Ložnice v podkroví

[Styx Lupin]

(to se chaloupka musí otřásat v základech a zvěř v přízemí zalézat pod stůl )

+slast, která jí vibruje celým tělem ji čím dál víc zbavuje zábran a kontroly a ona se nechává zcela pohltit živočišností jejich spojení. Chvíli na něj doráží jako hravé lvíče a okusuje ho zoubky a škrábe drápky, aby se hned poté divoce vrhala jako útočící šelma vstříc jeho přírazům a znásobovala prožitek jejich milostného aktu. Její ne moc zdrženlivé vzdechy plynule přecházejí v slastný křik, jak se její vzrušení stupňuje až k samé hranici rozkoše a Remusovo bouřlivé finále ji během chvilky strhne až na vrchol blaha. Zakřičí jako lvice a na několik dlouhých okamžiků je uvržena do nespoutaného orgasmu, kterým se nechá unášet jako na vlnách+

[Remus Lupin]

(heh, ještě že má srub pevné základy, jinak by se odkutáleli do údolí)

*v okamžiku společného orgasmu neví na chvíli kde je, co je...vnímá jen její tělo pod sebou a slast, která je spojuje....nakonec se z ní skulí, aby ji nezalehl, ale přitáhne si ji do náruče a snaží se zklidnit tep a dech*

[Styx Lupin]

+přivine se do jeho náruče a v jeho objetí si užívá poslední dozvuky jejich milostného řádění, neschopná čehokoliv jiného. Když se jí trochu zklidní srdce i dech, políbí ho jemně na rty a s úsměvem mu kouká do očí+ Miluji tě +ujistí ho šeptem a pak si položí hlavu na jeho rameno a obejme ho kolem pasu, aby cítila jeho blízkost po celou noc a zavře unaveně oči+

[Remus Lupin]

Já tebe taky...*ujistí ji, hezky ji drží v náručí a pomalu odpadne, ale i ve spánku ji nepřestává držet*

[Remus Lupin]

+chytne se ho kolem krku, když si ji zvedne do náruče+ Vůbec nepochybuji, že bys to nezvládl. A ne proto, že nevážím ani tolik, co maxi balení granulí pro zvířata, co v práci denně taháš +poznamená s úsměvem+ Jsi silný... a urostlý… prostě chlap, jak má být +pošeptá mu zamilovaně a cestou si nenápadně prohlíží jeho hezkou, ostře řezanou tvář+ Jestli zakopneš, spadneš do měkkého. To já na tom budu hůř +uchechtne se a pevněji ho obejme, než ji složí přede dveřmi. Pustí se ho a musí se uculit+ Copak... dál už nemůžeš? Anebo se držíš zásady, že přes práh se nosí jenom nevěsty? +dobírá si ho se smíchem+

Jen nabírám druhý dech, čeká mě velký výstup...*zatváří se vyčerpaně, zatímco otvírá dveře* no jo..v náručí přes práh...nenosí to neštěstí, když se nosí přes práh i přítelkyně? *napadne ho, pak ji z ničeho nic popadne a přehodí přes rameno jako nic a vhupne dovnitř, zamkne za nimi a se smíchem začne zdolávat schody* ještě jeden práh tady je...*vysupí až nahoru a když vejde až do ložnice, tak si ji z ramene stáhne zpátky do náruče* Tak...nástrahy překonány.

[Styx Lupin]

Neštěstí? No já nevím... co když se pak už nikdy nevdám, když mě přeneseš jako přítelkyni-ááá +nedopoví to a začne ječet, jak si ji přehodí přes rameno jako pytel brambor+ Já nechci přes práh +křičí a bubnuje mu do zad pěstičkami, ale směje se u toho, takže to zase tak vážné nebude. Teprve na schodech přestane ječet a rezignuje na svoji polohu dolů hlavou+ Víš, že máš takhle seshora docela pěkný zadek? +uculí se a zbytek cesty mu jej vilně okukuje. V ložnici, když mu místo zad pohlédne zase do tváře, ho opět obejme a něžně políbí+ Šikovný vlček... takhle rychle zvládnout takový výstup. To musíme spolu dělat častěji +uculí se šibalsky+

[Remus Lupin]

Tady ti křik nepomůže...široko daleko tady není živá duše....*pouští na ni hrůzu* a jestli se ti ten výhled líbil, klidně tě takhle budu nosit častěji...*blýskne mu pobaveně v očích* třeba na nějakou party nebo tak...stylové entreé...*lehce ji vrátí polibek* tak častěji? to je nějaký druh posilování? Nošení břemen do schodů?* *

[Styx Lupin]

To neříkej dvakrát... abych si na to nezvykla a nenechala se nosit na rukou pořád +zasměje se provokativně+ No jasně, to neznáš? Tím dneska týrají učitelé bojových sportů své žáky. A buď vážně rád, že mě taháš jen do prvního patra +ušklíbne se na něj rozverně a pevněji si ovine ruce kolem jeho krku, aby mu neupadla+ Ten náklad bych prosila složit tamhle +naviguje ho k posteli+ A jemně prosím... velice křehké zboží!

[Remus Lupin]

Až tak? No tak to já tě teda složím....kterou stranu nahoru? abych tě třeba nevyklopil...*cuká koutky a složí ji jemně na postel* a jsme v druhém patře...nedávalas po cestě pozor...*mrkne na ni*

[Styx Lupin]

Ve druhem? +pozvedne oboci prekvapene+ Tak to mou pozornost upoutalo asi neco zajimavejsiho nez pocitani schodu +tvari se nevinne (vtipne, ze po tolika letech si jeste nevsimla, ze Remus ma loznici az v podkrovi ) + Prosim neklopit... preklopena bych nemohla udelat tohle... +stahne si ho k sobe a hluboce ho polibi+ A ted si muzes balik rozbalit +roztahne rty v sirokem usmevu+ (doufam, ze houbicky uz prestaly pusobit:D)