Ložnice

[Gabriel]

Hmm, vypadá moc lákavě, ale taky moc opuštěně. Doufám, že mě v něm nenecháš dlouho samotnýho. +blýskne po ní očima a vleze si do postele, když předtím odložil i ručník kolem boků. Je unavený přímo smrtelně, ale radši by si ukousnul ruku, než aby teď usnul.+ Ne, lásko, ale bylo to jen tak tak. +pousměje se a oči mu zasvítí, když vidí jídlo. A v břiše mu zakručí, jakoby tam měl nejmíň tygra+ Vážně? A copak se to tentokrát vylíhlo v té tvé ohnivé hlavince? +zajímá se a zvedne koutek v úsměvu+

[Syriana Spinnel]

Vlastně nechám, protože si potřebuješ odpočinout, a to co ti kouká z očí, odpočinek není. +Rozloží mu tam na talířek a jak to postupně likviduje, tak mu tam pořád přidává, dokud nevypadá, že už má dost. Pak teprve začne pokračovat v komunikaci.+ No napadlo mě, že bychom se na něj mohli jít podívat. +Zvedne zvědavě obočí, co on na to. Ale ještě pokračuje.+ Ale někam pryč, jako normální obyčejní lidi +Oddělá mu z čela ještě mokrý pramen vlasů.+ Co ty na to? Abychom si to užili jenom spolu... +dodá tak trochu nesměle.+

[Gabriel]

Neříkej, a na to jsi přišla jak? +zvedne koutek v úsměvu a sjede ji významný pohledem. Ale pak ucítí vůni jídla a v žaludku mu znovu hromově zakručí. No jo, priority... Pustí se do jídla a když už má pocit, že asi praskne, spokojeně si povzdychne a se zájmem se na ni zadívá, s čím tedy přijde. No tohle ho možná malinko překvapí.+ Myslíš jako na...+koukne jí na břicho+ ...někam k doktorovi? Na ultrazvuk +vzpoemene si konečně jak se ten přístroj jmenuje a rty se mu roztáhnou v úsměvu+ Myslím, že to je fantastický nápad. +nadchne ho to okamžitě+ Můžeme jít hned? Nemusíš se nikde objednat, nebo tak něco? +zajímá se+

[Syriana Spinnel]

*že je to skvělý nápad, ji ujistí jeho nadšení a zápal. A výraz v jeho obličeji za to rozhodně stojí.+ Zlato, jsem sice trochu chromajzlík, ale nějaké ty čáry máry ještě zvládnu. A přesvědčit nějakého doktora o tom, že jsem jeho klientka a že jsem objednaná, zvládnu určitě. Takže jsi pro? Ale nejdřív by ses měl vyspat, vážně. Tohle tempo nemůžeš vydržet dlouho, +má v hlase starost, protože i na něm jde hodně vidět, jak mu poslední dny daly zabrat.+ zvládneme to, všechno. +libí se jí, jak se rozvaluje na posteli, a ještě víc se jí líbí, jak ji drží v náručí.+ a měl by ses oholit, +zamračí se+ strniště je sexy, ale to co máš na obličeji teď, už sexy není.

[Gabriel]

No jo, to je asi fakt. +potřese pobaveně hlavou+ Asi bych měl...+nakrčí trochu nespokojeně čelo, očividně byl odhodlaný jít hned.+ No dobře, pár hodin se prospím, ale pak hned pojedem, ok? +zadívá se na ni neústupně+ Cože, co máš proti mojí zimní srsti? +zatváří se naoko uraženě a zatrest si ji přitáhne k sobě a poškrábe jí vousy ve výstřihu a vzápětí ji jemně, ale znatelně kousne do kopečku ňadra+

[Syriana Spinnel]

Vážně zlato, ani jednomu z nás nepomůže, když pak odpadneš únavou v tu nejnevhodnější chvíli. Takže se prospíš a pak vyrazíme. A třeba ti dovolím mě vzít i do kina a na nějakou dobrou večeři. +Navrhne mu nenápadně a natřepe mu polštář.+ Vypadáš jak starej páprda. +Řekne mu naprosto vážně.+ A ty sice jsi starý a nabručený vlk, ale páprda teda ne. S páprdou nespím. +vysvětlí mu to rezolutně a pak vypískne, když ji s tím začne škrábat. Po kousací jí zůstane pěkně otisk.+ Hm. A spát! +zavelí mu a sama se vyhrabe z postele.+ Dohlídnu na to, aby vás nikdo nerušil, Vaše Chlupatosti. +Ale ještě než mu pláchne z dosahu, ho hezky políbí.+ Miluju tě. +Posbírá si po pokoji pár věcí a pak to tam zatemní a odhluční. Vážně se potřebuje zdravě vyspat.+

