Obývák

[Jade]

+prostě jedinečná sněhová vločka, poznamená zvlněnej koutek v jeho úšklebku i beze slov+ V tom musí bejt ale koňská dávka sebepohrdání. +dodá pobaveně na to, v jakejch situacích se asi se svýma příbuznýma setkávala. Zvlášť když příšery, co se vyskytujou v menšině, mívají většinou tendence vrhat se spíš na ostatní, než samy na sebe+ Řek bych, že se mezi nima určitě našlo pár vzorků, co by ti ten piercing ochotně vytvořili. +protáhne. že nejspíš železnou tyčí, to už nedodá, ale z jeho pohledu se to rozumí tak nějak samo sebou. Oči mu trochu blýsknou, jako by ho možná zajímalo, co by dělala, kdyby při tý hře s ohněm omylem založila takovej požár, se kterým se sama nedovede poprat, varovně a možná vyzývavě, a její ruku nepustí; kdyby se chtěla doopravdy vyprostit, udělala by to efektivnějc+ Někam jdeš? +poznamená jeho lehce pozvednutý obočí+

[Rebecca Altamirano]

To záleží na úhlu pohledu. +uculí se mírně povzneseně a lehce pokrčí rameny+ Jo, to by nepocchybně našlo. Tehdy i teď. +ušklíbne se pobaveně a ani ona neupřesňuje, že by se většina z nich dost snažila, aby to bylo definitivní:D. Jak jeho stisk trochu zesílí, zvedne k němu oči s vyzývavým úsměvem a trochu přitáhne ruku k sobě, takže ho donutí udělat ještě půl kroku blíž k ní. Je teď tak blízko, že cítí teplo, které z něj vyzařuje a rty má jen pár centimetrů od těch jeho. A právě když se ještě o kousek nakloní, aby tu mezeru zrušila, zazvoní někde kousek od nich mobil. A jelikož se zvuk ozvývá z jeho bundy přehozené přes opěradlo gauče,, nejspíš nebude její:D+

[Jade]

+věnuje jí svůj trademarkovej tak určitě úšklebek, kterej nezmizí ani když stojí těsně u ní, ani když se skloní k jejím rtům, a ani když se ozve jeho telefon. Moc dobře ví, kdo to je, a nehne ani brvou, vplete jí prsty do vlasů a přitáhne si ji k polibku. Líbá ji tím invazivním dravým způsobem, nepustí její zápěstí a nechá její tělo, aby zkopírovalo to jeho, jen na krátkou bezdechou chvilku, a pak ji pustí a odtáhne se, protože stejně dobře taky ví, že by mu telefon nezvonil, kdyby to nebylo naléhavý. Zvedne hovor a nic neřekne, jen poslouchá, a pak se trochu ušklíbne+ fajn. +odtuší jenom, típne hovor a zadívá se na ni+ osud se tě evidentně rozhodl zachránit. +poznamená s úšklebkem. Než telefon zase zastrčí do kapsy, problikne mu na obrazovce smska od Deana o tom, že se akce protáhla, takže na jejich večerní setkání dorazí trochu pozdě. Nepatrně sevře čelist, to se bude muset odložit+

[Rebecca Altamirano]

+ani ji už nepřekvapí, že se zvoněním telefonu nenechá vyrušit a rozhodně si ten polibek vychutná od začátku až do konce. Když ji pustí a přijme hovor, dívá se na něj a ani se už nesnaží předstírat, že by ji i ten jeden polibek nevzrušil, nicméně oči má pořád tmavě hnědé, takže je jasné, že se má naprosto pod kontrolou.+ No jo, evidentně. +zvedne koutek v mírně pobaveném úsměvu+ Tak se dobře bav. A opatrně s testováním...+poznamená ještě a kupodivu to ani není nijak kousavý. Snad jen maličko:D+

[Jade]

