaily+ To hlavní ale je, že se ti nikdo nebude moct dostat do hlavy nitrozpytem ani žádnou jinou formou mentálního útoku. Což jej věc, která mi od začátku dělá starosti, vzhledem k tomu, v jaký společnosti se pohybuješ. +dodá a zadívá se jí do očí+ To je bezvadný. +vydechne jen nadšeně a evidentně nemá problém s tím, že ji bude tetotvat svou vlastní krví+ Kdy to provedem? A kde ho budu mít? +podívá se na ni a oči jí nadšeně září+ Najdu nějaký motivy a dám ti vybrat, pak můžeme jít hned na to. +zasměje se+ A budeš ho mít vzadu na krku. +ukáže jí na sobě kde přesně, aby si to uměla líp představit+ Paráda. Tak něco vyber, ale moc se s tím necourej. +zasměje se, natáhne se zase pro noťas a pořád se tak nadšeně usmívá+ No jo, neboj, pospíším si. +zavrtí nad ní se smíchem hlavou, zvdne se a jde do sprchy+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time
Uživatelský avatar
Rebecca Altamirano
VIP Member
 
Příspěvky: 4872
Registrován: 28 pro 2008 21:42
Bydliště: New York City

Re: Obývák

Příspěvekod Rebecca Altamirano » 09 pro 2018 21:29

Payne píše:+Žaludek se jí maličko nervózně sevře a srdce trochu rozbuší, ale vlastně se opravdu těší.+ Takže už jsi něco našla? Jdeme na to? +podívá se napjatě na Beccu+ Jo, myslím, že se ti bude fakt líbit. +koukne na ni s tajemným úsměvem a položí na stůl obrázek, který nakreslila v Guns+
Spoiler: show
Obrázek

+zvedne se a jde se podívat. Chvilku si ten zvláštní, dramatický symbol prohlíží a rty se jí pomalu roztáhnou do úsměvu+ Je parádní. Myslím, že něco takovýho bych si vybrala sama. +svlékne si tričko, vezme si židli, sedne si na ni obkročmo a rukama se opře o opěradlo. Skloní hlavu a přehodí si vlasy dobředu.+ Já jsem ready. +zahlásí vesele a uculí se+


Bezva. +zazubí se na ni, vyrovná si tam vedle barvy, vezme si svůj strojek a pustí se do toho.+ Trochu se uvolni, nebude to pak tolik bolet. +poradí jí, když cítí určité napětí pod rukama.+ Lepší, že? +pousměje se, když se opravdu trochu uvolní. Postupuje rychle, ale pečlivě, linky obrysů jsou čisté a hladké; průběžně otírá barvu nebo drobné kapičky krve, ale ty jsou spíš vyjímečné. Pak na chvilku práci přeruší a rychle si odebere asi půl ampulky krve. Smíchá ji s barvou a zašeptá pár slov; tekutina krátce, rudočerně probleskne, ale dál vypadá stejně, jako předtím. Znovu touhle vylepšenou barvou obtáhne linky a výplně a pak se pustí do stínování. Tohle už bolí trochu víc, protože při tom celou dobu tiše šeptá zaklínadla a barva pod jehlou slabě září, ale jen co se posune o kousek dál, hned záře pohasne. S posledním tahem a písmenem zaklínadla zazáří celé tetování a Payne ucítí na okamžik intenzivní pálení. Zatne zuby, ale nevydá ani hlásku. Stejně rychle, jako se bolest objevila i pohasne.+ Chceš se podívat? +koukne na ni i když odpověď tuší+ To se ptáš? Jasně, že jo! +zvedne se, ale pak se zastaví a na chvili se musí chytit stolu, protože se jí trochu zatočila hlava+ Dobrý? +lekne se Becca trochu+ Musíš vstávat pomalu. +koukne na ni omluvně a pak s ní jde do koupelny, kde pak vyčaruje druhé zrcadlo a nastaví ho tak, aby si tetování mohla prohlédnout. Vypadá celkem obyčejně, na první pohled by asi člověk nic zvláštního nepoznal, ale v určitých úhlech, podle toho, jak dopadá světlo, je vidět, že černá barva inkoustu se leskne do tmavoruda, je to trochu jako kovový lesk+ No pááni...+vydechne Payne a natáčí se na všechny strany, aby viděla, jak se tetování leskne+ To je naprostá paráda. +otočí se a obejme Bí+ Díky moc. +vtiskne jí rozpustile polibek na tvář a zazubí se, když vidí ten její výraz+ Musím jít, jdeme si prohlídnout nějaký byty. +vysvětlí, vezme si mobil, bundu a samozřejmě i zbraně+ Zatím ahoj. +mávne jí a je fuč+
+jenom trochu vyjeveně zamrká, ale pak s úsměvem zavrtí hlavou+ Ta holka je fakt pohroma. +konstatuje a jde radši taky trochu pracovat+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time
Uživatelský avatar
Rebecca Altamirano
VIP Member
 