+S tím vším sejde dolů do obýváku, kde si udělá základnu. Nejprve zkontroluje jak jsou na tom jako smečka s financemi a jak jsou na tom jejich osobní účty. Pak otevře ne jeden, ale hned dva notebooky, aby se jí lépe pracovalo a dá se do hledání. Sem tam si udělá poznámku na papír, většinou jsou to míry. A když to jde s jednou rukou špatně, prostě to pero očaruje, aby psalo samo. Když má velký seznam věcí i s mírami, a zdá se, že na nic nezapomněla, jde do spodního křídla domu, kde jsou ještě nějaký prázdný místnosti. Vlastně tady už pěkně dlouho nebyla a osazenstvo sem zřejmě nanosilo vše nepotřebné. Sakra, to jí kazí plány. A tak odchycen prvního, koho potká, bohužel je to Derrek.+

S: Máš teď něco na práci?
D: Mám pořádně něco na práci, +ušklíbne se, ale pak mu lehce cuknou koutky.+ co potřebuješ, má královno? žiju, abych ti sloužil.
S: Bohové chraňte mě. +Zamrmle si pro sebe a kluk se ušklíbne ještě víc.+ Potřebuji vyklidit tady ten pokoj. Ano, celý. +Dodá, když na ni trochu vykulí oči, protože je tam toho hromada.+
D: Teď? na co zrovna teď.... +zavrtí hlavou a s trochou remcání se pustí do práce.+
S: I když bych nemusela, a mohla bych se koukat jak tě sdírám z kůže, tak ti pomůžu. +I když zřejmě kluk nemá ani problém s dvouset kilovou skříní. Sakra. To bude strašný průser jestli s Nicci budou...+ Jak se má Nicci?
D: To bys nejspíš měla vědět, ne? když jsi její matka.... +odsekne a odtáhne od zdi další skříň, a triko už má celé propocené.+
S: to tě ta dobrá nálada přešla brzo. +pozvedne obočí a rozhodne se, že tu poznámku přejde.+
D: nepřešla... +projde kolem ní s nějakýma umělýma kvítkama.+ Proč to tady sakra... pčich... vůbec máme?
S: to fakt netuším, je to hnusný. +Souhlasí s ním.+ Jé hele, to je.. och... +koukne se na obrovský obraz velkého děsivého vlka, jakože fakt obřího.+
D: jo Fenrir, děsně děsivý týpek. Ještě že už o něm nikdo několik století neslyšel...
S: počkej... chceš mi říct že je... +po zádech jí přeběhne mráz.+ Ne, další sračky fakt nepotřebujeme.
D: to teda... a Letta se má dobře, získala nějaký speciální body pro kolej, nebo co... +pousměje se.+
S: Letta? +Zarazí ji to jen na chvilku, protože jí nejprve nedojde, že je to její dcera.+ Tak to je bezvadný. +pousměje se měkce.+
D: Takže se staroušem budete mít...
S: +přimhouří oči a pozvedne obočí.+ kdyby tě slyšel tak tě spráská na jednu hromadu.
D: Možná... +připustí.+
S: Určitě. +přikývne přesvědčivě a vycení na něj zuby.+ ale ano, budeme. Nějaký problém?
D: Vůbec... ne. +Vyhekne, když se znovu vrátí a zbývá tam jenom pár věcí.+ Můj problém to není.
S: Jsi drzý. +zavrčí na něj, důkladně, až kluk trochu nakloní hlavu.+ Díky za pomoc, už to dodělám sama.
D: to sotva, pak dostanu mlatu od Starouše, že jsem tě to nechal dělat. +Zavrčí na ni a naprosto ignoruje, co řekla.+ Tak co, co máš v plánu dál?
S: +musí napočítat aspoň do padesáti, nebo by ho musela zmlátit sama.+ Koukej se. +Vytáhne svou hůlku a sešle kouzlo. Místnost je najednou celá čistá, zbavená prachu, pavučin, a také zatuchlého puchu.+ Teď mi můžeš pomoct měřit +pousměje se a dá mu do ruky pásmo a papír s poznámkami.+
D: +přeletí to pohledem a nakrčí obočí v hrozně moc podobném stylu, jako to dělá G. Z kluka roste dominantní vlk.+ Tady? +vykulí na ni vzápětí oči.+
S: Jo, tady, tak pomůžeš mi? +A další hodinu tam různě přeměřují a Derrek to zakresluje do plánku.+
D: Hlavně mi neříkej, že tu budeme i malovat. +Zasténá, protože to nenávidí ze všeho nejvíc.+
S: Ne, nebudeme, +potvrdí mu, a když se klukovi uleví, dodá zbytek.+ Ty budeš, za to, jak jsi drzí vůči svému alfovi.
D: ale...
S: žádné ale, máš si dávat pozor na čumák. Já tě mlátit na hromadu nebudu, tohle je efektivnější trest.
D: +propichuje ji fakt nepříjemným pohledem.+
S: uáááá úplně se tě bojím. +mrkne na něj.+ Tuhle a tuhle zeď světle šedou, zbytek na bílo. Máš čas tak... +podívá se na hodinky,+ do večera do osmi, pak přijede koberec, který položíš. +přeji ti příjemnou zábavu, fešáku. A klidně můžeš Nics napsat, jaká jsem děsná potvora.
D: Jsi zlá a zákeřná, moje Alfo, +a nečekaně se na ni vyzubí.+ To se mi líbí.
S: +protočí oči.+ Můžeš si vzít někoho k ruce. +povolí trochu.+

