Obývací pokoj - největší pokoj v domě

[Rebecca Altamirano]

+sleduje, jak se Syr tváří a drží stále pečlivě neutrální výraz; samozřejmě, že jí neušlo, jak na Ozeru reaguje. Když víceméně souhlasí, krátce přikývne+ Zatím to neví. +oznámí klidně a pokrčí lehce rameny+ Chtěla jsem s tím nejdřív seznámit vás, Nemělo by smysl dávat mu nějakou větší naději, pokud bych mu pak musela říct, že s tím nesouhlasíte. +vysvětlí jim to+ Dvě smečky bez alfů nebudou. +zavrtí hlavou+ Za prvé věřím, že vyhraje. +prohlásí docela s jistotou+ A za druhý jsem tu pořád já. +podívá se na ně významně+ Rollo umře tak jako tak. Ale kdyby ho Ozera v souboji nezabil, udělám to já. A jeho smečka bude vyhnána. Ti bojovnější uloveni. +dodá lhostejně+ Nicméně si nemyslím, že by tohle poněkud extrémní řešení bylo nutný+ Takže...kdo všechno půjde se mnou to Ozerovi říct? +koukne z jednoho na druhýho a uculí se+

[Gabriel]

+se založenýma rukama poslouchá a občas se podívá na Syr. To, jak lehce Becca mluví o zabíjení jiných vlkodlaků mu moc dobře nedělá, ale nakonec to je důvod proč jí tuhle práci nabídl, takže si kvůli tomu těžko může stěžovat. Když Becca domluví, povzdechne si a potřese hlavou+ Souhlasím se Syr, je to dobrý řešení. Můužu si o Ozerovi myslet, co chci, ale nemůžu popřít, že působil jako fér chlap. Záleží mu na smečce a rodině a to je něco, co dokážu ocenit a vážím si toho. +podívá se na Beccu a pak na Syr+ Běž s Beccou ty, Syr. Já zatím pošlu zprávu našemu sousedovi. +oči mu trochu potemní a rty mu zvlní chladný úsměv+

[Syriana Spinnel]

+Lehce se jí zježí chloupky, když B. absolutně bezemočně hovoří o vraždění jejího druhu. Je to zvláštní, protože na jednu stranu s tím souhlasí, ale na druhou stranu, je jí z toho nepříjemně. Což je děsně matoucí, a je z toho zmatená. Jo. Dimitrij je fér chlap, kterýmu záleží na smečce a rodině. S tím musí absolutně souhlasit. A proto má dojem, že to jednou bude pravděpodobně problém kardinálních rozměrů. Pro ni. Naštěstí, tam určitě nepůjdou hned takže...+ Shit... +špitne, nebo spíš jen naznačí rty, protože není třeba aby to bylo slyšet. Napočítá v duchu do deseti.+ Yes my Lord. +Sice to nebyl příkaz, ale není jedinej důvod k tomu, aby nešla takže...+ fajn. Zavolám ti, co na to Ozera řekne. Případně ho přitáhneme sebou. A vyřešíme to okamžitě. Už mě tohle chození kolem sraček nebaví. +Pak se zarazí, jakoby si na něco vzpomněla.+ Řekni doktorce, že tu bude mít brzy paceintku, a jestli bude jen trochu nepříjemná, že ji překousnu vaz. +oči jí potemní, protože ví jak si jejich doktorka nevidí do pusy.+ Tak jdem, a přísahám, že jestli budeš ještě víc pobavená, tak začnu vrčet.

[Rebecca Altamirano]

+sleduje tu přehlídku emocí, která se během chvilky vystřídá na jejich tvářích, no nad tím oslovením Gabriela, nepatrně zvedne obočí.+ Myslím, že ho vezmeme hned s sebou. +podotkne, zaklapne noťas a vstane, když to vypadá, že jdou hned+ Jestli ti to udělá radost, tak klidně vrč. +uculí se na ni pobaveně, natáhne k ní ruku a když se jí chytí, přemístí je na již známé náměstí+

[Gabriel]

Dobře. +přikývne krátce+ Jo, ani mě to nebaví. A to zdaleka nekončíme. +prohlásí temně+ Vyřídím jí to, přesně slovo od slova. Bude okouzlená. +cuknou mu koutky pobaveně a když obě zmizí, jde hned všechno zařídit+

[Gabriel]

