Ložnice

[Byron]

+děsně moc ji obejímá a tiskne ji k sobě a do vlasů jí vtiskne několik polibků+

[Victoria]

+pomalu se u něj uvolní, nechá se schovat do jeho náručí a trochu ho hladí nosem na krku, a úplně cítí, jak jí všechny svaly vláční a tep se jí uklidňuje, a neříká nic, ale musí mu bejt jasný, že se jí děsně stýskalo, mazlí se u něj a pak asi tak za tisíc let trochu zvedne hlavu, najde jeho rty, a dá mu pusu+

[Byron]

+musí se pousmát a tulí se k ní a hladí ji a je mu hezky a lehce ji políbí a pokračuje v polibku+

[Victoria]

+vtiskne mu pusu do koutku rtů, zlehka ho líbá, a pak pro něj pootevře rty a ochutnává ho v polibku, a trochu jí z toho naskakuje husí kůže, ta pěkná a příjemná, protože je zase u něj, a cítí to v každý buňce+

[Byron]

+lehounce se jí pousměje do rtů a prsty vklouzne do jejích vlasů, aby je lehce prohraboval+

[Victoria]

+cítí jeho úsměv a automaticky se musí usmát taky, ve tmě ho moc nevidí, jen jako obrys, ale o to víc ho cítí ostatníma smyslama, hladí ho po holý kůži a tiskne se k němu, sklouzne mu tělem po těle, jak mu chce bejt co nejblíž, a rty mu sklouzne na krk, aby ho tam polaskala+

[Byron]

+sklouzne dlaní z krku přes záda až na zadek, aby si ji k sobě tropchu přitisknul+

[Victoria]

+trochu se pod jeho pohlazením zachvěje, sevře jeho kůži v prstech a úplně tiše mu zavzdychá do kůže, takhle děsně blízko cítí pohyb svalů pod jeho kůží a každej jeho nádech, klouže mu rukama po těle, všude kam dosáhne, vpíjí do sebe jeho blízkost, a tak trochu mimochodem se jí pod kůží i rozbíhá vzrušení, ale nikam nespěchá, dokud se nechvěje touhou mít ho v sobě+

[Byron]

+lehce jí sklouztne prsty mezi stehna, tak zezadu a jen lehounce polaská závojíčky+

[Victoria]

+zasténá a trochu se přitiskne k jeho prstům, už vlhká a připravená, hladí ho všude a trochu ho laská a horce, vroucně ho líbá na rty, jako by mu chtěla vlízt pod kůži+