Vstup do vlkodlačího doupěte a obývací pokoj

[Remus Lupin]

To ano...až napadne sníh, bude dobré...*kývne a vezme si od ní hrnek s čajem a pozoruje, jak se Nia krmí* docela rychle roste...*poznamená* No nebráním se odměně...*zasměje se a odpije čaje* A něco dobrého určitě neodmítnu...*sedne si na pohovku a přikývne* Jo, proč ne...nebudeme lítat sem a tam...

[Styx Lupin]

Divíš se? Co toho spořádá... au! +cukne rukou, jak ji Nia kousne do prstu+ Fuj! Panička se nejí +napomene ji s úsměvem a pak ji pustí. Nia vzlétne a zase se usadí u krbu, kde upřeně zírá do ohně+ A co by sis dal dobrého? +zeptá se ho zvědavě, na co se má připravit+ Mohli bychom tady zůstat pár dní, připravit to tady na zimu. Ráda bych si konečně chtěla vybrat zaslouženou dovolenou, potřebuji si už vážně odpočinout daleko od všech starostí. A ty jakbysmet +opře se o něj pohodlně+

[Remus Lupin]

No já doufám, že vzhledem k tomu, jak byla maličká jako úplné mládě, že by nemusela dorůst do tak velkých rozměrů...začíná se vybarvovat, tak uvidíme, jaký druh to tady vlastně máme..*povytáhne obočí nad tím domlouváním* jen ji nenech, je někdy jak z divokých vajec *cukne koutky* Hm, nechám se překvapit...taky, jaké zásoby tady ještě vůbec jsou..*napadne se* no, něco se tam snad najde.*potřese hlavou* Tak pokud daleko od všech a všeho...to jsme tady ideálně...a práce na za zazimování, to taky bude nějakou dobu trvat...takže...jsem pro, všemi deseti...*usměje se, a přehodí si kolem ní ruku, tak tam tak sedí v objetí rozvalení na pohovce před krbem - idylka *

[Styx Lupin]

To taky doufám, že nám z ní nevyroste něco velikosti maďarského trnoocasého. By nám zbořila oba dva domy +protočí oči, že na to předtím nepomyslela+ Bude to ale asi nějaký malý druh, takový domácí mazlíček... doufám +uculí se+ Tak já připravím specialitku šéfkuchaře s názvem „Co dům dal“. Vsadím se, že se budeš olizovat až za ušima +slíbí mu gurmánský požitek+ No právě, tady nás nikdo nenajde. Nikde nikdo, široko daleko jen my dva +přitulí se k němu, jak ji Remus obejme a cítí se jako v sedmém nebi po těch ošklivých týdnech+ Co vlastně obnáší to zazimování? Nikdy jsem se o takové věci nestarala +zajímá se+

[Remus Lupin]

No, domácí mazlíček...snad nás neschlamstne...*zasměje se* ale chytrá je dost, tak by se jí snad dalo vysvětlit, že dvounožce nenapapat...To je úplně nejlepší nápad...co dům dal nemůže dopadnout zle..*souhlasí* no...bude třeba projít dům, zkontrolovat střechu...u takhle starého domu to chce...nasadit okenice, kouknout, co komín...udělat nějaké zásoby, udělat pořádek se zahradou...je toho docela dost...*vyjmenovává* ale tak nemusíme spěchat...

[Styx Lupin]

Tolik práce kolem jednoho domu? Co jsem si to vymyslela... +vmáčkne se do pohovky a splyne s ní, jakože tam vůbec není, ale pak se zase se smíchem vyloupne+ Ještěže máme ta kouzla +poznamená a dopije vystydlý čaj+ Tak konec válení a jde se na to, dokud je světlo. Nejdřív bychom měli udělat práci kolem domu, než napadne sníh +zvedne se a posbírá hrnečky ze stolu+ Ty prosím zkontroluj střechu a já zatím něco uvařím, při práci nám určitě vyhládne, a pak se pustím do té zahrady. Vnitřek domu uděláme během příštích dnů +rozdělí úkoly, ale ne rozkazovačně:), spíš prakticky+ Nejdřív práce, potom zábava +políbí ho, aby se mu dobře pracovalo a odkráčí do kuchyně vařit+

(a já jsem celé odpoledne uklízela naši zahradu na zimu )