Já vím, ale nemůžeš nic slíbit, viď? +pousměje se a krátce ji líbne na rty+ Přivezu. +usměje se na ni+ To rozhodně nevyžehlíš, protože mě nic nedonutí znovu se převlíkat. +oznámí jí a zatváří se patřičně znechuceně:D+ Budem se těšit. Ale zaúkoluj pár ostatních vlků. Ať se nenuděj. +mrkne na ni a pak už konečně vezme klíčky od auta a vyrazí na letiště, kam má Nicci nastavené přenášedlo z nádraží v Londýně. Čeká v hale tak, aby ji rozhodně nepřehlédl, i když to by se mohlo stát jen těžko. Jen co vyšla ze dveří toalet se svým kufrem, očividně kouzlem upraveným na běžnou velikost, hned si jí všimne a jde jí naproti. Po menším vítání a objímání, kdy mu neušlo i pár poněkud vlahých pohledů několika žen, které se té scéně usmívaly, vezme Niccy za ruku, do druhé kufr a zamíří z rušného letiště na parkoviště, naloží kufr, Nicci povolí sednou si dopředu, protože těm očkám by neodolal ani samotný pán Pekel a konečně vyrazí na cestu domů. Cestou se jí vyptává na školu, jak se jí tam líbilo, na kamarády a tak vůbec a tak jim to rychle uteče, protože se skvěle baví. Před domem zastaví a Nicci vyběhne z auta skoro ještě za jízdy a vrazí do domu jako velká voda. S pobaveným a shovívavým úsměvem vezme kufr a zamíří za ní+ Ohlašuji návrat ztracené dcery, zachraň se kdo můžeš. +zahlásí v hale dramaticky a pobaveně se šklebí+

[Syriana Spinnel]

+I jí dopoledne docela rychle uběhlo. Jak pán a vládce nakázal, zaúkolovala několik dalších vlků. Takže starosti s úklidem jí odpaly. V pokoji u Niccs pěkně vyvětrala, a když se tam vrátila s čistým povlečením na peřiny, je si sakra jistá, že ty květiny ve váze tam ona nedala. Hmm, luční... přejde k tomu a všimne si kartičky zastrčené v nich. Vítej doma, Pihatko. Pousměje se. Zmetek jeden ví jak na to. Když je vše jak si představuje, přesune se do kuchyně. Odkud se kromě boží vůbě za chvilku line i hudba, proto přeslechne příjezd auta. Co ale nepřeslechne, je když Nicci vletí do domu, jak tajfun a obeme ji tak pevně, že skoro nemůže dýchat.+

No ahoj, +culí se a objímá svý mládě, které za ten rok tak hrozně moc vyrostlo.+ Myslím, že by sis měla jít zanýst věci do pokoje. +Mrkne na ni a když se za chvíli Nicci vrátí, svítí skoro jako malé atomové sluníčko.+

N: Mami, mám obrovský hlad, skoro jak Gabriel. Mimochodem, +sedne si ke stolu, jednu květinku za uchem.+ na letišti po něm koukali ženský. +Bez milosti ho práskne, zrovna ve chvíli kdy do kuchyně přijde i Derrek, tím svým ledabylým krokem. Všimne si kvítka za uchem a na malý okamžik jeho obličej vykouzlí takovej úsměv, který u něj nikdo ještě neviděl. Velmi rychle ale zase zmizí do té jeho nepropustné masky.+ Čau prcku, odpoledne se jdem s bandou koupat na jezera... +Sedne si ke stolu a čeká na dlabanec.+
Čau, +odpoví mu a chvilku přemýšlí, jestli to bylo konstatování že Jdou jako oni dva a banda s nimi, nebo že jde banda a ona se k nim má přidat. Dojde k závěru, že to první.+ Oks. +Přikývne veledůležitě a když před ní přistane jídlo, hladově se do něj pustí, jako by celý rok ve škole nejedla.+

S: +Mít je všechny doma je hrozně moc pěkný. Takže když Gabriel vejde do domu s svou hláškou, jen se zasměje. Když Niccs zmizí na chvíli v pokoji, důkladně ho políbí.+ Děkuji, že jsi nám ji přivezl.+ Hmm, tak ženský? No to nevím, jestli ho pro tebe ještě někdy pošlu... +poklepává si prstem na rty, jakože nad tím vážně uvažuje. Všem nabere jídlo, a je prostě spokojená. Dokonce jí dneska ani nevadí, jak Derrek hraje frajera, ale pokaždé když mu pohled zabrousí k Nicci, no chraň nás všichni bohové. A pak se tam nahrne smečka, a je tam randál jak o pouti a "banda" sděluje Nicci svý plány, a plány na stanování a tak, a je to tak, jak to má být.

[Gabriel]

To je přece jasný. +pousměje se jen na to poděkování a políbí ji taky. Sedne si ke stolu a natáhne se pro konvici s kafem+ Jaký ženský? +podiví se upřímně+ Ani jsem si nevšiml. +pokrčí rameny a vypadá to, že to nejspíš myslí smrtelně vážně:D Mnohem víc pozornosti věnuje Nicci a Derrekovi a začne docela vážně uvažovat o tom, že Derreka vyhodí ze smečky. Minimálně dokud Nicci nebude starší. Zhruba tak o třicet let. Ovládne se a ani se na něj nezamračí, když začne o koupání v jezeře a kempování. Nakonec už s tím souhlasil, takže teď těžko může začít něco namítat. Naštěstí se pak objeví zbytek smečky, takže se v klidu věnuje svýmu jídlu, poslouchá vyprávění Niccs a veselé a uvolněné atmosféry. Vážně si už skoro nemůže vzpomenout, kdy si takový den užívali. A ještě hezčí by byl, kdyby nemusel řešit ten prokletý americký problém... A jakoby to touhle myšlenkou přivolal, vzápětí vejde do pokoje Becca.+

