Ložnice

[Syriana Spinnel]

+Zrychlený dech a slastné steny se jako v ozvěně rozléhají téměř prádzným pokojem. Zmuchlá v dlaních přikrývku a když ji vysvobodí ze zajetí kalhot, je to jen krátká svoboda. V té chvilce, kdy jí autoritativně rozdělá nohy od sebe si připadá krásně. I když je tam jako na výstavce, ví, že ji chce. Rozdělá nohy o trochu víc a lehce se prohne, dopřeje mu, co chce. Zve ho a Gabriel toho náležitě využije. Ruka jí sama vlítne do jeho vlasů, náhle svobodná a sevře v dlani namísto prostěradla jeho zvlněné delší vlasy. Jemně zatahá, ale když ji v odpověď kousne do té nejcitlivější kůže, jen znovu a táhleji zasténá. Těch pár dní abstinování jsou zatraceně poznat a když se v ní sevře první slastná křeč, proběhnuvší až do konečků prstů a rozechvěje jí útroby, je to hodně brzy. Cítí jeho dlaň, jak ji tiskne na břicho, znemožňujíc se mu vymanit. Je tak horká, tak definitvní. S jeho jménem na rtech se tomu poddá a zavře oči. Prožívá každou vlnku vzrušení, až ji to smete jako tsunami a Syr plave v nekonečné slasti. Hrudník se jí prudce zvedá, ale když na něj po milionu let koukne, vidí, že to byl jen začátek. Že s ní zdaleka ještě ani nezačal a už vůbec ne skoncoval. Jen malý předkrm. Ta představa v ní znovu sevře útroby, v dozvuku orgasmu a také příslibu dalšího.+ Myslela jsem... +zkousne si zlehka ret, vědoma si, že opravdu provokuje,+ že mě chceš naučit poslouchat... +mroukne a cítí to úžasný vlhko v klíně.+ A ty mě zatím odměňuješ +spokojený -kočka-co-slízala-smetanu úsměv na tváři.+

[Gabriel]

+vychutná si každý stah jejího těla, ještě naposled ji olízne a nakloní se nad ní; prsty jí přeběhne po břiše, mezi ňadry, až na krk a prsty jí pevně chytí za čelist, ne tak aby to bolelo, ale s náznakem, že by mohlo. Nakloní se nad ní a krátce, tvrdě ji políbí, z jeho rtů může ochutnat sama sebe.+ Pořád mám dojem, že moc mluvíš, lásko. +zavrčí jí do rtů; pustí ji a pak ji najednou jediným pohybem otočí na břicho a za boky si ji zvedne do té správné výšky; krátce ji velkou dlaní přejede po krásně oblém zadku, na okamžik vklouzne prsty do zvoucího horka jejího klína a skoro jakoby náhodně ji polaská. Jednou rukou jí pohladí po zádech a trochu zatlačí, aby ji donutil klesnout na rukách níž, opřít se o předloktí; usměje se spokojeně, když se mu tak vystaví ještě víc a druhou rukou si rozepne poklopec a osvobodí se z nepohodlí těsných džínů. Špičkou, jen nepatrným kouskem zatlačí na vstup do jejího těla, ale ani o kousek dál.+ Už budeš poslouchat, miláčku? +zavrčí jí do kůže, když se nad ní nakloní a kousne ji do ohbí krku a ramene, sevře citlivou kůži mezi zuby, až tam pár dnů určitě bude mít otisk jeho zubů spolu s pěknou modřinou+ Nebo si pořád myslíš, že si dělám legraci? +nepatrně se pohne, aby pronikl dál, ale hned se zase stáhne, otírá se o ni, ale nedá jí to, po čem tak touží.+

[Syriana Spinnel]

+zavrtí se pod ním, jako hádek, vědoma si toho že pokud by chtěl, jednim větším stisknutím by ji s přehledem zlomil čelist. Ten stisk není tak velký, ale mohl by být. Ta představa je jen dalším zrnkem z náznaků toho, kdo tady dnes velí. + Asi mi budeš muset dát roubík.+ Tentokrat odpověď stihne, ale bylo to tak tak. Sotva z jeho rtů ochutná sebe, už leží břichem dolů, zadek vystaveny na odiv.+ Hej! +ještě pořád je rozechvělá a i ten sebejemnější dotyk a polaskání znatelně cítí. V té vteřině, kdy se jsn divá , a ona ví, že se dívá, je to tak hříšné až má dojem že pod tím pohledem musí shořet. Rozepínání zipu odmění spokojeným zavrněním a poslušně klesne, aby měl lepší přistup. Vzápětí ale frustrovaně zavrčí a pak bolestně zasténá. Ruce se ji roztřesou. Potřebuje ho v sobě a pritom touží, aby ta bolest, tak intenzívní a krátká, tak sladká trvala déle. Skloní trochu hlavu a prodýchá to. No když ji znovu zvedne, viditelně zavrtíhlavou v jasném NE. Tělo bolí námahou od touhy nabodnout se na něj. Ale zatím odolává, rictto nahlas ale nedokáže. Nevěří si, že by nezačala prosit , aby ji nehorázně ošukal. Což doufá, že přijde.

