od Jade » 01 led 2020 22:23
+Strach nepracuje s logikou. Zlehka se jí pousměje do kůže na krku+ Pořád se mně bojíš? +protáhne pobaveně cestou prsty do jejího klína.Good. Měla by. Ještě chvilku ji pomalu, líně laská, aby si zvykla na tuhle polohu, smyslovou deprivaci, zvláčněla mu v prstech, uvolnila se a přestala myslet. Dívá se přitom na jejich odraz naproti, jak se jí změní držení těla, rytmus dýchání. Na to naprostý odevzdání, který vyzařuje. Ale ještě to není dost, ještě ne. Trochu se od ní odtáhne a pustí ji, horkost jeho těla zmizí a na kůži jí z toho nečekanýho kontrastu s chladným vzduchem vyskočí husí kůži. Pomalu ji obejde a vychutnává si ten pohled, v hlavě mu zní její slova, nahá a beze zbraní, tady a teď, a chce, aby jí ublížil. Soustředí se na ten výhled před sebou, na to, jak si lehce přešlápne, svaly na zádech se jí zavlní, rty se jí pootevřou; a taky na pravidelnost svého dechu, na dravost těch plamenů v sobě, a jak jim musí povalovat pomalu a stabilně, aby neprotrhly hráz. Zastaví se za ní a letmo ji phladí konečky prstů po páteři, od šíje až po bedra, a zase zpátky, sleduje výstupky obratlů a jizvy, na které narazí, a pak, aniž by vynechal byť jen sekundu, jeho prsty nahradí hrot dýky. Lačně ji popálí hned nahoře, kde končí linie jejích vlasů, a klouže dolů; perfektně ostrá, takže jí kůží projede jako máslem, ani nemusí moc zatlačit, v pečlivě rovné lince sjede až dolů, kolem spálenin od kříže. Další vede kolem její pasu, dokola, v precizním okruhu. Její pokožka se ani moc nebrání, a na smetanové kůži se jí zalesknou karmínové kapky krve, a pomalu následují jeho postup, stékají po její kůži a zanechávají za sebou rudé cestičky. A pak zapíchne dýku kamsi pod její lopatku a několika promyšleně vedenými tahy čáry pospojuje, ANGER. SCREAM na levý bok, kopírujíc jeho křivku. ALONE, podél vnitřní strany její paže; BROKEN nad linkou klíční kosti. PASSION mezi jejími ňadry směrem dolů, dech se mu prohloubí ještě víc, čelist má pevně sevřenou. CONTROL, téměř jako náhrdelník kolem jejího hrdla, FEAR nad pupík, HURT propletené s jizvami na jejích předloktích. Všechny smysly zostřené, má pocit, že skoro může slyšet, jak se krev dychtivě vyhrne z řezů a zaplaví písmena, na moment je přiměje jí na kůži krvavě zazářit a pak je rozmaže, jak začne stékat dolů. Vnímá každý záchvěv její reakce, zvuky, které jí unikají ze rtů, cílevědomě jimi přiživuje ten tlak v sobě, ale ovládá se. TRUST přijde nad výstupek pánevní kosti, SUBMISSION na řádek vytvořený kolem jejího pasu, SLAVE na stehno. Pokrývá její tělo písmeny, někde menší, jinde větší, přesně tak hluboko, aby hojení nepřišlo okamžitě, a čím hustší je jeho síť slov, tím pomaleji se hojí. Vzadu na jazyku cítí ten železitý podtón vůně krve ve vzduchu, jako by zaplnila celý pokoj, skoro až dusivě; přidá SUFFOCATE na bok a FATHER na žebra, tam kde kůže leží skoro na kosti, a kde to zabolí dvojnásob. HUMILIATION těsně nad zadek, POWER pod pravé prso, SENSITIVE přímo na citlivý kopeček, nebezpečně blízko bradavky. Osekává z ní nánosy reality a emocí a nechává jen její nejčistší podstatu, aby pak mohl rozbít i tu. Zaplňuje kanvas její kůže, nechává slova splétat se dohromady, pokrývá její kůži tím, co je pod ní, a nechá ty emoce, koncepty, pravdy, vyvěrat z jejího těla společně s krví, nechává je