+Vrátí se do obýváku a zjistí, že už je dávno po poledni. No páni, strávili tam několik hodin a ani ho nezabila. Tomu se říká úspěch. A v hrnci na ni zbyly špagety, hmmm to voní. Vezme si vidličku a na prasáka to začne dlabat rovnou z hrnce, studený a přesto se rozplývá blahem.+

[Gabriel]

Máš naprostou pravdu, moje krásná ženo. +pokýve vážně hlavou a oči mu pobaveně blýsknou+ Tak kino a večeři? To by šlo, rande jsme dlouho neměli. Půjdeš se mnou na rande? +nakloní hlavu na stranu a uculí se, trochu jak kluk, co čeká, že dostane košem, ale doufá, že ne:D+ Jo tak páprda? Jsi nějaká drzá se mi zdá, vůbec žádná oucta...+zamlaská nespokojeně a prsty jí přeběhne po žebrech ve škádlivém polechtání.+ No ale tvé stanovisko beru na vědomí. +zazubí se a plácne ji po zadku+ Dohlídni hlavně na to, ať se moc nepřepínáš. +poznamená vážně a hezky ji pak políbí nazpátek+ Taky tě miluju. +zamručí jí do rtů a vyprovodí ji pohledem ze dveří. A i když si myslel, že je tak přetažený, že nejspíš neusne, usnul prakticky ve chvíli, kdy položil hlavu na polštář. Probudí se o pár hodin později, kupodivu celkem odpočatý. Vstane a zamířií do koupelny, kde splní první slib a sice, že se oholí. Pak si dá rychlou sprchu a zamíří dolů, kde najde Syr, jak bagruje špagety z hrnce. Opře se o zárubeň a chvíli ji pobaveně pozoruje.+ Vypadá to, že žaludek se už trochu uklidnil, viď? +poznamená s lehkým úsměvem a dojde k ní.+ Myslíš, že na mě něco zbylo? +líbne ji na nos a nakoukne do hrnce+

[Syriana Spinnel]

+Má dojem, že musí každou chvilku prasknout, už snědla víc jak půlku hrnce, ale prostě... takovou chuť k jídlu neměla poslední dva měsíce. A to je co říct. S plnou pusou špaget a vidličkou těsně u rtů zvedne hlavu a zadívá se na svého drahého muže. Pomalu spolkne a provinile se uculí+. Nachytaná při činu. +Přisune k němu "SVOJE" jídlo, protože oni dva se vždycky rozdělí.+ I když ti to asi přihřeju, ať nemáš vředy. +Postaví to na sporák, jsa se udělat, to co řekla. Zamíchá to a houkne na něj přes rameno, i když ví, že stojí těsně za ní:+ S takovým hezounem půjdu na rande moc ráda. +pousměje se, potěšená, že se oholil.+ Ve městě jsem vytipovala jednoho doktora, mělo by to být na té klinice, jak jsi mě přinesl se zlomenou nohou... +řekne jakoby nic a pak se uprostřed pohybu zastaví, zamračí a koukne na něj.+ Divný. Nevím o tom, že bych někdy měla zlomenou nohu... +zamručí si spíš pro sebe, na podivnosti ve svém životě si už zvykla.+ Můžeme vyrazit, jak tohle ztrestáš. +Podá mu talíř plný kouřící dobroty a sama si zrekvíruje ještě tabulku čokolády. Té totiž není nikdy dost.+