+uvědomuje si její oči na sobě i během hovoru, stejně jako to, že nejspíš slyší člověka na druhý straně mluvit. Takže Deanovi teď volat nehodlá, jen naťuká rychlou smsku. Úspornost mu problém vážně nedělá. Zato Dean se očividně stihl vypsychovat z nuly na sto během vteřiny, protože mu vzápětí začne mobil zvonit znovu. Lehce podrážděně sevře čelist, zmáčkne zelený tlačítko, a do telefonu řekne jen "teď ne", a Deanovu litanii na téma co tím myslíš, že dneska nemůžeš, já ale potřebuju-+ Jestli někde prorazím stěnu, pošlu účet tobě. +ušklíbne se pobaveně a natáhne si tričko i bundu. Kůži na pravým prsu má ještě citlivou, ale ne natolik, aby mu vadila látka+

[Rebecca Altamirano]

+během hovoru se tváří neutrálně, ale samozřejmě slyší, kdo je na druhý straně i co má za problém. A rozhodne se zkusit to znovu, přinejhorším ji jen znovu pošle do háje no:D+ Kdybys přece jen přehodnotil moji nabídku s logistikou jistýho problému, jistýho puberťáka, číslo máš a víš kde bydlím...a on to ví taky. +koukne na něj a ušklíbne se jen trochu+ Klidně pošli. +usměje se docela mile, bez obvyklých sarkastických úškebků+ Ale nedělej z toho tradici. +dodá pak a to už si lehký úšklebek neodpustí:D+

[Jade]

+ten pohled je už prakticky patentovanej, a velice intenzivně říká ať už hodláš říct cokoliv, nech si to pro sebe, jen ne takhle květnatě a zdvořile+ Kdybych mu chtěl nechat ukousnout hlavu, moh jsem ho nechat v Egyptě. +poznamená kousavě, a pak se trochu ušklíbne+ Dám mu vědět, že toužíš po jeho pozornosti. Zbytek... koneckonců, je dospělej. +povytáhne obočí. stejně oba vědí, že Deanovo rozhodnutí e Deanovo jen zdánlivě a že se rozhodne podle toho, jak mu to on podá+

[Rebecca Altamirano]

No jasně, já totiž netoužím po ničem víc, než požírat puberťáky. Zvlášť ty, co choděj s mojí sociopatickou adoptivní dcerou. +odsekne už trochu víc defenzivně+ Hele mě je jedno, jak mu to podáš nebo jestli mu to vůbec řekneš. Payne mu tuhle možnost předestře, takže minimálně z jedný strany se to k němu dostane. +pokrčí rameny+ Jak s tou možností je čistě na něm. Detaily budem řešit, až pokud to bude potřeba. +dodá ještě+ Tak přeju příjemný zkoumání nových možností...+popřeje mu s úplně maličko povzneseným úsměvem+

[Rebecca Altamirano]

To bys mi teda nemohla poslat zpátky, jsou tvoje podle práva s tak to i zůstane. Ani to nezkoušej . +věnuje ní jeden z těch svých extra tvrďáckých pohledů a jestli to i přesto udělá, tak jí je stejně pošle zpět a zamrazí možnost aby si ty prachy přepinkávaly jak pingpongový balónek. Však ona najde časem způsob jak je dobře využít.+
No Polda trochu vypadal, že ho budem křísit. + ušklíbne se.+ ale vyřídím. Mějte se, mládeži. +vyjde za B. Ven a dá jí ruku kolem krku a ramene+ To šlo celkem dobře ne? Payne vypadá spokojeně. +Říká jí jak jdou ze schodů.+ Řekneš mi někdy, co se stalo mladému? +Jo, prohlédl si ho docela důkladně, ale do hlavinky neleź. To není slušný a Vishous je ztělesněním slušnosti. Je přece upír.
No Gigolo, myslím, že bych si vydělal, +vypadá sám se sebou děsně spokojeně.+
Jasně, jseš člen týmu, +přikývne vážně.+ Takže potřebuješ parťáka. A já náhodou vím, kdo to bude. Myslím, že si budete rozumět. Sice není taková střela jako tvoje zrzavá kámoška, ale když zvládneš pracovat v tandemu s ní, +která nemá uplně moc disciplíny a je jak neřízená dělová koule - tohle nahlas neřekne ale je mu to vidět na očích+ Podívej se na mobil, myslím, že tam budeš mít zprávu o tom, kde se s JM máte setkat. Já dneska ještě do terénu nejdu +Skoro mu orasklo pár zubů, jak jimi skřípá o sebe.+

