Vchod a vstupní hala

[Byron]

+vytáhne ji za dveře, aby přivřel a mohl jí dát pusu+ Koukám, jak krásně ti to jde s našima holkama. +usměje se na ni šťastně+

[Victoria]

byly utahaný, to není těžký je uspat. +usměje se a pěkně ho políbí+ můžeš mě jen... prostě chvilku držet? prosím? +pošeptá mu, omotá kolem něj pevně ruce a zavrt se k němu+

[Byron]

I delší chvíli, kočko. +usměje se a drží ji u sebe v obětí a voní si k jejím vlasům a ani za nic by ji nepustil+ Řekl jsem ti už dneska, jak moc tě miluju? +zeptá se+

[Victoria]

děkuju. +usměje se mu do kůže hezky, tiskne se k němu a jen vdechuje jeho vůni+ myslím že určitě řek. +uculí se a trochu se u něj uvolní+ ale je to hrozně moc pěkný slyšet. ++usměje se na něj+ nevim, chce... se mi brečet, ale nevím proč. +pousměje se+

[Byron]

No, ale myslím, že ti to stejně musím říct minimálně ještě jednou. +usměje se na ni a zvedne si její obličej za bradu k sobě+ Kočko, já tě miluju nejvíc ze všechn na světě. +zašeptá a dá jí malou pusu+

[Victoria]

+tak trochu vzlykavě škytne a usměje se na něj, nemůže pláč úplně zastavit, ale je to takový očistný, a dá mu pěknou malou pusu+ můžu chvilku jen tak brečet? prosím? +pošeptá mu a stiskne ho pevnějc+ já tebe taky. +zamumlá mu do kůže+ děsně moc tě miluju.

[Byron]

Můžeš, co chceš, kočko. +usměje se na ni a lehce jí setře slzy+ Můžeš cokoliv. +slíbí jí a přitiskne si ji k sobě, aby ho cítila+

[Victoria]

já občas potřebuju brečet, abych vyčistila všechny emoce v sobě. +pousměje se omluvně+ ty seš tak hodnej. +pohladí ho po zádech jemně+ vezmeš mě do postele? +poprosí ho, ne nějak nemravně, jen tak+

[Byron]

Já vím, to zase přejde. +usměje se na ni a přikývne, chytne ji do náruče+ Jistě, kočko, pro mou královnu všechno. +odnese ji do postele a lehne si tam za ní, jenom aby byl u ní+

[Victoria]

já vím, že to přejde. +usměje se pěkně, vklouzne do postele a přitáhne si ho k sobě+ já potřebuju jenom bejt u tebe. mně to vždycky pomůže, víš? +pohladí ho po zádech+