Okolí srubu

[Remus Lupin]

Dům v pohledu z údolí

Pojďme do divočiny

[Remus Lupin]

*přemístí se společně všichni k domu, Remus jen lehce obhlédne, jestli se mu tam někdo nedobýval, ale vypadá to,že ne...Romulus vesele poskakuje ve známém prostředí a Nia si pouští obláčky teplého dýmu, jak je tady chladněji než v Provence*

[Styx Lupin]

(to je ale rodinka k pohledání )

Brr, tady je nějaká zima +zadrkotá zuby, když se sem přemístí+ Ani bych se nedivila, kdyby tady začalo už brzy sněžit +složí tašku s věcmi na zem a odemkne+ Máš naštípané dříví do krbu, zlato? +zeptá se Remuse a tak trochu doufá, že nemá, aby ho mohla okukovat, jak se venku polonahý ohání sekerou +

[Remus Lupin]

( )
No, to už vzhledem k datu by nebylo nic výjimečného...*ozve se zvenku* No, tak žádný nechtěný návštěvník...to je dobré. *pochvaluje si* dřevo? nějaký zbytek, snad...ale moc tam toho nebude...normálně dělám zásoby, ale vzhledem k tomu mumraji v minulých týdnech...něco přištípu.*slíbí a vezme si hned ven sekeru zpoza dveří*

[Styx Lupin]

Kdo by to tady našel tak hluboko v horách +mrkne na něj vesele, vezme tašky a vejde dovnitř a málem se mezi dveřmi přizabije na zvěři, jak se Romulus s Niou vřítí dovnitř v závodu, kdo bude doma dřív+ Himl... jednou mě fakt zabijete +mrmlá, ale uculuje se u toho, když vidí tu jejich honičku+ To bude fajn, udělat zásobu. Já zatím zatopím a uvařím čaj. A ty hezky štípej +uculí se na něj šibalsky na Remuse a jde připravit krb+ Nio... zapal v krbu +požádá ji a klade důraz na to, aby jí bylo jasné, že to má povolené jenom výjimečně. Nia natěšeně přiletí a vychrlí z tlamky ohýnek, který hned chcípne. Udělá další pokus, při kterém dříví akorát trochu očoudí, napotřetí se ji to nakonec povede a dřevo v krbu vzplane. Nia se z té námahy rozkašle, až u toho vypouští proužky dýmu, ale mává křídly radostí, že se jí to povedlo a Romulus skáče kolem krbu a štěká na oheň. A Styx jen s úsměvem zakroutí nad nimi hlavou a jde radši udělat čaj+

[Remus Lupin]

Mudlové jsou divní...klidně by se sem v rámci turistiky mohl nějaký plahočit...*uchechtne se a jde ven před dům, odkryje špalek a začne štípat dřevo..u toho se zahřeje, tak se postupně svlíká, aby si nepropotil oblečení ...hromádka polínek se utěšeně zvětšuje, jak sekyra dopadá na špalek a rozráží každý kus dřeva. Zrovna si dává pauzu, když vyběhne Romulus* Tady nesmíš, ještě ti useknu čumák...*zahrozí mu a pesek si způsobně sedne opodál*

[Styx Lupin]

+připraví čaj do obyváku na stolek a tak tak se stihne uhnout Romulusovi, který jí proběhne pod nohami pro změnu ven. Vydá se za ním a opřená mezi dveřmi chvíli zálibně pozoruje Remuse při práci. Přimhouřenýma očima sleduje úchvatnou hru jeho svalů na hrudi, lesknoucí se potem, když mírně rozkročený zvedá nad hlavu sekyru a jak se mu napnou svaly na pažích pokaždé, když zatne ostří do špalku (úplně si Nikolaje představuji ). Když si dá Remus pauzu, dojde k němu a setře mu dlaní pot z čela+ Kouká se na tebe opravdu úžasně... +políbí ho s úsměvem+ ale pro dnešek nám to už stačí. Pojď si dát čaj +naskládá do proutěného koše hromadu polínek a odnese je ke krbu+

[Remus Lupin]

*jen zavrtí hlavou* hm..to abych něco štípal častěji...*poznamená ji do rtů* zmrznout bychom už neměli...*uklidí "popraviště", sekeru zas uloží a pak ji následuje dovnitř.*

[Remus Lupin]

[Remus Lupin]

*čeká, jak dlouho to jen jde, ale když Styx nepřichází, nezbývá mu, než zavřít zvěř a sám jít do lesa....za chvíli se z přítmí ozvou charakteristické zvuky přeměny a pak táhlé zavytí, ze kterého stydne krev v žilách i na míle vzdáleným nejbližším sousedům...*