Příspěvky: 4872
Registrován: 28 pro 2008 21:42
Bydliště: New York City

Re: Obývák

Příspěvekod Payne » 21 pro 2018 12:45

+cesta výtahem jí zrovna moc nepomůže, je jí hrozný vedro a točí se jí hlava. Naštěstí to netrvá dlouho a je nahoře. Chvilku jí trvá, než se jí povede odemknout a poměrně dost se jí uleví, když zjistí, že Becca není doma. Momentálně není ve stavu, kdy by zvládla odpovídat na otázky. A sama je pokládat hodlá až zítra. Nebo ráno. Nebo prostě až ještě trochu vystřízliví. V koupelně si jen rychle opláchne obličej studeno vodou, což trochu pomůže, pak si ale vzpomene na chuť a vůni alkoholu a žaludek se jí obrátí tak rychle, že to na záchod skoro nestihne. Vyzvrací vodu, kterou do sebe do teď dostala, znovu si opláchne obličej a odpotácí se do postele. Láhev s vodou si položí na dosah a podle Butchovi rady nechá jednu nohu viset z postele na zem. No jo, fakt to trochu pomáhá. Po chvíli upadne do něčeho mezi spánkem a kómatem, zdají se jí zmatený a bláznivý sny, který ale všechny mají neurčitý podtón hrozby. Z toho posledního se probudí škubnutím a srdce jí divoce buší, vůbec si ale nevzpomíná, co se jí zdálo. Se zamručením se otočí na záda a s úlevou zjistí, že hlava se jí už netočí. Je jí ale zle od žaludku a bolí jí hlava jako střep. S námahou se vyškrábe z postele a jde rovnou do sprchy, kde na sebe pustí studenou vodu. Je to trochu léčba šokem, ale docela to zabralo. Nakonec přidá teplou a umyje si i vlasy. Oblékne si tílko a pohodlné volné kalhoty a cítí se trochu víc sama sebou, i když žaludku pořád moc nedůvěřuje. Je ale nejvyšší čas začít řešit jisté problémy a sice pokusit se zachránit svůj vztah s Deanem. I když je možné, že to tímhle ještě zhorší, už jí došly možnosti a nemá na výběr. Když vejde do obýváku, Becca stojí na terase a dívá se na řeku Hudson, která se třpytí slunečními paprsky. Payne si nikdy neuvědomila, jak moc jí asi slunce chybí, protože si nikdy nestěžovala a prostě předpokládala, že když je to tak dlouho, zvykla si na to. I jí samotné to přišlo zvláštní, přestože zná Beccu vlastně chvíli, ale i přesto, že na denní světlo chodila často, plnému slunci se vždycky vyhýbala.+
Ahoj, Bí. +pozdraví ji a usměje se, když se k ní otočí
Dobrý ráno. +pousměje se a zadívá se na ni pozorněji. Neujdou jí mírně zarudlé oči a samozřejmě trochu cítí i zbytkový alkohol.+ Zdá se, že ses včera bavila…+zvedne obočí a zadívá se jí do očí+
No…nijak velká zábava to nebyla. +povzdechne si a sklopí oči, protože se přece jen trochu stydí, že se tak zrušila+ Musím s tebou o něčem mluvit. +odhodlá se nakonec a podívá se jí do očí+
Jo, tomu docela věřím. +ušklíbne se trochu, ale nemá pocit, že by jí za to měla nějak tepat. I tohle bohužel k dospívání patří a následujících pár hodin ji vytrestá dostatečně, to ví jistě+ Tušila jsem to…+povzdechne si a vejde zpátky do bytu, protože tohle bude na dýl a něco ostřejšího by se k tomu asi i hodilo+
