Black dagger brotherhood vs Lessers

[Vishous]

Jo kotě, jsem tady +hlesne úlevou a opatrně si ji k sobě přivine.+ Nemluv, hned tě dostanu domů. +Zvedne ji opatrně do náručí a byl by schopný urvat hlavu komukoliv, kdo by mu zkřížil cestu.+ Butchi, jak jsme na tom.+

B: Jo v poho V, jen tad vezmu tu mrtvolu +hlas má ale skoro mrtvej jak je taky totálně vyřízený, žaludek mu dělá kotrmelce a smrdí jak bezduší na hony daleko+ No tak kámo, pomož mi +Snaží se tu horu, co se tam chystá umřít vytáhnout nahoru.+ Jdem první +poví ještě Vishousovi, pak si na něco vzpomene, opře Rhage o zídku, odběhne do chaty, popadne za flígr toho živýho bezduchýho. Nakonec čapne skuhrajícího Rhage za ruku a za pomocí svého zlatýho kříže se přemístí na Rebeccy hrad.+

Vidíš Lellan, jdem domů, už je to dobrý. Hlavně už mi neodcházej. +přitiskne ji k sobě ještě pevněji a pak se taky za pomocí přenášedla přesunou na hrad.

[Rebecca Altamirano]

+Vnímá jeho hlas jen z dálky, ale ví, že teď už bude všechno v pořádku. Přitulí se k němu a víčka jí zase klesnou, protože jsou nějak příliš těžká, aby je udržela otevřené. Jakmile se ponoří do meziprostoru přemístění, je to na její tělo víc, než v tuhle chvíli snese a opět se poroučí do náruče bezvědomí+

[Syriana Spinnel]

Butch: Bezva, budu na to myslet. +ušklíbne se na Syr a pak se zadívá na Beccu. Sice ji pořád nemá rád, ale sakra, pokud dokáže přivézt Vishouse zpátky...asi je ochotný jí hodně odpustit...+

Becca: Fajn, to mi asi zatím musí stačit. A musíme doufat, že já tam nahoru můžu. +poznamená a při spojení "tam nahoru" trochu zkřiví rty. Má jít do jakési verze Nebe. Źivot má fakt zvláštní smysl pro humor+ Myslím, že hned. Už jsem ztratila až moc času a pokud jsem to dobře pochopila, moc času už V. nemá. A rozhodně nemám v plánu připustit, aby Vishous uvízl v nějaký vaší zkurvený verzi Očistce. +zavrčí a podívá se na Rhage+ Takže mi řekni, co se ode mě čeká. Umím poslouchat, když je to potřeba...+poznamená s nepatrným úšklebkem, z kterého by možná mohl být i pobavený úsměv, kdyby se trochu víc snažila+

+Moc se jí to nelíbí, protože si samozřejmě představí jak se B. rozplácne přímo pod pomyslnou bránou do příbytku. Nicméně je to i vtipný.+

R: Stačí, když se mě budeš pevně držet. Ale ještě se musíme stavit pro primala, má srub v Adorindacských horách. Přece jenom je to jeho panství a nemůžem tam jen tak vtrhnout. +Přejde k barovému stolku, nalije pohár vína a pak si prokousne prst. Nechá tam spadnout několik kapek a podá jej B.+ Abys mě mohla stopovat. +Pak se podívá na Butche a Syr a představa těch dvou samotných... klidně by si vsadil, že bude mít monokla, až ho příště uvidí.+ Použijte dům, kde bydlela Mary, je bezpečný a pro naše účely se dokonale hodí. Znáš adresu?

S: +podívá se z okna, kde začíná okraj lehce blednout.+ nechci vám do toho kecat, ale měli byste sebou pohnout. Máte tak dvě, dvě a půl hodiny. +Zapálí si a opře se o nějaký renesanční divan a má strach, aby se nerozpadl, když na něj přenese váhu.+

[Rebecca Altamirano]

To asi zvládnu. +uculí se na tu stručnou instruktáž a pak si vezme skleničku+ Zvládla bych to i bez vína,, ale alkohol nikdy neodmítnu. +ušklíbne se pobaveně a najedenkrát pohár vypije+ Má pravdu, musíme jít. Mě už slunce nevadí, ale tvoji a primalovu kremaci si nehodlám vzít na triko. +poznamená a pak se podívá na Rhage.+ Fajn, tak mě veď, kocoure. +uculí se na něj, počká až zmizí a pak koukne na ty dva+ A vy se snažte vzájemně se nezabít a nezbourat žádnej barák. +požádá je s pobaveným úsměvem a hned na to se přemístí za Rhagem; krevní GPSka je naprosto spolehlivá, takže se objeví přímo vedle něj+ Funguje to. Tak pokračuj, jsem ti v patách. +zazubí se na něj a netrvá to dlouho, když se objeví na verandě rozlehlého srubu v horách.+ Nádhera. Přesně podle mýho gusta. Tvůj bratr má očividně vkus. +uculí se a nechá jít blonďáka jako prvního+