Ahoj vespolek. +pozdraví to tam všeobecně a buď ani nezaznamená, jak se najednou víc než půlka vlků zvedla a s různými záminkami opustila místnost, nebo je jí to jedno. Nejspíš to druhé+ Nicci, jsem ráda, že jsi doma. +usměje se na malou kopii Syr+ Co zkoušky, šlo to v pohodě, že jo? +zajímá se, zatímco si z baru vezme láhev bourbonu a nalije si. Opře se se skleničkou v ruce o linku a krátce koukne na Syr a Gabriela. Oba vědí, co teď mají za práci, ale před dětmi o tom rozhodně mluvit nebude. A v tomhle případě myslí tím dítětem i Derreka.+

[Syriana Spinnel]

+nedá jí to, prostě se musí pořád usmívat, i při tom upřimném doznání, že si žádných ženských nevšiml. Hezky si mu sedne na klín a ujídá mu z talíře.+ Vypadáš jako bys chtěl někomu ukousnout hlavu, +pošeptá mu děsně potichu do ucha, ale Derrek se stejně otočí jejich směrem, tak se na něj Syr jen pousměje ve stylu: smolík hochu. Dolije si prázdný hrnek od kávy, a říká si, jaká je to pohoda. Mládež se chystá balit a vše do detailů naplánují na odpolední koupačce. Právě dumá nad tím, jestli už je čas na to si s Nics dospělácky promluvit, nebo jestli je ještě čas, když se tam objeví B. Takže je čas.+

N: ahoj! +sklouzne ze židle a obejme svou best aunt.+ Zkoušky uplně v pohodě, nechápu, že z toho všichni tak hrozně moc nadělají. Mám spoustu domácích úkolů, ale mamka mi pomůže, že jo? +obrátí se na svou mutter, která se sice pořád usmívá, ale něco v jejích očích...+

To si piš, hned jak se vrátíte z táboření, se na to vrhem, ať máš pak celý prázky klid. +Pak se na chvilku zvedne a když se vrátí, drží v ruce klíče od auta. Chvilku si s nimi pohrává a pak je hodí po Derrekovi, kterej je v letu chytí a nevěřícně na ně kouká.+ Ručíš mi za ně svým životem. +A myslí tím jak auto, tak samozřejmě dceru.+ A teď koukejte plavat, máme tu práci. +Vyprovodí krásně dětičky z domu a když tam zůstanou sami, přestane se usmívat uplně.+ Bude bráno v potaz, že se mi tyhle americké sračky vůbec nechtějí řešit? +zeptá se tak všeobecně a hluboce si povzdychne.+

[Gabriel]

G: možná by to nebylo od věci. Jen tak trochu, preventivně? Co? Můžu? +koukne na ni a po Derrekovi znovu střelí pohledem. No pak se radši zadívá na Bí, která vypadá dost odhodlaně. Možná by se dalo říct, že se snad i těší. Úžasný, vypustil monstrum z řetězu.+

B: +obejme Nicci a usměje se na ni+ Říkala jsem, že jsi nervózní úplně zbytečně. +prohrábne jí tu ohnivou hřívu+ Tak si běž sbalit. +mrkne na ni a když vyběhne z pokoje a Derrek se vydá za ní s klíčky v ruce a Syrianinou poznámkou, zvedne nepatrně koutek+ Derreku. +zastaví ho ještě ve dveřích; neřekne nic, jen se mu pár dlouhých vteřin dívá upřeně do očí, na rtech ten slabý, skoro pobavený úsměv, který se ale jejích očí nedotkne.+ Užijte si to. +řekne potom a teď už se usměje opravdově. A puberťák vyklidí pole přímo kosmickou rychlostí. Ale že trochu pobledl si všimli všichni.+ Je to řádně zaznamenáno, ale to je tak všechno. +podívá se na Syr účastně, ale to odhodlání i natěšenost jsou zpátky+ Vyřeší se to jednou provždy. Zašli příliš daleko. A příliš dlouho už žijí v domění, že jim to prošlo. Což nám dává určiitý výhody. +usměje se spokojeně+ Pokud jejich alfa nebude spolupracovat zaplatí všichni. +dodá a zadívá se nejdřív na Gabriela a pak na Syr.+

G: +má Beccu rád, Bohové vědí, že jí vděčí za mnohý, včetně Syriany, ale když se tváří takhle, skoro začíná znovu litovat, že ji přijal do smečky a udělal z ní jejich Bolverka. Skoro. Protože by těžko na to místo našel někoho jinýho, kdo by se víc hodil. A ještě si to užíval. Jo, to bude asi ta problémová část, ale holt nic není dokonalý+ Souhlasím. +přikývne jenom a podívá se na Syr, protože coby jeho družka musí souhlasit taky; Bolverk musí jednat jménem jich obou+