Kuchyň s jídelnou

[Victoria]

sophi nezlobí. +zašklebí se na něj sophie a popotáhne+ jo on de taky je můj kamalád. +našpulí pusu+ sophi koťátko, pojď sem ke mně. +pousměje se na ni Vicky, a natáhne k ní ruku+ potřebuju poradit od nějaký chytrý holčičky. +koukne na ni vážně, a sedne si k ní na zem, aby na sebe koukaly ve stejný výšce+

[Byron]

+jenom se uculí,protože Vicky to s ní prostě umí a on si musí přiznat, že prostě nevěděl, co s malou dělat a sleduje, s čím potřebuje Vicky poradit+

[Victoria]

+Sophie k ní teda rozhodně nejde, ale zastaví se kousek od ní a kouká na ni tak načuřeně, ale je zvědavá+ já sem slyšela takovou pohádku, ale nevím, jak to skončí. +usměje se+ já ti povím začátek, jo? +pousměje se, a začne vykládat pohádku o holčičce, co se moc vztekala a zlobila, a o mamince a tatínkovi, co byli utahaní a smutní a nevěděli, co si počít+ No tak já nevim, Sophi, proč myslí, že ta Alenka tolik křičí? +zajímá se+

[Byron]

+kouká na Vicky, jak vypráví a přijde mu to geniílní, protože by na něco takovýho nikdy nepřišel+ Jo, Sophi. My sme nad tím přemýšleli a nevíme. Nevíš to ty?

[Victoria]

mě by moc zajímalo, jak ta pohádka končí, víš? +uculí se+ co ty myslíš? +koukne na malou a pousměje se+ no asi má lobivou séglu. +našpulí sophie pusu a přikývne+ jo? +zvedne vicky překvapeně obočí, protože to ji teda nenapadlo+ no asi jo, pozád becí. +přikyvuje sophie+ aha... no, to by mohlo bejt ono. +souhlasí vicky+ jo a ce si hlát ale oni nemaj cas. +usoudí sophie+ fult je mimi.

[Byron]

Jo? No to je zajímavý. +přikyvuje a kouká na Vicky, co ona na to+ A myslíš, že by pomohlo, kdyby to řekla rodičům?

[Victoria]

tak to je vážný no. +přikyvuje taky, a trochu se opře o byronovy nohy+ no to ne. +zavrtí sophie hlavou+ oni necou. +povzdychne si strašlivě+ zikaj, zobís! +zamračí se a zahrozí prstem+ no jo, to jsou ale nechápavý rodiče. +uculí se Vicky+ víš, ona třeba ta malá ségra má nějaký bolení... a jak je malinká, tak to neumí říct, a místo toho pláče. Jako naše Zoe, víš? tu dneska moc bolí bříško. +pousměje se+

[Byron]

No to jsou strašný rodiče teda. +pokyvuje hlavou strašně moc chápavě+ Oni toho taky mají moc, Sophi. Hlavně maminka, víš? +usměje se na ni tak smířlivě+

[Victoria]

hm. +zašklebí se sophie, a zatahá se za lem sukně, jako vždycky, když je na rozpacích+ Ale já myslím, že kdyby zkusila říct mamce a tátovi co ji trápí, tak by se určitě trošku polepšili, víš? +usměje se+ sundáme ten batůžek? máš ho děsně těžkej. +navrhne, a pomůže jí taky ven z holinek+

[Byron]

No, oni neví, o tě trápí, když jim to neřekneš. +usměje se a pomůže jí z holínek a postaví je vedle a Robin je přijde očuchat a taky jí pomůže s batůžkem+ Tobě by se nestýskalo? +usměje se na malou+ Nám by se moc stýskalo.