BYT DEANA A PAYNE, NEW YORK

[Dean]

+pousměje se a trochu ji obejme, tak jak už jsou zvyklí, ale spánek se mu docela dlouho vyhýbá. Obvykle po svejch nočních toulkách většinou spí jak mimino, ale tentokrát musí přemýšlet o payne, o tom směšným testu a o tom, jak snadno ji to mohlo totálně rozbít a poslat do stejný spirály, v jaký je on sám. Tuší, že bude muset něco podniknout, a ten další krok se před ním rýsuje víc než jasně, ale to neznamená, že se mu to musí líbit. Vlastně se mu to extrémně nelíbí. Nespokojeně si povzdychne, a nakonec upadne do neklidnýho spánku. Po pár hodinách se probere, o nic odpočatější než předtím, a ještě ji nechá spát; vyplíží se z postele, obleče se v obýváku, nechá jí vzkaz, že bude brzo doma, a přemístí se na Manhattan, k bytu Beccy. V myšlenkách už je dávno u toho rozhovoru, na kterej se těší asi tak jako k zubaři, takže si ani nevšimne, že si zapomněl mobil na nočním stolku+

[Payne]

+spí úplně klidně a hluboce, beze snů, jako ostatně většinou. Ale nemít sny, znamená nemít ani noční můry a to za to rozhodně stojí. Když se probudí, cítí se mnohem líp, ale jen do chvíle, než si uvědomí, že Dean je pryč. Otočí se a když sáhne na místo vedle sebe, které je už dávno studené, je jí jasné, že odešel už před delší dobou. Zhluboka se nadechne, vydechne a sedne si. Opře se zády o pelest a prohrábne si vlasy. Je vážně na nic, jak rychle dokáže nálada klesnout z kladných do záporných hodnot. Podrážděně si pozvdechne a rozhlédne se kolem. A pohled jí padne na Deanův mobil na nočním stolku. Chvilku má pocit, jakoby se všechno scvrklo jen na ten černý kus kovu a plastu. Rozmýšlí se ale jen chvíli. Tenhle Rubicon si dokáže v jejich situaci docela snadno ospravedlnit, přinejmenším před sebou. Zná jeho heslo a tak jí trvá jen okamžik, než se dostane do kontaktů. Tam nic moc zásadního nenajde, je zvyklý ukládat čísla jen pod jedním písmenem, případně beze jmen, ostatně jako ona sama. Ale když najede do zpráv, tam je to už mnohem zajímavější. Rychle projede těch několik posledních, za pár týdnů a něco ji nutí dokola se vracet k datům. Většina se totiž shoduje se dny, kdy ona sama má noční tréninky. Srdce se jí rozbuší rychleji, když jí možný důvod zatne do žaludku své studené drápy. Zvlášť, když si je postupně otevře a ve všech najde jen adresu a čas. A celkem často je ta adresa stejná...Odloží mobil zpátky na stolek a na chvilku zavře oči. Donutí sama sebe se uklidnit a přemýšlet, hlavně nedělat ukvapený závěry, i když to je pořádně těžký. A rozhodně jí nepomůže, když si znovu vybaví ten polibek...Dech se jí zadrhne v hrdle, když se probouzející se žárlivost spojí se vzrušením a současně vztekem. Pevně sevře rty, vyleze z postele, oblékne se a ozbrojí tak, jak je zvyklá a vyrazí do města. Nemá žádný konkrétní cíl, ale moc ji vlastně nepřekvapí, když si uvědomí, že míří tou už známou ulicí k areálu patřícímu Anvilu....+

[Payne]

+vrátí se domů docela brzo, nakonec se jen bez konkrétního cíle toulala po městě a převracela si to všechno pořád dokola v hlavě. Ty adresy v Deanově mobilu, Billy, agent, kterýho zabila...no má toho na přemýšlení dost. Aby se doma nějak zabavila, pustí se do přípravy oběda. Vznikne z toho jedna z dalších variací na mix mezi syrským a americkým jídlem. Když má hotovo, vezme si knížku a chvilku se snaží číst, ale nakonec to vzdá, protože jí pořád myšlenky utíkají od obsahu a tak knížku odloží, lehne si na gauč a zachumlaná do deky po chvíli usne+

[Dean]

+ve vzteku dojde skoro celou cestu z domu Bí až k nim pěšky, ale aspoň trochu přitom upustí páru. Ve večerce si na svoji fejk občanku koupí flašku vodky, potřebuje trochu otupit hranu, a tuší, že kdyby šel do hospody, asi by se popral. Takže se jen trochu lízne v parku, a když dojde domů, už je trochu víc v klidu+ Ahoj. +ohlásí se, ale nikdo mu neodpoví. Payne najde spát na gauči, musí se pro sebe usmát, a připomenout si, že se má dobře a neměl by vyvádět. Musí zůstat right on track. Na nočním stolku najde svůj telefon, Chvilku nad tím přemejšlí a pak se rozhodne. Napíše stručnou zprávu na jedno z nepojmenovaných čísel, jen dotaz, jestli dneska může dojít. Pak dojde do kuchyně, dá si nachystanou večeři ohřát do mikrovlnky, mobil odloží na linku, a než se mu to ohřeje, jde si dát sprchu. A zatímco je v koupelně, telefon zavibruje a cinkne, jak mu přijde potvrzující zpráva+

[Payne]