[Gabriel]

Možná. +ušklíbne se jedním koutkem+ I když si umím představit jiný způsoby, jak tu tvoji drzou pusinku zaměstnat. +protáhne významně a ten úšklebek, co mu zvlní rty, může cítit na kůži.+ Ne? +zavrčí tlumeně, jednou rukou sklouzne dopředu, sevře jí krk, jen, tak aby to cítila, nesnaží se jí uškrtit; donutí ji se narovnat a přitiskne si ji zády k hrudi; jeho erekce se jí velmi naléhavě tiskne mezi stehna, ale stále se o ni jen lehce otírá. Druhou rukou krátce, ale ostře plácne po zadku, až ucítí štípnutí.+ Ne, jakože si nedělám legraci, nebo Ne, jakože nebudeš poslouchat? +zavrčí kousek od její tváře a lehce ji kousne do hrany čelisti+ Řekni to, miláčku. Chci to slyšet. +natočí si její tvář k sobě a políbí ji krátce, tvrdě na rty+

[Syriana Spinnel]

+Ano, teď , když to řekl, si i ona umí představit jiný způsob jak být umlčena. Donutí ji to polknout a oliznout si rty.+ Ne +zatřese znovu v odpověď hlavou, neposedné vlasy všude. Jenže to už ji Gabriel jako hadrovou panenku zvedne, dlaň jí obepíná skoro celý krk a pohání tlukot srdce rychleji a prudčeji. Je tak pevný, tvrdý, připravený mezi jejími stehny. Mučivě se o něj otře v jasné výzvě. Při dopadu vyhekne, i když věděla co přijde, ale přesto.. trochu to s ní zacloumá dopředu, ale drží si ji pevně. Cítí vlhkost ve svém klíně a než se dokáže dostatečně soustředit na odpověď, chvilku to trvá. Gabrielovo silné horké tělo, cítící každým milimetrem kůže ji však k myšlení moc nepomáhá. + Ne... +zachraptí konečně s pohledem zamženým jen malinko.+ nebudu poslouchat ... Vydala se jasnou cestou a sejít z ní teď opravdu nechce. Touží celým svým bytím totiž potom, co je na jejím konci. A sice naprostá odevzdanost, rozkoš a bolest a láska. +

[Gabriel]

Nebudeš? +vydechne jí do kůže na krku; špičkou jazyka sede po pulzující tepně a pak ji na okamžik sevře mezi zuby, jen aby cítil jak mu její krev tepe pod rty v rytmu jejího srdce. Pustí její krk a kolenem jí roztáhne nohy od sebe ještě víc, zároveň ale odtáhne boky a tím se je přestane tlačit mezi stehna. .Zároveň může slyšet zvuk pásku, vytahvaného z kalhot a pak chladný dotek kůže na zadku, kousek výš v křiži a na zádech+ Tak ale asi nedostaneš, to co chceš, moje malá nadržená vlčice. +zavrčí jí do ucha; obě ruce jí trochu bolestivě zkroutí za záda, kolem zápěstí udělá z pásku smyčku a její konec si omotá kolem ruky. Zatáhne za improvizovaná pouta a donutí ji narovnat se a prohnout v zádech+ Ale já si klidně počkám...+zavrní tlumeně a špičkou jazyka polaská místečko za uchem. Druhou rukou v klouzne znovu do jejího klína a začne dráždit pulzující klitoris, dvěma prsty vnikne do ní a dráždí ji až na samou hranu, až cítí, jak se chvěje na pokraji orgasmu a pak přestane.+ Až si to rozmyslíš, dej mi vědět...+mroukne a na kůži může přímo cítit ten pokřivený úsměv, když znovu ponoří prsty do jejího klína a palec přitiskne na ten tvrdý uzlík rozkoše a začne ho třít. Znovu přestane jen kousek od uvolnění a nečekaně přidá tvrdé plesknutí na zadek, ale jen kousek od jejího na odiv vystaveného klína...+

[Syriana Spinnel]

