Ložnice

[Byron]

To mě mrzí. +koukne na ni, už trochu zoufale+ Ale nemůžu tě přece nechat jen tak odejít+

[Victoria]

třeba by to bylo dobrý pro nás oba. +pokrčí rameny+ přestali bysme na sobě bejt tak závislý... a já se vrátím, až budu normální. +usměje se na něj a oči jí tak horečnatě zasvítí+

[Byron]

Nee. +přeleze si k ní a obejme ji+ Vždyť seš normální, jenom ti teď není dobře. To zase přejde+

[Victoria]

+trochu se ho pokusí odstrčit, ale jen tak napůl, pak se nechá obejmout, a tak unaveně si opře hlavu o jeho hrudník a nechá se držet+ myslím, že potřebuju pauzu... od tohohle života. +přizná se a schová mu to do trika+

[Byron]

+obejme ji a hladí ji po vlasech a vtiskne jí do vlasů polibek+ Můžeme si vzít dovolenou. Holky by pohlídal Chris a my bysme byli jen spolu, jako dřív.

[Victoria]

ale to je děsný, přece nemůžu dát děti jen tak pryč, když se mi to nehodí. +zahuhňá mu do trika+ když já nevím, jestli to zvládnu jako dřív. hulit a pít a souložit a blbnout. +pousměje se trošku+

[Byron]

Můžeme dělat, co budeme chtít. +pohladí ji ve vlasech+ Určitě to není zlý, když to potřebuješ.

[Victoria]

co když budu chtít jenom ležet ve skříni? +koukne na něj, co by tomu říkal+ hotelový skříně divně voní. +nakrčí nos+ ale mám ráda hotelový snídaně. +pousměje se trošku+ když tam mají lososa.

[Byron]

Tak budeme sedět ve skříni a když budeme mít hlad, tak nám něco hotelová služba přinese. +usměje se na ni+

[Victoria]

+trochu se uchichtne a uvědomí si, že jí tečou slzy, ale je to tak nějak klidnější+ strašně moc tě miluju, víš? +pousměje se mu do ramene+ a je to vůči tobě strašně nefér. jaktože to dycky všechno sneseš? nikdy tě nic nerozhodí, nikdy nepochybuješ. +pousměje se+