[Gabriel]

+pobaveně se zasměje tomu jejímu provinilému výrazu+ To je dobrý, nemusíš...+začne, ale to už zapne sporák, tak toho nechá+ Jo? Tak v tom případ mise splněna. +zatváří se spokojený sám se sebou+ Jo? Tak fajn...+přikývne a vezme si příbor, no pak na ni tak koukne+ Jo, to jsi měla. Připletla jsi se k úplňkovýmu lovu, schovala se před smečkou na strom a pak jsi mi přístála přímo u nohou. +osvětlí ji tuhle část minulosti a trochu se té vzpomínce usměje+ Byl jsem strašně naštvaný a vyděšený. Kdyby tě našli dřív, než já...+nedokončí, oba tuší, co by se asi stalo+ Tak to bude za chvilku. +pousměje se a pustí se do jídla, protože má hlad...no jako vlk. Za chvilku je hotovo a spokojeně se opře v židli+ Takže jdeme? +zadívá se na ni vyčkávavě+

[Gabriel]

Je to to nejchytřejší vlče na světě. Přísahám, že v Dublinu budeme muset přinejmenším vymalovat. +pousměje se a když vejdou k nim do ložnice, kde to tak hezky voní, kde je to jejich. Pozoruje Gabriela, jak vypustí Sorinka a pak si sedne do ušáku.+ Přísahám, že jestli se dotkne jakákoliv část mého těla postele, tak okamžitě usnu. Natáhne si nohy a chvilku se jenom pase pohledem na těle svého dokonalého manžela.+ Nejzabezpečenější dům na světě včetně věznice... +Nechá si to v hlavě rozležet.+ Jestli se někdy něco podobného stane znovu, přísahám, že mě to zabije. +Koukne na Sorinka, který je jako lidský dítko zcela nekoordinovaný+ Povyprávím. +ukáže na něj prstem a pak s ním zahýbe v jasném gestu, kterým ho k sobě volá. Pak se mu usádlí na toliko známém klíně, rukama ho obejme kolem krku a hlavu zaboří do té jamky.+ Chyběl jsi mi každou vteřinu, co jsme byli v Dublinu. No, dělala... často jsme chodili na procházky, už skoro nepotřebuje kočár. Skoro se nepromněňoval, když kolem sebe neměl tolik ostatních vlků, nicméně dvakrát jsem musela vymazat paměť, když se proměnil venku... +zasměje se, protože ty výrazy lidí fakt nezapomene.+ Bojím se. +přizná mu neskrývaně.+ Ale pokud říkáš, že je to tu v pořádku, věřím ti. Není jiné město kde bychom měli být. Jsem hromsky unavená. A Sorin zjevně taky... +usnul totiž mezi hračkami.+ Omlouvám se, že jsem tě tu v tom nechala, hned ráno se vracím do služby, pane. +ňafne ho něžně zubama na té jemné kůžičce.+

To je, nejspíš po mamince. +pousměje se, ale pak mu pohled potemní+ Nestane. O to se postarám. +pronese a myslí to zatraceně vážně; dojde k ní a pohodlně si ji usadí na klíně, obejme ji a hezky si ji u sebe schová. Poslouchá ji a musí se usmát+ Klika, že umíš kouzlit a podobný nehody snadno vyřešíš. Naše děti z tohodle důvodu většinou až někdy do čtyř, pěti let nemůžou nikam mezi obyčejný lidi. Bereme je tam až když chápou, že se jinde než mezi svými, proměňovat nesmí. +poznamená; trochu se odtáhne, aby na ni viděl a zadívá se jí do očí+ Máš moje slovo, že sem už neproklouzne ani myš, aniž bysme to okamžitě nevěděli. +slíbí jí a jemně ji políbí na čelo+ No jo, to bylo rychlejší, než jsem čekal. +konstatuje pobaveně+ Myslím, že bysme měli následovat jeho příkladu, co myslíš? +aniž by ji pustil z náručí, úplně lehce se zvedne z křesla a přenese ji do postele, kde ji starostlivě uloží+ To je v pořádku, lásko. Chápu, proč jsi musela pryč. Důležitý je, že už jsi zpátky...+skloní se a políbí ji pomalu a dlouze. Pak dojde ke spícímu synkovi, jemně ho zvedne a uloží ho do jeho vlastní postýlky.+ Pro dnešek...zítra už bude spát ve svém pokoji. +pousměje se a rty mu zvlní poměrně jednoznačný úsměv. Jo, trochu soukromí určitě ocení oba.+