Jo, myslím, že je. +přikývne s úsměvem+ Nejspíš řeknu. Víc mě už stejně nesnášet nemůže a navíc to dost úzce souvisí s tím mým upgradem. +zvedne pobaveně koutek+ Vážně? +vzhlédne k němu se zájmem; z toho, co řekne to sice není přímo poznat, ale nějak má tušení, že nepůjde tak docela o parťáka, jako spíš o parťačku. Její zvědavost tím docela vzroste+ Syr je ale vyjímka, víš? Je jako ségra. +pokrčí lehce rameny a pousměje se; vytáhne mobil a zjistí, že má pravdu.+ Prima. Máme chvíli čas, takže...ti ukážu kde aktuálně bydlím. +uculí se, pevně ho k sobě přitiskne a přemístí je přímo na terasu jejího bytečku+ Mi casa...znáš to. +vejde do obýváku a gestem obsáhne celý ten obrovský prostor a dechberoucí výhled na New York a řeku Hudson.+ Ono ti nic neuteče. Smraďoši tady budou i zítra, neboj. +pousměje se a zadívá se na něj, možná trochu zkoumavě+ Co tam bylo, V? +zeptá se pak tiše a je úplně jasný, na co se ptá...+

[Vishous]

+Se zájmem si prohlídne její rozlehlý byt.+ už jsem se lekl, že bys měla nějaký byt jedna plus jedna. +Je vidět, že je zvyklá na nějaký standard, což je vlastně koneckonců dobře a střídmé zařízení tohoto se mu docela líbí.+ Myslel jsem, že ti přidělí Johna M., alespoň včera večer to tak ještě vypadalo, +koukne se znovu na mobil.+ Spíš to teda bude jeho drahá polovička - Xhex. Obě dvě můžete na slunce... zamračí se strašně moc Z toho mě asi klepne, nevědět, kde jsi když já ven nebudu moct. Xhex je dobrá. Je tvrdá a i Polda z ní má... měl pozvedne koutek v kalhotách. no... takže Xhex. Docela dlouho jela sólo, ale snad se brzo sžijete. +Stoupne si k oknu a s rukama založenýma na hrudi kouká na ztemnělé město a nic by si nepřál víc, než zase vyrazit do ulic, cítit jak mu tepenným řečištěm nabíhá adrenalin jako rozbouřená řeka, jak se ho zmocňuje příjemné nabuzení...+ Jo. Budou. Nic to ale nemění na tom, že ty jdeš ven a já ne. +otočí se k ní a vlastně ani sám nevěří tomu, že by zůstal celý večer s rukama v klíně sedět, No pak si vzpomene, že má vlastně výuku a trochu se ušklíbne. Docela se těší až ty smrádky zase vytrolí. Jenomže zubejdina otázka ho navrátí do reality.+ Tam?... +Dlouze si povzdechne.+ Nic. B. Nebylo tam vůbec nic. Jen písek, kam ti oko dohlédne. Ani vánek větru, ani zvuk něčeho živého. Žádná vůně... +ztratí se v tom a trochu se mu opotí čelo.+ Jen slyšíš v dálce hlasy a s každým krokem který uděláš, je to jako bys ušla milion kilometrů a víš, že už ty nohy dál nezvedneš. Tak jen stojíš, jak socha a pomalu se z tebe stává písek...