Ložnice

[Byron]

Hmmm. +zamyslí se nad tím+ Ne, obávám se, že já nepůjdu pryč ať už řekneš cokoliv.

[Victoria]

+trochu se pro sebe ušklíbne a je ticho, jen tak leží stulená a dejchá zatuchlej vzduch ve skříni+ někdy si přeju, abysme je neměli. +řekne potom tvrdě+ furt ti to nepřijde dost děsný? +zamumlá+

[Byron]

+strašně moc nenápadně najde konečky prstů na nohou ty její a dotkne se jí jenom trošičku+ Nepřijde. +řekne potichu+

[Victoria]

+trošku ztuhne, ale neuhne+ mně to přijde hodně děsný. +dodá po chvilce+ měl bys jít za holkama. zaslouží si něco... normálního. a ne matku, která je nesnáší. +zahuhňá a zahýbe prstama u nohy+

[Byron]

Já si myslím, že je máš ráda. Ty jseš děsně moc hodná, jenom občas nejistá. +zamumlá potichu a taky hýbne prstama u nohy+

[Victoria]

ty to totiž vidíš strašně jednoduše. +šťouchne ho palcem+ já nemůžu.... ani dejchat, jak moc je mi smutno. +pohladí ho prstama u nohy po nártu+

[Byron]

Já ti chcu děsně moc pomoct, lásko. +řekne potichu a hladí ji nazpátek+

[Victoria]

ty seš ta hrozně hodnej. +postěžuje si, ale jen tak napůl ze srandy, a je jí líto, že ho zklamává+ myslím... že bych měla odjet. aspoň na nějakou dobu. někam daleko. dokud se nedám dohromady. +usoudí pak+

[Byron]

Tak to já musím jet s tebou. +koukne na ni trochu opatrně+ Já bez tebe nemůžu žít.

[Victoria]

to nejde, nemůžeme zmizet oba. někdo musí zůstat s holkama, vymotá se z deky a koukne na něj. měla bych děsný výčitky. +sklopí oči+ já se tady asi udusím. +přejede si rukou přes oči+