[Rhage]

+V pravidelných intervalech se přemisťuje až ke srubu skrytému v zákoutí majestátních adorindackých hor. Fouká tam studený vítr a odráží se od dřeva srubu.+ Phurry potřebuje klid a pro Vyvolené je to skvělé místo pro získávání zkušeností... +Vysvětlí jí to se svým hollywoodským úsměvem na tváři a rukuo v pěst zabuší na dveře. Netrvá to ani moc dlouho, a přijde jim otevřít sám pán domu.+

P: Rhagi, +sklouzne pohledem na osobu vedle něj+ Rebecco, pojďte dál, vítej v mém domě +pozve je dovnitř gestem starým jak lidstvo samo.+ Co vás sem přivádí, hádám, že jste asi nešli jen tak kolem na pokec. +Zavede je do velké haly, kde jsou před krbem roztodivné křesílka a sedačka a nalije jim každému něco na zahřátí...

R: +Nechá mluvit B. a když se dostanou k té fázi, že potřebují nahoru, tak se ujme slova.+ Ve stvořitelčiných pokladnicích se prý nachází kniha, kterou potřebujeme, a ne, samozřejmě, že nám Anděl neřekl jaká to je, ale ty prý už budeš vědět.... +podívá se na něj s nadějí, že to tak opravdu je.+

[Rebecca Altamirano]

+následuje ty dva do rozlehlého, ale útulného obýváku s krbem; kdoví proč jí její potrhlá představivost nabídla obrázek kýčovité pohody; jí samotné, jak sedí na klíně jednoho poloboha, skoro celá dokonale schovaná v jeho náručí a klidně spící. Násilím od sebe tuhle představu odežene a zadívá se na Phuryho a už asi počtvrté vyloží svůj sen a nutkavou potřebu pokusit se něco udělat.+

P: +tiše a bez přerušení ji poslouchá a když skončí, ještě pár vteřin je potichu+ Ano vím, jakou knihu myslel. A doufám, že ten anděl ví, co dělá, když chce, abych vám ji dal. +poznamená a zvedne se+ Tak jdeme, ať toho potížistu dostaneme zpátky co nejdřív. Byl tam myslím už dost dlouho...+a snad ne až příliš, pomyslí si v duchu, zatímco je vede do jednoho z volných pokojů+

[Rhage]

+Cestou nahoru přemýšlí o tom, že ve Stvořitelčině příbytku už pěkně dlouho nebyl, nemá sebou ani to zatracený roucho. Připadá mu to trochu jako svatokrádež, ale na druhou stranu... ona už tam stejně není a Vishous potřebuje pomoc.+ Možná bude bezpečnější, když ji vezmeš sebou ty. +poví bratrovi, protože je to tam přece "jeho".+ Jsem vám hned v patách.

P: Dobře. +přikývne jenom a nabídne Rebecce svou velkou dlaň. Následně ji jemně sevře, pousměje se na ni a šup... už jsou nahoře. Je tam... dokonalý, láskyplný klid. Teplo. Už žádná sterilní bílá, ale trávník šťavnaté rosy, měkký jak nejluxusnější koberec posetý kvítím, které voní všude kolem. Zvuk vody ve fontánách a vzdálený zpěv ze svatyně.... Nádherné budovy ve stylu antických chrámů a domů, zachovaných v nejlepší éře své doby, postavené v přesně daných pozicích, aby tvořily malé náměstíčka.+
Půjdeme tudy. +ukáže a vede je k nedaleké nízké budově se sloupovým podél vstupu. Tam otevře pevné kamenné dveře a vezme je do síně plné zasklených artefaktů, položených na sametově rudých poduškách. Kniha ve vitríně, ke které přijdou, na ničem neleží. Jen kamenný podstavec je celý zčernalý, jakoby očouzený. Světlo, které ozařuje ostatní předměty jakoby v tomto úseku zkomíralo, bylo požíráno snad samotnou knihou.... Phurry si stoupne před ni a chvíli na ni zírá. Pak se otočí a tváří se vážně.+
Ta kniha je nebezpečná. Je... je v ní skryté to nejčistší zlo a přesto anděl chce, abych vám ji dal. Snad ví, co dělá a doufám, že díky ní ho přivedete zpátky. +pak se otočí a odemkne dvířka.+ Prosím, je vaše. +Sám by se jí nedotkl, pokud to nebude nezbytně nutné, ani náhodou.+

[Rebecca Altamirano]

