Zahrada s bazénem

[Victoria]

+trochu se přitulí do jeho doteku a přimhouří oči, protože cítí jeho dotek jako kdyby byl zesílenej smyslovou lupou, a cítí se trochu omámená, jako kdyby si šlehla něco parádního, ale zároveň vnímá děsně ostře+ odevzdávám se ti, tělo, duše, mysl. V životě a ve smrti jsem tvoje, co jsi ty, jsem já, do konce dní. +zašeptá, a natáhne se k němu pro polibek+

[Byron]

+koukne na ni, okouzleně a pousměj se+ Odevzdávám se ti +zopakuje po ní+ tělo, duši i mysl. V životě a ve smrti jsem tvůj, co jsi ty, jsem já, do konce dní. +usměje se na ni a pořádně ji políbí+

[Victoria]

+slyší jeho slova jako by je šeptala sama, kousne se do rtu, a když ji políbí, projede jí záchvěv až do morku kostí, vklouzne mu prstama do vlasů a přitiskne se k němu v polibku, srdce jí buší až ve spáncích a trochu se třese+

[Byron]

+obejme ji a líná ji ještě a ještě víc, nemůže přestat, musí ji obejmout a trochu se k ní přitulit+

[Victoria]

+zasténá mu do rtů, jak je to všechno vyostřený a magie se kolem nich ovíjí a otírá se o jejich kůži, protože jsou najednou nazí, ani si neuvědomuje, kam jim zmizelo oblečení, jen v tu chvíli ví, že to je tak správně, že s ním musí splynout úplně, a nic nechce víc než jeho, celýho+

[Byron]

+objímá ji, hladí, laská po kůži, zlíbá ji na rtech, na krku, pak sklouzne rty na rameno a klíční kost+

[Victoria]

+zachvěje se pod jeho doteky a obkročmo mu vklouzne na klín, tak přirozeně a samozřejmě, jako by tam patřila odjakživa, tiskne se vstříc jeho polibkům a schovává mu do kůže svoje, neschopná přestat se ho dotýkat, už magii kolem nich nevolá a neřídí, ta si žije vlastním životem a zesiluje jejich vzrušení, klouže mu prsty po těle a hladí ho všude, chce cítit teplo jeho kůže, jemný chloupky, co má na pažích, výstupky jeho obratlů, náznak strniště na jeho tvářích, měkkost jeho rtů a tvrdost jeho erekce, a celý tělo má napjatý v tom příjemným očekávání+

[Byron]

+obejme ji a pohladí kolem pasu a prsty vystoupá po páteři a pak ji pohladí po ramenou, špičkou kamenný erekce ji pohladí v klíně a i když je vzrušenej až na hranici možností, tak stejně nikam nespěchá a chce si ji jenom užít+

[Victoria]

+vydechne a usměje se na něj, tak trochu jako v delíriu, ale je vidí naprosto jasně, a stejně tak ví, že takhle mokrá snad ještě nebyla, trochu se o něj otírá a kouše se do rtu, protože je to dokonalý už teď, dráždí jeho i sebe, a pak sklouzne prsty mezi jejich těla a navede ho do sebe, a pomalu po něm sklouzne až na dno a zasténá+

[Byron]

+hlasitě zasténá, nejprve neartikulovaně a pak se z toho zrodí její jméno, protože ji chce a musí ji mít, vklouzne do ní, pomalu a každej milimetr v něm spouští nový ohňostroj slasti+