+povede se jí usnout tak tvrdě, že se probudí, až když uslyší šumění sprchy. Posadí se na gauči, odhodí deku a prohrábne si vlasy, moc je tím ale neukázní. Když na lince zavibruje mobil, podívá se tam, ale teď se do něj rozhodně dívat nebude. Místo toho si dojde do ledničky pro džus a zhluboka se napije, protože je vyprahlá, jak sahara. Odnese si krabici s sebou, položí ji na stolek a zkontroluje svůj mobil, jestli se po ní někdo nesháněl.+

[Dean]

+vyjde ze sprchy, kolem boků má omotanej ručník a na trupu jednu dvě jizvy, který tam docela určitě předtím nebyly, a taky pár hojících se nažloutlejch modřin. Zamíří rovnou do ložnice se převlíknout, ale v tom si jí všimne+ Ahoj, už jsi vzhůru? +usměje se+ nechtěl jsem tě vzbudit... +dodá omluvně, vytáhne si z koše s prádlem čerstvý tričko a natáhne si ho+ Jak je? +zeptá se opatrně+

[Payne]

+vzhlédne od mobilu, když vyjde ze sprchy a odloží ho vedle sebe. Sklouzne pohledem po jeho těle a kromě toho, že si těch nových jizev všimne, se zase naprosto nevhodně přihlásí o slovo její splašený pubertální hormony. Už se ale natolik naučila schovávat to před ním, že už o tom ani nepřemýšlí+ To nevadí, stejně už bylo načase vstát. Spala jsem dlouho. +potřese hlavou a odhrne si z tváře pramen vlasů+ Je mi fajn, spánek fakt pomohl. +usměje se a ani ji nenapadne, že by mohla předstírat aspoň lehký trauma+ V pět mám trénink. +zalže pak ale úplně lehce a ani se nezačervená. Skutečnost, že tentokrát je to on, kdo lže jí, jakoby ukrojila další kousek z jejího už tak značně osekanýho svědomí+ Co máš v plánu ty? +zeptá se se zájmem a usměje se+

[Dean]

+nakloní se k ní a vtiskne jí pusu, a zadoufá, že vykloktání ve sprše přebije vůni vodky, a že to z něj neucítí+ Tak jo, to je dobře. +usměje se, ale trochu ji pozoruje, když se nedívá, a snaží se odhadnout, do jaký míry je to pravda+ To ti po včerejšku ani nedají volno na vzpamatování? +odfrkne si trochu, ale víc to nerozvádí, aby se nepohádali+ Já? nic moc. +pokrčí rameny+ Asi zavolám klukům a zajdem na jedno, dlouho jsme se neviděli. +pousměje se a ani si neuvědomí, jak snadný je jí zalhat, jk moc si zvyknul. je to jako druhá přirozenost+ Nebo zajdu do tělocvičny, trochu potrénovat mi neublíží. +pousměje se, vyndá si talíř z mikrovlnky a sedne si s tím ke stolu+

[Payne]

+nabídne mu rty k polibku a už ani nečeká, že by mohla dostat něco víc, takže ani není zklamaná.+ Ne, to mi řekl hned včera a popravdě mě to ani nenapadlo, že bych měla dostat volno. +pokrčí rameny+ Kromě toho, když budu něco dělat, aspoň nebudu mít čas na to myslet. +poznamená s chladnou logikou+ To je dobrý nápad, můžeš je ode mě pozdravovat. +usměje se a na chvilku ji napadne, že by nebylo špatný mít o trochu normálnější život. Jako většina holek v jejím věku, zajít se svým klukem na večírek, bavit se…a neřešit, že včera zabila svého kolegu a že se kvůli tomu necítí dostatečně špatně; nebo jestli už se Deanovi nelíbí a tak si našel někoho jinýho. Hezčího. Normálního... Hned od sebe tyhle myšlenky odežene,protože si uvědomuje, že má víc, než kdy mohla doufat a sebelítost jí opravdu nepomůže. Natáhne se pro knížku, kterou odložila na stolek a než bude čas vyrazit na trénink, hodlá trochu relaxovat…+ Někdy bysme si mohli zatrénovat spolu…+nadhodí pak, krátce na něj koukne a pousměje se, než znovu sklopí oči ke knížce.+

[Dean]

jsi na sebe moc tvrdá. +poznamená jenom, ale sám si pamatuje, že jemu nejvíc pomohlo na to nemyslet a ponořit se do práce, do tréninku, do nějaký aktivity, takže to nijak víc nerozebíra, chopí se lžíce a jídlo do něj padá jako němci do krytu+ Někdy je můžem pozvat sem, taky tě rádi uvidí. +navrhne, a myslí to vážně, ale už když to říká, celá...normálnost tý představy mu připadá trochu divná. Ale možná by jim pomohlo dělat spolu víc normálních věcí+ Vážně? +otočí se k ní překvapeně, a nejdřív ze všeho ho napadne, že to není dobrej nápad. Trénink je jedno z míst, kde si dovoluje upustit páru, a to si proti ní rozhodně nesmí dovolit. Navíc si není ani jistej, jestli by to dokázal, zaútočit na ni. I kdyby jen jako. Ale pak si řekne, že trénink společně nemusí nutně znamenat jenom boj jeden na jednoho, a Payne vypadá, že by jí to udělalo radost+ Jo, to je dobrej nápad. +usměje se. Minimálně do posilovny spolu jít můžou. Koukne na hodinky a zkontroluje mobil, všimne si potvrzující smsky a přes tvář mu přeběhne náznak úsměvu+