+Payne trochu překvapeně zamrká, když Bí projeví jen minimum překvapení a ani se neptá o čem chce mluvit. Takže to nejspíš čekala. Což asi není dobrý znamení. Žaludek se jí nervózně sevře, když si sedne na gauč a sleduje Bí, jak jí vaří kafe a pro sebe si nalije skleničku Jacka. Donutí se potlačit nevolnost, která jí při pohledu na bourbon stoupne do krku a místo toho si vezme hrneček s vonící kávou. Jo, mnohem lepší+ Včera jsem se dost hrozně pohádala s Deanem. Řekla jsem mu věci, který jsem říkat neměla a on…+potřese hlavou a nešťastně se na ni zadívá+ Hrozně se změnil, co jste se vrátili z Indie. +řekne pak tiše+ Vůbec o tom se mnou nechce mluvit, ale…+roztřeseně se nadechne, ale ovládne se, aspoň zatím+ …ale hlavně…se mě nechce dotýkat. Nesnese ani můj dotek. +řekne to tak tiše, že jí skoro není slyšet a nedokáže už zadržet slzy, které jí stoupnou do očí a sklouznou po tvářích. Trochu vztekle si je otře, ale k ničemu to není.+ Vím, že se tam něco stalo, chci mu pomoct, ale on mě k sobě odmítá pustit. Nebo o mě už možná vážně nestojí…+pokrčí zoufale rameny, ale i tahle možnost ji už mnohokrát napadla+ Musím vědět, co se stalo. +podívá se přes slzy Bí do očí+
+dívá se na ni, jak se snaží ovládnout, hrozně moc jí chce pomoct a samozřejmě jí řekne, co se stalo, přestože si sama není jistá, že je to dobrý nápad. Dean to bude docela jistě brát jako podraz, ale když Payne vidí a poslouchá, ví, že jiná možnost není. On sám to nikdy neudělá a jen bohové vědí, co to s ním dělá. Možná by si o něm měla promluvit s Jadem, napadne ji neurčitě, ale prozatím tuhle myšlenku odloží+ Máš pravdu, že se něco stalo. Vlastně se stalo několik věcí, s kterými nikdo z nás tak docela nepočítal. Ani já a Jade nejspíš taky ne. +na chvíli se odmlčí a přemýšlí, čím začít. Možná tou méně citlivou záležitostí, která se jí tak osobně nedotýká+ Nejspíš víš, že tam umřel Mitch. +je si dost jistá, že si ho pamatuje a krátké, strohé přikývnutí jí to potvrdí+ Ale asi už ti Dean neřekl, jak umřel. +pokračuje opatrně a zadívá se jí do očí+ Zastřelil ho sám Dean, aby ho zachránil před jedním z nejhorších způsobů, jak umřít, jaký si umím představit. +rozhodne se mluvit zcela narovinu, protože jen tak je šance, že to pochopí.+
+Payne se šokovaně nadechne a zavře oči. Pořád má ale pocit, že to není zdaleka všechno, ještě nějaký článek chybí a tak se zhluboka nadechne, vydechne, aby se uklidnila a odhodlaně se podívá Bí do očí+ To ale není všechno, že ne? +zeptá se tiše a je to spíš konstatování než otázka+
Ne, není. +zavrtí hlavou pomalu+ Vím, že jsi ve Skotsku četla nějaké knihy, které jsem tam měla. Jednu o magických bytostech. +začne trochu oklikou a podívá se na ni+ Došla jsi k lamii…? +nechá tu větu viset ve vzduchu a když vidí její zděšený výraz, ví, že došla+
Panebože, ne…+vydechne a znovu zavře oči, ale pak je hned otevře, protože její představivost jí hned nabídne scénu, která se mohla, ale nemusela odehrát+ Co se stalo, Bí. Musím to vědět…+její vlastní hlas jí přijde cizí a hrdlo má hrůzou sevřené tak, že skoro nemůže dýchat a každé z těch slov, jakoby řezalo+