odtékat, mizet, odplout. ABANDONED, WHORE, INSUFFICIENT, BEAST, DESIRE, USED, EXHAUSTED, ORGASM, SHAME, HUNGER, KILLER, RESPONSIBILITY, LONELY, SCARED, EMPTY, DEATH, FAULT, WORTH, REALITY, FIGHT, GUILT, VAMPIRE, pod její kůží i na povrchu, HATE, CONFIDENT, MONSTER. Nepřestane, dokud nevypadá jako dekadentní umělecký dílo, dokud její receptory nezaplaví bolest do té míry, že ji skoro přestane registrovat; dokude necítí, že se mu prsty na dýce trochu chvějí a čelisti ho skoro bolí, jak pevně je svírá. Místo mezi pánevními kostmi, na měkké kůži podbříšku, nezabraly slova, ale cosi jako symbol, trochu neplánovaně mu vytanul na mysli, okrouhlý a propletený, dosahuje nebezpečně nízko, ale ne tak nízko, aby se stříbro dotklo jejích nejcitlivějších míst. Na moment zachytí svůj vlastní pohled v zrcadle, svůj výraz, temnotu v očích. A za sebou ji, svým způsobem děsivě dokonalou, písmena na její kůži křičí, odplavují z ní její špínu, a možná i jeho špínu? Otočí se, aby ji měl před sebou v plný kráse, zakrvácenou, rozechvělou bolestí, na jiný dimenzi vnímání; i přes šátek na očích jí ve tváři jasně čte emoce. Pomalu k ní dojde, jeho kroky v místnosti rezonují, i když je bos. Ostřím dýky jí naplocho nadzvedne bradu, aby zvedla tvář k němu, stříbro ji popálí, a hned vzápětí tu ostrou bolest přehluší jeho rty, když si vezme její ústa v polibku, dravě, ale kontrolovaně. Líbá ji dráždivě, provokativně, tak trochu tvrdě, ale účelově, jako kdyby se jejího těla zmocňoval víc než jedním způsobem. Dlaní jí sjede po boku, přečte prsty slovo SCARS, jako braillovo písmo, a vychutná si, jak sebou škubne, pokračuje na zadek a trochu ho sevře, natiskne ji k sobě, klínem na klín, a na hruď se mu přitom obtiskne několk slov z její kůže; nepřestane ji líbat, dokud mu bezmocně nezasténá do rtů, a teprve pak odtrhne rty od jejích. Jeho prsty čtou na jejím těle, překvapivě něžně, ale čerstvé rány na jejím těle přece jen protestují, přes ruce mu stéká její krev, a vzhledem k množství ran nijak zvlášť nezvolňuje, směřuje dolů, níž a níž, stejně jako jeho doteky, přes symbol v jejím podbříšku, a když se dotkne jejího klína a zjistí, že je ještě pořád vlhká, rty mu zvlní úšklebek. Rezervy tu zjevně pořád jsou. Dívá se na to drobný tělo před sebou, občas protknutý slabou křečí, ať už bolesti nebo slasti; sklouzne na kolena, tenhle symbolismu je ochotnej snést. Palci lehce rozhrne její klín, má ji přímo před sebou, vzrušenou a zmučenou; doteď se tomu místu mezi jejími stehny vyhýbal, ale teď to hodlá napravit. Tam dýku pustit neplánuje, a i teď ji odloží na zem, nechá ji cinknout o podlahu. Místo chladného ostří ucítí na obnažené citlivosti nejdřív jeho dech, slabé fouknutí, a pak na ni nečekaně zaútočí jeho jazyk, přisaje se k jejímu klínu a laská ji, intenzivě, dráždivě a promyšleně, jeho prsty proniknou do ní a najdou to místo, z kterýho šílí. Střídavě zvolňuje a přidává, a nedovolí jí vystoupat na vrchol a přepadnout přes okraj, vždycky ji dovede tak blízko, že se může propasti podívat do očí, ale než jí tělo zachvátí křeč, trochu se stáhne, jeho doteky zpomalí, jen natolik, aby ji udržoval v permanentním napětí podobnýmu šílenství. Erekce ho v kalhotách tlačí, ale teď ji odsune do pozadí, vnímá jen její chuť na jazyku, a velmi ostře si uvědomuje krev, která jí po těle stéká i přes podbříšek, a že vlhkost, kterou jí v klíně slízává, chutná i trochu železitě+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.