od Rebecca Altamirano » 28 bře 2023 18:43
+Už celkem dávno si zvykla, že když se vrací do svého obřího bytu, je prázdný. Proto ji po přemístění do obýváku překvapí, když k ní z gauče vzhlédne Payne+ No ne, to jsou k nám hosti. +usměje se na ni a dojde ji obejmout; současně s tím si ale všimne, že vypadá trochu ustaraně. Vlastně trochu víc.+ Děje se něco? +zeptá se znepokojeně a sedne si na gauč+
+usměje se na Bí a objetí jí oplatí. A vůbec ji nepřekvapí, že si hned všimne jejího ne úplně šťastného rozpoložení+ Já vlastně ani nevím. +pokrčí nejdřív trochu bezvýchodně rameny+ Mám už nějakou dobu divný pocit, nejdřív jsem si říkala, že to bude asi tím případem, na kterým teď dělám, ale....už si to nemyslím. I když ten případ je fakt docela oříšek. +pokusí se to trochu zlehčit a pobaveně se ušklíbne. Beccu ale neoblbne+ Dean byl teď víc jak tři dny pryč. Vlastně skoro čtyři. +opraví se, když se nad tím zamyslí+ A i předtím už byl nějakou dobu zamlklejší a uzavřenější než jindy. Občas o svý práci mluvil, když mohl. Ale teď mám pocit, že to je něco, o čem nesmí promluvit vůbec. A dává si na to tak velký pozor, až si jsem skoro jistá, že...+zarazí se a zadívá se na Bí+ ...je to kvůli tomu, že složil Neporušitelný slib. +jop, co to je si zjistila z Beccyiných knih už dávno.+ Mám o něj strach. Nejen proto, že to není tak dávno, co skoro umřel, ale...+potřese hlavou, protože neví jak to co nejlépe popsat+ ...jakoby ho to úplně pohlcovalo. +dodá a zvedne k ní ty svoje modrošedé oči, naplněné obavou a znepokojením+
+bez přerušování ji poslouchá a když dojde až domněnce o Neporušitelným slibu, všechny její varovný kontrolky už jí blikají naplno, nic moc na sobě ale nedá znát.+ Pokud se jakémukoliv hovoru na tohle téma tak pečlivě vyhýbá, je dost možný, že máš s tím Slibem pravdu. +připustí pomalu+ Na druhou stranu, o svý práci obecně mluví málo ne? +zadívá se na ni a když přikývne, pokrčí lehce rameny+ Možná je to prostě jen o něco tajnější než jindy. Kromě toho, i ty přeci býváš pryč několik dní....+nechá to viset ve vzduchu a tak konejšivě se na ni usměje. Rozhodně nemá v plánu jí zatím potvrzovat, že její znepokojení je tentokrát možná víc na místě, než dřív...+
+chvilku se ještě tváří nejistě a ne zrovna přesvědčeně, ale nakonec s povzdechem potřese hlavou+ Asi máš pravdu. Nejspíš zase vidím strašidla a katastrofický scénáře i tam, kde nejsou. +zasměje se, ale malý červík někde hluboko, stejně nepřestává hlodat+
Jo, nejspíš to tak nějak bude. +přikývne s úsměvem+ A co ten tvůj nový případ? V čem je to takový oříšek? +zeptá se se skutečným zájmem a zadívá se na ni+
Já vlastně ani nevím, ze začátku to vypadlo celkem jasně, ale teď....+pokrčí rameny a je vidět, že jí to opravdu štve+ ..ani nevím, kde začít... +zavrtí hlavou+
Tak to zkus od začátku, to obvykle pomůže...+vybídne ji povzbudivě a pak ji bez přerušení poslouchá...+
I become one with my demon
My dark side keeps me alive
Become one with my demon
Let the beast outside of my mind
There are two sides to everyone
I have become one
With my demon
When I’m bleeding
The pain lets me know
Just how much I need it