[Remus Lupin]

(fuj, to jsou ty radosti zahrad)

Nezdá se to, že? *usměje se* A kouzla pomohou...*přikývne a taky dopije* hmmvrrr....*protáhne se líně* no dobře...zvedám se...*přesvědčuje i sám sebe, nakonec se taky vyhrabe na nohy* jdu na to...jestli něco poletí kolem okna, nevzrušuj se, to jsem na té střeše uzrál...*houkne za ní, dojde si do předsíně pro nějaké nářadí, štětku do komína a jde nahoru...chvíli se patra nese tiché klení, jak se snaží domluvit narezlému zámku na půdu, pak to vzdá, vytáhne hůlku a za chvíli je na střeše. Domem je trochu slyšet, jak tam nahoře pochoduje*

[Styx Lupin]

+prošmejdí v kuchyni zásoby, co tam Remus má, z mrazáku vytáhne nějaké maso, rozmrazí ho, okoření, ochutí a strčí do trouby péct. Ze sklepa si přinese brambory a nějakou zavařeninu, taky zeleninu z letošní sklizně, co si Remus uskladnil na zimu. Udělá z ní polévku, do které přidá snad všechno, co kde po kuchyni najde, jako když pejsek s kočičkou vařili dort:D. Když je hotová, je kupodivu opravdu výtečná:D. Občas zvedne s úsměvem hlavu ke stropu, když slyší Remuse dupat po střeše. Uvaří brambory a to už se jí dopeče i maso, takže to akorát dodělá, odloží a jde na zahradu. Koukne na střechu, kde Remus, černý jako kominík, zrovna vymetá komín+ Tak jak ti to jde? +zamává mu s úsměvem a pak vezme hrábě a začne shrabovat listí po celé zahradě+

[Remus Lupin]

*zatímco Styx vaří, vymetá komíny, jen saze lítají, pak odloží štětku a kontroluje střechu...občas nějaký šindel přiklepne, najde i nějaké popraskané, něco kouzlem opraví, některé už jsou tak staré, že jim nepomůže ani svěcená, tak ty hází ze střechy dolů* Loupu perníček...*houkne na ni ze střechy a přivolá si z kůlny pár nových šindelů, aby měl ty díry čím zase přidělat...za chvíli se ozve klepání kladiva, jak je vráží na ty správná místa...Romulus běží se Styx do zahrady, skáče v hromadách listí a ryje v nich čumákem. Pak se ze střechy ozve větší rána, praskot a zaklení...když se Styx otočí, právě letí dolů kus prohnilého konce střechy i s okapem. Remus ale ne, ten od kraje stačil odskočit, když se pod jeho vahou začal lámat* hergotmerlinfix....tady muselo téct dovnitř pěkně...*vrčí si*

[Styx Lupin]

Tak perníček loupeš, Jeníčku +směje se a kouká, jak to lítá ze střechy dolů a radši si zavolá Romuluse k sobě, aby náhodou nechtěl šindle aportovat+ Hlavně mi z té perníkové chaloupky nespadni dolů +houkne na něj s obavami, jak tam balancuje jako na kladině a pokračuje v hrabání, jen občas zvedne hlavu nahoru ke střeše+ To je něco pro tebe, že... rozhrabat to, co panička pracně tady nakupí +směje se, jak se psék chvílemi úplně ztratí v té hromadě. Když vyčistí zahradu od všeho spadlého listí a nakupí jej k plotu, přivolá si rýč a „naprogramuje“ ho kouzlem na rytí celé zahrady. Zatímco nástroj jede jako fretka, Styx zatím ostříhá přebytečné větvě ze všech stromků a přenese je k hromadě u plotu+ Bude táborák +řekne si a pak ji něco napadne, ale nestačí to domyslet, protože se za ní ozve praskot padající střechy+ Remusi! +vykřikne vyděšeně a otočí se k domu s hrůzou v očích. Když uvidí Remuse pořád na střeše, spadne jí balvan ze srdce, že ho ten prohnilý kus střechy nevzal sebou+ Jsi v pořádku? +sípne, když se trochu vzpamatuje z toho šoku a drží se za srdce, ještě aby ji tady skolil infarkt:D+ Měli bychom toho už pro dnešek nechat.