Klečí před ním, nohy díky němu do široka roztažená, a na malou chvilku jí bleskne hlavou, že možná právě teď byla ta chvíle, kdy měla poslechnout. Gabriel na svych rtech, jazyku, může cítit jak jí krev klokotá jako rozbouřený Yukon. Náhle je od ní tak daleko, teplo jeho těla je pryč, až se do ní opře chlad.+ Gabrieli...+vydechne kňouravě, bolestně jí trhne s rameny, ten tah je na kraji, kdy je to ještě dobré a kdy už ne. Prohnese v zádech, hrudník s ňadry se vyklene..+ achhhhhh +zasténá, když znovu zaútočí na její podbřišek a znovu ho začne dobývat a podmaňovat si ho. Ale nejen to místo dole, ale ji celou si podrobuje s každým kmitnutím prstů. Stehna se jí chvějí v námaze udržet se ve zpřímené poloze. Stenánípomalu sklouznedo pravidelnosti, dech se stává trhaným a už jen kousíček, než sez ovu rozpadne. ... a pak jeto pryč. Syr frustrovaně výkřikne a kdyby ji Gabriel nedržel improvizovanými pouty, jistě by se skácela na postel. A než se z toho stihne probrat, začne to nanovo. V klíně ji tlačí nasbírané vzrušení, chtivé propuknout. Začne se propadat do krásné sladké temnoty uvolnění... už už... když přestane i teď, chce se jí brečet. A přitom ví, že když řekne to jedno jediné slůvko,dostane to, co chce.+ Prosím, +hlas má zastřený emocemi, podbarvený touhou a chtíčem...+ budu hodná.... +zakňourá v poddaném příslibu.+prosiiiiim, +zasténá znovu, déle už tohle mučení nevydrží. +

[Gabriel]

+vychutnává si každé její zachvění pod svýma rukama, každé zachvění. Udržuje určitý rytmus, vždycky tu pravidelnost ale rozbije náhodným ostrým plácnutím, pokaždé na jiné místo. A když to konečně řekne, zvlní mu rty vítězný úsměv. Nakloní se nad ni, vklouzne jí rukou do vlasů a natočí si její tvář k sobě+ Hodná holka...+zavrní jí do rtů a krátce ji políbí. Stáhne jí ze zápěstí pásek a lehce zatlačí doprostřed zad, dokud před ním zase není prohnutá a vystavená všemu, co bude chtít.prudkým škubnutím si ji za boky přitáhne blíž a pak bez varování přirazí, najedenkrát a až po kořen. Na okamžik ho to málem semele taky, zůstane v ní bez hnutí, aby se ovládnul, prsty zatnuté do jejích boků a držíc si ji na místě. Jednou rukou jí přejede po zádech, po celé dálce páteře, pak se nakloní nad ni a jednu ruku jí zkroutí za záda a přitiskne jí ji na kříži. Drží si ji tak přesně v tom úhlu, v jakém chce+ A hodný holky můžou dostat odměnu. +protáhne jí u ucha, jemně ji kousne do lalůčku a pak se v ní konečně pohne a začne přirážet, nejdřív pomalu, vždycky z ní už téměř vyklouzne a pak znovu prudce přirazí až na dno. Ví, že by to už mohlo bolet, ale taky ví, že ona to přesně tak chce. A taky že se s ní nemusí držet zpátky, ne tolik, jako když ještě byla člověk...+

[Syriana Spinnel]

+má takový hřejivý pocit, který ji naplňuje jako pohár. Je to pocit spokojenosti, že ho potěšila. Laskavě se usměje a polibek by nejraději prohloubila. S volnými rukami pocítí slabý zachvěv svobody, a když se opře o ruce, uvolní se jí i ztuhlé svaly. Ale jen na malou chvilku. Dalším trhnutím si ji nastaví a konečně ji celou vyplní. Je to tak intenzívní a dokonalé, až je hotová málem jen z toho. Táhle zasténá, v dlani sevře povlečení a nechá prostor aspoň malému uvolnění. Po tváří jí sklouzne křišťálová slza a ztratí se v záhybech devastované postele. Je to hodně za hranicí jejich obvyklého sexu. Bolí to a bude bolet, v každém pohybu dnes i zítra. Ale je to tak úžasný, že pokud přestane, pravděpodobně umře. Přizpůsobí se jeho přírazům, s každým dalším se posouvá za svou hranici vědomí a bytí. A pak ji to semele. Nečekaně, silně, tvrdě a definitivně se propadne do těch míst, kde není nic jiného než slast, rozkoš a oddanost.+Gabrieli...+vydechne jen, hlas roztřesený, tichý. Hledá ho, touží ho políbit a přitom nemá sílu se pohnout. Svaly jakoby ni vůbec neposlouchaly.+

[Gabriel]

+bere si ji čím dál rychleji, přiráží krátce a tvrdě; přivlasťnuje si ji každým pohybem, dává jí najevo, že je jeho. I jemu už ale zbývá jen minimum sebekontroly a když pak Syr vyvrcholí s jeho jménem na rtech, nic víc už nepotřebuje. Udělá se pohřbený hluboko v ní, s téměř zvířecím zasténáním; pustí její ruku a klesne na ni, ale většinu váhy drží na rukou, opřených vedle jejího těla. Zrychleně dýchá, jeho dech se jí sráží na kůži, prsty jí jemně přeběhne po zádech, vklouzne do vlasů a pak najde její rty a dlouze, pomalu a hluboce ji políbí. Vyklouzne z ní a ještě si vychutná její poslední zachvění odcházející rozkoše a přitáhne si ji těsně k sobě+ Miluju tě. +pošeptá jí do rtů a slabě se pousměje, když se jí zadívá do očí, ještě trochu zamlžených touhou+