Jídelna a kuchyně

[Styx Lupin]

Do luftu? To by nebylo moc příjemné zrovna o Vánocích +zasměje se, jakoby to jindy klidně mohlo:D+ Tak to jsem ráda, těšila jsem se na to +mrkne na něj vesele a začne vytahovat z tašky krabice s cukrovím, co napekla, dárky zatím nechá schované uvnitř+ Zadělala jsem na vánočku, moji první, tak nevím, jak se mi povede +zatváří se trochu starostlivě+ ale říkala jsem si, že ji upeču až tady, aby dům provoněl vánočním cukrovím +odloží těsto v ošatce do kuchyně, aby ještě trochu nakynula+ Jsem zvědavá, jaký stromeček jsi přinesl letos. Tak jdeme na to. Hrátky na jehličí jsem ještě nikdy nezkoušela +zasměje se+ Doufám, že to nebude moc píchat.

[Remus Lupin]

Určitě jo... v kuchyni je teplo, tam dojde, teda, snad neuteče, jako jednou těsto Molly....*uculí se* budeš se divit....zelený...*asi v té kuchyni už něco popíjel* Může to být nový vánoční zvyk...ale to s tím pícháním...nic nezaručuju. *zavlní obočím a jdou zdobit stromek*

[Styx Lupin]

+vejde za ním do obýváku a koukne na stromek ve stojanu+ Jedlička! A zelená! +přidá se se smíchem+ Ta je opravdu nejhezčí jako vánoční stromeček +připraví na stůl skleněné ozdoby, ovoce, vlašské ořechy a taky čokoládové figurky+ Pro takový vánoční zvyk jsem všemi deseti pro +mrkne na něj lišácky a začne posílat kouzlem ozdoby na stromek+ Tak nezaručuješ +rozesměje se a hned se toho chytne:D+ Vlastně jsme se pod vánočním stromkem ještě nikdy nemilovali. Bude to naše nová tradice. Milování na jehličí +směje se, až přitom přeruší kouzlo a jedna koule, visící volně ve vzduchu, spadne na zem a rozbije se+ Ups... no co, střepy přinášejí štěstí +usměje se a uklidí to rychle+ Kde je vlastně Romulus s Niou?

[Remus Lupin]

Však jsem se v lese docela nachodil, než jsem ho našel...*uculí se* Není nad to, když ti přitom padá jehličí za krk...*směje se, zatímco manévruje baňku na stromek, takže se né a né trefit*i když z jedle by to nemuselo opadávat hned tak.*zamyslí se nad tím* je třeba vyrábět vlastní tradice. *mrkne na ni* venku...Nia se dívala, že hezký strom na podpal, tak byla vyhozena na mráz...a Romulus mi kradl maso z linky...dobytci. *odfrkne si*

[Styx Lupin]

Copak za krk, ale když se ti takové jehličí zapíchne tam, kam nemá... +rozesměje se a radši nechá ty skleněné ozdoby Remusovi, aby jim vůbec nějaké zbyly a věší pro jistotu jablka a ořechy+ Naprosto souhlasím, zavedeme si letos svoje vlastní tradice. Vymyslíme si nějaké zajímavé +stromeček mají skoro dostrojený, ještě na něj pověsí barevné řetězy+ Tak a teď následuje tvůj nejdůležitější úkol. Umístit špičku nahoru na stromeček +mrkne na něj lišácky a podá mu ji do ruky+

[Remus Lupin]

Skoro si říkám, že se to vymyslí samo. A nezapichovat někde něco, kam to nepatří...taková kost z ryby...*cukne koutky a poodstoupí od stromečku* no...pěkný. Jo, tak špičku...hm...přemýšlím, jestli se vznesu...to nenamanévruju hůlkou...*vezme ji do ruky a natáhne se ke stromku, ale kousek mu chybí i při jeho výšce*hm...přitáhne si židli...snad neuzraju...*vyleze na židli a balancuje u stromku s špičkou v ruce. A v tu chvíli se přiřítí z venku Romulus a hned kouká, co že to páníček vyvádí, že by se přidal...*

[Styx Lupin]

+přistoupí pro jistotu k židli, co kdyby Remus opravdu uzrál a jak se přiřítí Romulus a začne skákat radostí, že už má doma i paničku, drcne do židle. Remus ztratí rovnováhu, chvíli balancuje nahoře jako provazochodec, ale zemská přitažlivost je potfora a on nakonec letí střemhlav dolů (promiň, Remusku, ale to se přímo nabízelo!:D). Styx se ho snaží rychle zachytit, drápne ho za svetr, ale skákající Romulus, který si myslí, jaká je to sranda, jí podrazí nohy a ona žuchne na zem jako pytel brambor a Remuse stáhne na sebe. Chvíli je ticho... jen psék kolem nich vesele skáče a štěká+ Žiješ? +vydechne po chvíli a když se Remus pohne, takže to přežil, Styx se nakonec z plna hrdla rozesměje+ Ten pes nás jednou vážně zabije! +směje se, až má v očích slzy+

[Remus Lupin]

*ani se nestačí moc divit, co že se to děje (já tam taky spěla ), ale najednou se židle obživne, snaží se aspoň nepřizabít Styx, ale ten zpropadený pes je furt mezi nima*uhm....*otočí se na zemi na záda*nevím, zeptej se ta pět minut...ROMULUSI! Ty potvoro jedna! *hrábne po psovi rukou za sebe, ale ten jen ščekne, jak je dostal a metelí zase pryč. Když se zadívá nahoru ke stropu, všimne si na lustru Nii,která tam sedí, křídla způsobně složená a jen je pozoruje, s takovým shovívavě přezíravým výrazem na tváři. Nakonec roztáhne křídla, zakrouží nad nimi, aby si to jako pěkně prohlídla, jak se tam válejí po podlaze a odplachtí za psem*

[Styx Lupin]

+taky koukne nahoru a vidí, jak Nia pozorně sleduje tu scénku pod sebou a musí se tomu smát+ Vánoční divadelní představení pro zvěř. Mám pocit, jakoby se ti dva mezi sebou vsadili, že nás dnes dostanou na lopatky +poznamená se smíchem, když nad nimi Nia zakrouží jako výzvědné letadlo a odletí za Romulusem. Ztěžka se postaví, jak ji Remus uválcoval po podlahy:D a podá mu ruku, aby ho vytáhla nahoru+ Ale špička to přežila... a to je hlavní +kývne s úsměvem na neporušenou skleněnou ozdobu v Remusově ruce+ Tentokrát budeš jistit ty mně, abychom ten stromek vůbec dneska dozdobili +zasměje se+ Posaď si mně na ramena +navrhne+
(Pat a Mat )

[Remus Lupin]

jo, představení...*vyhekne a hrabe se na nohy*hm...kupodivu...*uvědomí si, že celou dobu držel špičku v ruce a ještě celou* na...radši si ji vem...takové křehké věci nepatří to vlčích pracek...tam patří jen Karkulky. *s tím se ohne, aby mu mohla vylézt na ramena* nasedat, madam...jízda na vlkovi začne zanedlouho...*vyhlásí*