+když podá Phurrymu ruku, čeká podobně nepříjemné pocity, jako při přemístění, ale kupodivu je to naprosto bez nepříjemných, vedlejších účinků. Se zájmem se rozhlédne kolem a musí uznat, že tohle má rozhodně styl. Neví vlastně tak docela přesně, v jaký realitě se nachází, tuhle část jejich kultury nijak podrobně nezkoumala...a pak už ani nebylo koho se ptát. Následuje Phurryho a zvědavě okukuje všechny ty očividně vzácné věcičky, až dojdou před tu věc. Zůstane stát ještě kus od Phurryho, dívá se na knihu, jakoby čekala, že když ji sledovat přestane, uštkne ji. Zvedne oči k Phurrymu a pak se zadívá znovu do vitríny, sleduje, jak ji odemyká a má chuť ho zastavit. A opravdu strašně moc nechce se té věci dotknout. Je to čisté Zlo. Co to, u všech démonů pekelených, udělá s ní, která rozhodně není vzor dobroty a ctností. Spíš naopak. Jenže pak si vybaví Vishousův hlas, zhluboka se nadechne a udělá těch posledních pár kroků k vitríně. Veškeré její instinkty, zkušenosti získané za staletí zkoumání různých magických artefaktů a to včetně těch nejtemnějších, jí velí v žádném případě na to nesahat. Jenže musí. Posílí své metafyzické štíty co nejvíc dokáže a pak to prostě udělá a vytáhne knihu z vitríny. Nestane se nic, kromě toho, že si přijde pošpiněná, nakažená. Kniha studí do rukou jako led, nicméně to se dá přežít. Vzhlédne k Phurrymu s odhodláním v očích, které ztmavly do téměř obsidiánové černi, jen drobně protkané tenkými, zlatými nitkami; Bí a Bad-Bí spojily síly, aby tuhle věc udržely na uzdě+ Fajn. Vezmi mě zpátky dolů. Vím, co mám dělat, ale potřebuju pomoc. +požádá ho a přestože zní stejně jako předtím, drobný rozdíl tam je; jakoby její hlas studil, nebyly v něm žádné emoce.+

[Rebecca Altamirano]

Rhage: +Už tady nahoře nebyl hodně dlouho, zapomněl, jaký klid tady je. Pozorně sleduje tu knížku, a někde uvnitř cítí, že není... není Dobrá. Jinak to nazvat ani nejde. Má divný pocit, z toho, že by ji měli odnést. Jenže to netrvá dlouho a už ji má Beccy v ruce. Cítí z ní změnu. Už tohle u ní jednou viděl a tenkrát to byla docela zábava.+ vážně víš, co s tím? +Zeptá se trochu nevěřícně a pak koukne na Phurryho, který zase zamyká vitrínu.+ tak jo, jsem hned zpátky za vámi.

Phurry: jen drobný detail, +odmlčí se+ jakmile přivedeme Bratra zpět, musí se tohle nekompromisně vrátit sem. Dole na Zemi to nesmí zůstat. +Jakmile dostane souhlasné přikývnutí, nabídne B rámě a dostane je zpět do světa lidí.+ kdybych pro vás mohl udělat něco víc, dejte mi vědět. I mně ten zatracenej zmetek chybí. +pousměje se a následně se odhmotní do svému srubu.+

Rhage: Díky Phurry, +bratrské odejmutí je rychlé a přesto velmi přátelské.+ tak jdeme na to. Jenom doufám, že zrzka Butche nevykuchala. +přemístí se i s Becs na sjednané místo, a když se objeví, uvidí jak Syr stojí v bojovém postoji a chystá se na poldu hodit těžkou masivní komodu. Jak je ale zahlédne, nechá ji spadnout na zem.+ On si začal! +řekne jenom na vysvětlení.+ máte to? +zeptá se pak a přehlédne, jak Rhage komodu zvedl a dal bokem. Jen tak.+

Polda: pff, holko. +víc říct nestihne, protože z ničeho nic se rozplácne o protější zeď, kam ho zrzka přišpendlila kouzlem.+

[Rebecca Altamirano]

Mám určitou představu. +podívá se na Rhage+ Nevím, jak to je možný, ale...prostě vím. +pokrčí rameny a přemýšlet nad tím bude později. Poslouchá Phurryho a krátce kývne+ Nechci si to nechat ani o minutu dýl, než bude nutný. To mi věř. +ujistí ho vážně a když zmizí, přemístí se Rhagem do sídla+ Zdá se, že se bavíte. Bohužel vám to musím překazit. +usměje se, ale očí se ten úsměv nedotkne a i hlas jakoby měl divný, mrazivý tón. Položí knihu na stůl a v její bezprostřední blízkosti, jakoby najednou světlo trochu pohaslo a stíny se prohloubily+ Máme práci, honey. +podívá se na Syr+ Jestli jsem dobře pochopila to, co jsem z tý věci zatím dostala, s tímhle dokážeme otevřít něco jako bránu do...toho místa, kde je V. +mávne tak neurčitě rukou, protože Očistec prostě říkat nebude+ A myslím, že bysme na to měly být samy...+dodá pak ještě a koukne na poldu a blonďáka a pak na Syr.+