Nejdřív chytila Deana. Ty jizvy na tváři má od ní. Ovládla ho svoji magií, na chvíli; nějak se mu pak nejspíš povedlo odolat její přitažlivosti, ale z jejího vlivu se dostat nedokázal. To nedokáže žádný muž. +snaží se to podat co nejcitlivěji, ale ví, že to úplně nejde a že Payne dobře ví, co to je. Že je to jen ve způsobu odlišné od toho, co zažila ona sama+ Usekla jsem tý bestii ruku, kterou ho držela. +dodá a podívá se na ni, protože teď přijde ta poslední část+ Bohužel pak dostala Mitche….a zbytek už znáš. +potřese hlavou; je to vlastně dost krátký příběh, ale dokázal zničit a změnit život třem lidem. Kdyby mohla, zabije tu svini znova. A mnohem pomaleji.+
+je úplně potichu, když se dozví celou tu truchlivou historii, snaží se to zpracovat a hlavně se nezhroutit. Protože to teď nesmí. Musí tady být pro Deana, stejně jako tady byl on pro ni, celou dobu, co se dostávala ze svých nočních můr; když ona bojovala se svými démony, a vlastně stále bojuje, stál na její straně a bojoval spolu s ní. Vybaví si všechny ty chvíle, kdy se učila nemít strach z každého doteku, jeho nekonečnou trpělivost a něhu; výraz v očích, když se na ni díval, zatímco prožívala své první orgasmy a to jen díky němu. Uvědomí si, že jí po tvářích stékají tiché slzy, až když si ji Bí přitáhne do náruče a ona se nebrání; schová se v její náruči a konečně se jí hrdlem proderou vzlyky, plné bolesti, zoufalství, frustrace, vzteku na sebe za to, jak se chovala, přestože ví, že za to úplně nemůže. Teď si to vyčítá. Několik minut jí tělem otřásá křečovitý pláč, než se uklidní, slzy vyschnou a přijde i slabý pocit úlevy. Už ví, na čem je, ví s čím musí pracovat a na tom už se dá stavět. Zvládnou to; nesmí ho ztratit, to je jediná myšlenka, která jí pulzuje v hlavě ve stejném rytmu, v jakém jí buší srdce. Pomalu se odtáhne od Bí, trochu roztřeseně se nadechne a podívá se jí do očí+ Jsem v pořádku. Díky, že jsi mi to řekla. +poví jí tiše, hlas trochu ochraptělý, ale výraz v očích dává tušit, že je odhodlaná vybojovat i tuhle bitvu+
+svírá ji v náruči tak dlouho, dokud se neuklidní, pohled upřený neurčitě do dálky a rty sevřené do tvrdé linky. Kdyby jí mohla pomoct ještě jinak, víc, jakkoliv, ví, že to bez váhání udělá. Bohužel víc ale udělat nemůže. Udělala maximum a zbytek je už na ní. A na Deanovi.+ Nemáš za co, zlato. Doufala jsem, že ti to řekne sám, ale…+potřese hlavou, chápe proč to nedokázal a přestože jsou ty důvody nelogické a irelevantní…on to tak nevnímá.+ Kdybys potřebovala, cokoliv…však víš. +podívá se jí do očí, slabě se pousměje a jemně jí setře jednu osamělou slzu+ Teď bys možná mohla jít na menší detox do tělocvičny, co ty na to? +nakloní hlavu na stranu; protože to má taky vyzkoušený, fyzická činnost je skvělý ventil. A i na ten zbytkáč to pomůže+
Jo, to bych asi mohla. +pousměje se nepatrně, otře si obličej a pomalu vstane. Pak si vzpomene, že chtěla Bí říct i o Anvilu+ Hmm….mám ještě jednu poměrně aktuální novinku. +začne trochu rozpačitě a kousne se do rtu+ Zhruba týden mám novou práci. U Anvilu. +vychrlí ze sebe a zcela zbaběle se dá na taktický ústup. A možná to teď řekla naprosto záměrně a zákeřně, protože si je celkem jistá, že se do ní teď Becca kvůli tomu nepustí. Což jí ted naprosto vyhovuje. Zahájí ústup do pokoje, kde si vezme ručník, lahev s vodou a zavře se v tělocvičně+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

