Vickyina pracovna

[Byron]

No tak jasně, že půjdeme na kluziště. +koukne na ni, že je to jasný+ To by pak vůbec nebylo ono!

[Victoria]

tak jo. +uculí se a tajně je moc ráda+ já to mám ráda. ani nemusíme bruslit, jestli nechceš. můžem se tam jen projít, dát si brko, a jít domů. +uculí se+

[Byron]

Uvidíme, co se nám bude chtít. Já bych si klidně zabruslil, co? Jenom nevím, kde mám brusle. +zamyslí se+

[Victoria]

to neva, na mýtince ti je půjčí. +uculí se+ zatancujem si na bruslích? +usměje se na něj tak něžně, protože vzpomíná, jak to bylo pěkný a on měl dlouhý vlasy a šálu+

[Byron]

Jasně, že jo, lásko. +přikývne+ S tebou cokoliv. +líbne ji něžně+

[Victoria]

sem tvoje láska? +usměje se a pusu mu tak měkce oplatí+ sem fakt ráda, že sme se tenkrát potkali. a že ses nechal pozvat na panáka, a nechal mě u sebe přespat a nevyspal se se mnou hned. +pohladí ho lehce po rtech+

[Byron]

Vicky...? +koukne na ni poočku a pak se uculí a zazubí se na ni+ Ty jseš láska mýho života a já jsem moc rád, že jsi mě neposlala do háje, když jsem ti skočil do rande.