+tiše se zasměje a vezme si od něj mýdlo, aby se znovu umyla, tentokrát mnohem rychleji a pečlivě se opláchne. vyždímá si trochu vlasy, vypne vodu a opatrně vyleze ze sprchy+ Říkal si, že mi to vysvětlíš později. +připomene mu s úsměvem, když si vezme ručník a začne se utírat, zatímco naslouchá jeho hlasu a přemýšlí nad tím, co říká+ Můžeme to zkusit, ale nemyslím si, že by mi dokázal pomoc. +povzdechne si tiše a obmotá si osušku kolem těla pod pažemi+ Já vím, co je jádro mého problému. Vím kdy ty noční můry začaly. +opře se křížem o skříňku vedle Christiana a prohrábne si trošku bezmocně mokré vlasy+ Viděla jsem toho v životě spoustu, zažila, ale ta doba strávená se Sendersem v tom kostele se na mě podepsala víc, než jsem si zpočátku myslela. +bezděky si promne paže a zahledí se trošku do prázdna+ Vrací se mi jedna z chvil... bylo to den předtím, než mě našli... měla jsem hlad a žízeň, ztratila jsem pomalu veškerou sílu se vzpírat a něco jako naděje na záchranu pro mě byl už neznámý pojem. Pamatuju si na všechno... všechny ty šílené podrobnosti... rohu pravidelně kapala voda a v jednom místě těsně nad zemí byla skulina, která každé ráno dovnitř vpustila trochu světla. Sanders ten den ztratil trpělivost a od slov přešel k síle. +podvědomě sebou trhne a zamrká, aby se odpoutala od zlých vzpomínek a vrátila se zpět+ Mám magii, ale v jeho přítomnosti jsem nebyla schopná jí použít a ten strach a beznaděj byly mnohem horší, než jeho rány. +bezděky si promne levé rameno, moc dobře si pamatuje na tenké jizvičky, které skrývá (tak dokonale, že jsem na ně sama zapomněla
) a netuší jak se dostala do bodu kdy se svěřuje s něčím takovým+