Re: Obývák

Příspěvekod Rebecca Altamirano » 24 pro 2018 01:05

+když se z Ruska přemístí domů, pořád se trochu usmívá. Sice tímhle dobrým skutkem svoje četný hříchy nevykoupí, ale stejně je to fajn pocit. Skoro hned zjistí, že Payne není doma; trochu se zamračí, ale nakonec, musí si zvykat, vzhledem k tomu, že se stejně brzo odstěhuje. Pak si taky vzpomene na její novou práci a zamračí se víc. Nalije si skleničku amonovy speciality, řízne ji absinthem a s notebookem se usadí na terase, aby si Anvil Security trochu prolustrovala. Trochu víc, aby byla upřímná...+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time
Uživatelský avatar
Rebecca Altamirano
VIP Member
 
Příspěvky: 4872
Registrován: 28 pro 2008 21:42
Bydliště: New York City

Re: Obývák

Příspěvekod Rebecca Altamirano » 24 pro 2018 03:17

+seznámení s Anvilem věnuje těch několik dní, kterré zbývají do Vánoc. A po tom, co se jí povedlo vyšťourat z toho má ještě menší radost, než když jí to Payne řekla. A ze všeho nejhorší na tom je fakt, že proti tomu nenůže udělat v podstatě nic. Protože nemůže na jedné straně vést Payne k samostatnosti odpovědnosti sama za sebe a svoje rozhodnutí a na druhý straně pak ty rozhodnutí zpochybňovat a zasahovat do nich. Bože, být rodič, i když jen adoptivní, je vážně úplně na nic. Frustrovaně zaklapne noťas, odloží ho na stůl a očima zalétne na hodiny. Ještě není ani poledne a ona má už teď chuť se sebrat a zapdnout do první knajpy, na kterou narazí. A všechno ostatní, co bude následovat, nechat čistě náhodě. Payne bude na Vánoce s Deanem, to jí řekla už před pár dny, když jí pomáhala stěhovat její věci do jejich bytu. A je to rozhodně dobře, protože ti dva toho mají k řešení mezi sebou víc než dost. Dean doma nebyl, když tam přijely a musela říct, že ji to nepřekvapilo. Musel být na někoho naštvaný za to, že to Payne řekla a bylo logický, že si místo Payne, vybral ji. A bylo to tak v pořádku. Ne, že by jí až tak vadilo být na Vánoce sama; byla na to zvyklá desítky let, často si ani nevšimla, že nějaké Vánoce vůbec byli. Na chvilku si pohrává s myšlenkou, že by přijala pozvání Syr, ale nakonec usoudí, že to není dobrý nápad. Protože to by od ní přece jen vyžadovalo být aspoň trochu milá a zdvořilá. A na to se momentálně vůbec necítila. Vlastně cítí ten druh neklidu, který obvykle vyžadoval buď návštěvu jistého klubu, nebo likvidaci nějakých těch mafiánů. Zaobírá se na okamžik oběma možnostmi, aby zjistila, že ani jedna jí vlastně neláká. Nespokojeně se zamračíí a vezme do ruky mobil. Trochu nepřítomně projede kontakty a když narazí na jedno zcela konkrétní, uložené jen pod jedním písmenem, zarazí se a chvíli na něj zírá. A vlastně...proč ne. Možná by to mohlo být pěkný vánoční překvapení. Rty jí zvlní křivý úsměv, když naklape poměrně stručnou, ale poměrně jasnou zprávu. Je samozřejmě vždycky možnost, že ji bude ignorovat. Čistě proto, že může a že by mu to bylo celkem podobný. Ale nevěří tomu. Říkejme tomu třeba předtucha. Odloží mobil na stůl, vstane a nalije si vrchovatou skleničku Jacka, z které pomalu, labužnicky upíjí, zatímco čeká na odpovědď.+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time
Uživatelský avatar
Rebecca Altamirano
VIP Member
 
