od Dean » 30 pro 2018 22:46
+dívá se na ni a když řekne, že musí do práce, žaludek se mu sevře+ do práce? +zopakuje to po ní trochu dutě, jako by to byl vtip. Jo, jasně, že se to mohlo stát i jemu. Rozumem to chápe. Ale to neznamená, že někde v břiše nepocítí záchvěv vzteku. Tolik se snažil, a... ona musí do práce? Na ni se asi zlobit nemůže, ale ten idiot, co jim šéfuje, by zasloužil přes dršku+ No to je jasný. když musíš, tak musíš. +pokrčí rameny trochu ztuhle+ Dívá se, jak odejde do ložnice, a přejede si dlaní přes obličej. Cítí, jak se mu celý ty velkolepý sváteční plány hroutí jako domeček z karet, a spolu s tím v něm roste známej neklid. Takhle to bejt nemělo. Chtěl jí říct, jak moc je jí vděčnej za to, že na něj netlačí, a pak se třeba i o něco pokusit. Vstane od stolu, a to napětí v těle v něm roste. Vezme její porci jídla a šoupne ji do lednice, a tu svoji rovnou shrábne do koše. Nemá na to ani pomyšlení, a sledovat, jak se jejich několikahodinová snaha válí na dně pytle na odpadky mu přínáší zvláštně masochistický zadostiučinění, to máš za to, že sis myslel, že můžeš něco zlepšit, debile. Sevře ruce do pěstí, cítí, jak ho sotva zhojený klouby prstů svědí. Vezme sklenici vína, ze kterýho zatím sotva upili, a na několik doušků ji do sebe obrátí. Pak si vezme láhev, přes rameno bundu, a radši odtamtud vypadne, než řekně něco, čeho bude litovat+