Příspěvky: 4872
Registrován: 28 pro 2008 21:42
Bydliště: New York City

Re: Obývák

Příspěvekod Jade » 24 pro 2018 13:52

+dodělá si svoji práci, nechá Tylerovi zprávu, že nebude k dispozici, a zamkne pracovnu. Zrovna dneska už ho nikdo postrádat nebude. Když se přemístí před její byt, cítí v těle to známý napětí charakteristický pro svý lovící večery, napětí plný očekávání a příslibu. Zatím ho ale zaplaší, není důvod předbíhat. Tak nějak tuší, že tohle bude hostina o mnoha chodech. Jak už má ve zvyku, nezvoní, jen se trochu opře do ochran kolem jejího bytu, aby spustil magickej alarm; už je to jeho varianta zaklepání, opře se o futra, a čeká+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.
Uživatelský avatar
Jade
Mág
 
Příspěvky: 856
Registrován: 21 črc 2013 01:56
Bydliště: New York

Re: Obývák

Příspěvekod Rebecca Altamirano » 24 pro 2018 15:28

+zrovna dopíjí třetí skleničku, když ucítí jak něco zatlačilo na magickou bariéru kolem bytu. Nebo spíš někdo. Zvedne koutek v úsměvu a jde otevřít. A možná to je i historicky poprvé, co mu neotvírá se zbraní v ruce. I když pravděpodobně nějaká nebude daleko:D Otevře a opře se ramenem o zárubeň.+ Zvonky vyšly z módy? +zvedne pobaveně obočí, počká až vejde a zase za ním zavře+ Panáka? +nabídne jako správná hostitelka, nalije mu a když mu ji podává, zadívá se mu do očí, na rtech slabý úsměv+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time
Uživatelský avatar
Rebecca Altamirano
VIP Member
 
Příspěvky: 4872
Registrován: 28 pro 2008 21:42
Bydliště: New York City

Re: Obývák

Příspěvekod Jade » 24 pro 2018 15:47

+sklouzne po ní očima, od hlavy až k patě, jako by se jí už dotýkal a koutek se mu zvedne jako v ozvěně+ V tomhle tady běžně uklízíš? +kontruje s úšklebkem a vejde dovnitř, na krku se mu houpe ten stejnej keltskej kříž jako prve, asi jako připomínka. Odzbrojí se; vytáhne z pouzdra svůj Glock a odloží ho na konferenční stolek, jako celkem otevřený gesto, kterým dává najevo, že ta původní dohoda pořád platí, nezabije ji. Přinejmenším ne takhle a ne teď. Což ovšem neznamená, že na sobě nemá žádný chladný zbraně s příměsí. Na to si naopak může skoro vsadit+ Překvapuješ. +připustí pobaveně, vezme si od ní panáka a pozvedne ho v přípitku, když se jí zadívá do očí+ na nový výzvy. +zvlní rty v úšklebku+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.
Uživatelský avatar
Jade
Mág
 
Příspěvky: 856
Registrován: 21 črc 2013 01:56
Bydliště: New York

PředchozíDalší

Zpět na Byt Beccy v Dublinu

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron