Vstup do vlkodlačího doupěte a obývací pokoj

[Remus Lupin]

[Styx Lupin]

+přemístí se do Walesu a už z dálky vidí nádherně rozzářený dům, že v té tmě nemůže zabloudit. Vejde dovnitř a kouká kolem, až jí zrak přechází z těch světel a vánočně vyzdobeného interiéru. Položí tašku na zem a vejde do chodby+ Remusi? +jde ho hledat+

[Remus Lupin]

(taky jsem se chystala skočit rovnou k dárkům +

Ten společný domov je jednou z těch výjimečných věcí, co nás v příštím roce čekají +přiťukne si s ním s úsměvem a napije se na to a pak se pustí do jídla. Pochválí mu chutnou večeři, když dojí a kdyby nemusela vstávat, tak se tam nejspíš rozvalí v křesle, ale musí jít vytáhnout z trouby upečenou vánočku, která mezitím nádherně provoněla dům+ A teď se přesuneme do obýváku +vezme Remuse za ruku a odeberou se spolu ke stromečku. Není si moc jistá, jestli sama letos něco dostane , ale největší radost jí stejně udělá to, když ona může obdarovat Remuse+ Tak tohle je pro tebe +předá mu s úsměvem jeho dárečky+

Vidíš, jak se shodnem. *usměje se, zatímco je ona v kuchyni, přemlouvá se, že musí vstanout, nebo u toho stolu už zůstane až do nového roku* Správně...*chytí ji za ruky a dojdou do obýváků* tady se něco rozmnožilo...*kouká na své dárky* děkuji ti...*políbí ji, pak se sehne a zašmátrá zdánlivě v ničem a vyloví ukryté dárečky pro ni http://landofsinners.hys.cz/images/phoc ... 0kopie.png * aby sis nemyslela, žes zlobila...tady jsou tvoje. *mrkne na ni a podá ji balíčky*Abych nezapomněl, nechali ti tady dárek i Postrachovci, když slyšeli, že trávíme Vánoce spolu...*kývne k jednomu balíčku a sám se pak pustí do rozbalování svých*

(aspon máme druhé Vánoce tady )

[Styx Lupin]

Už mně to ani nepřekvapuje, že jsme se zase shodli +ušklíbne se vesele a když jí dá Remus dárky, ve tváří se jí mihne nefalšovaná radost z toho, že taky něco dostala, tak to s tím zlobením nebude tak horké + Jé, děkuji +vtiskne mu na rty jemný polibek a pak si taky začne zvědavě rozbalovat dárečky+ Och, ten je nádherný +rozplývá se nad krásou náhrdelníku a hned si ho i vyzkouší a kochá se jím+ Ty hrnky jsou bombastické! Já si nechám ten s tím vlkem a tobě dám Karkulku +zasměje se a pak si prohlédne svíčky+ Moje srdce, které hoří láskou k tobě +poznamená zamilovaně+ Co je tohle? +rozbalí poslední balíček+ Waw...no ta je úplně úžasná...a ohromně sexy! To tě budu pěkně svádět +zahýbe významně obočím a pak na chvilku odloží dárečky, aby ho mohla obejmout kolem krku+ Dárky jsou úplně úžasné...mám z nich ohromnou radost +dlouze ho políbí+ Moc děkuji, lásko.

(jsem zapomněla sem vložit Remusovy dárečky http://nd06.jxs.cz/934/057/ceec637c0f_96428972_o2.jpg )

[Remus Lupin]

*po očku sleduje, jak se bude tvářit na dárečky* tobě prostě ty opály strašně sluší...*usměje se a prohlíží si ji spokojeně* jiskří stejně jako tvoje oči. *mrkne na ni* dobře, tak Karkulku...aspoň ji budu mít každé ráno v ruce. *cukne koutky* něco červeného do šatníku. *zasměje se* nebo spíš...ložnice.*přitáhne si ji k sobě a vychutnává si polibek* hm..tak se podíváme...*nechá si ji sedět na koleni a kouká, co dostal* ha..výborně...*vyloví boomerang* tak na výpravu jsem připraven...knížka je skvělá vždycky, aspoň nebudu za takového troubu co a jak...obhlíží dychtivě knihu...ovšem to je něco...*vybalí dračí pera* ha! neumřeme hlady...*najde košík s dobrotami* a tohle? *prohlíží si vlka s lvicí -lách, tu mám taky skovanou, že třeba někdy...:D*

[Styx Lupin]

Jako moje oči? +zkoumá ten kámen a je vidět, že ji ta jeho lichotka hodně potěšila+ No to bych prosila, abys měl Karkulku v ruce každé ráno +mrkne na něj významně+ Tak tu košilku dnes večer rovnou vyzkoušíme, uvidíme, co udělá rudá barva s vlkem +uculí se a pak už ho jen s úsměvem pozoruje, jak rozbaluje svoje dárky+ To jsou talismany, ale ne ledajaké. Je do nich vložená mocná magie, pomocí které se můžeme myšlenkami spojit na dálku, když bude někdo z nás někdy potřebovat pomoc. Aby se už nikdy neopakovalo to, že jsi nevěděl, kde mně vězní +odpoví mu, jak se ptá+ Je akorát nutné dýchnout do něj duši a nosit ho u sebe +usměje se a pak si rozbalí dárek od Postrachovců+ To je od nic moc hezké, že si vzpomněli.

[Remus Lupin]

Co asi může udělat rudá s vlkem...*zadívá se na ni velevýznamně a odmlčí se* Dostane hlad. *dopoví s kamennou tváří, ale už neřekne na co* tak talismany....to je praktické*kývne na to, jakou mají mít moc*hm..dýchnout duši?*trochu zmateně se na ni podívá, to slyší prvně, to spojení slov* to jo...*nakoukne* cha..ehm...to se hezky trefili...*kouká na hodinky* hm..a že dojde něco ostrého, to jsem si mohl myslet....to asi nebude na krájení šunky, co? *cha, ten nůž jsem našla i u nás...za desítku, ehm..tak to si nekoupím *

[Styx Lupin]

Tak hlad...na Červenou Karkulku...že tys tu rudou barvu vybral schválně +cukají jí koutky rtů+ Tak uvidíme, jestli dožiju zítřejšího rána +už dál nemůže a musí se nahlas rozesmát+ Jo, dýchnout duši +přikývne+ Taky nevím, jak se to dělá, to v té knize magie nebylo popsáno ( ). Pouze zaklínadlo, kterým jsem amulety očarovala. Teď zbývá už jen dát jim tu správnou duši, aby ses nespojil třeba se sousedkou +ušklíbne se se smíchem+ Nech to na mně, vypátrám, jak dýchnout neživému předmětu duši +uklidní ho nakonec a pak si začne prohlížet dárky od Postrachů+ To je spíš šperk, než hodinky +kouká s údivem na ty drahé kameny a připne si hodinky na zápěstí, pak si opatrně vezme do ruky nůž+ Ten je určený na jiné maso +zachechtá se+ Ale to je celý Postrach. Nenápadně mi tím naznačuje, že v boji s nožem mám ještě rezervy a posílá mi něco na procvičování... jako tehdy ten zlatý kýbl +uculí se od ucha k uchu, ale nůž si velice pozorně a se zájmem prohlédne+ Ale je to krásná zbraň. Holt se v tom vyzná.

(no teda, na krájení šunky docela drahý )

[Remus Lupin]

Schválně?*tváří se jako andílek, což mu celkem jde* Uvidíme...*přikývne, ale pak se k ní přidá se smíchem* Dobře, uvidíme, s čím přijdeš...*kývne* to jo...a stylový. *cukne koutky* Snad ani radši nevědět, na jaké maso.*uchechtne se* zlatý kýbl? Jooo, ten...*vrtí hlavou*já bych z takové hodiny vyletěl, ani bych nevěděl jak...no, vypadá, že to nebude jen tak něco...a to se v bojových nožích nevyznám...ale jde z něj respekt.

[Styx Lupin]

+chvíli si různě zkouší, jak jí rukojeť pasuje do dlaně+ Proč myslíš? Neumíš bojovat s nožem? +zvedne k němu oči od zbraně+ Já osobně jsem si myslela, že to s noži docela umím, od dospívání jsem se tomu věnovala. Ale Postrach mně velice rychle vyvedl z omylu +uculí se+ Ale chodím na jeho lekce proto, abych se naučila to, co neumím a zdokonalila v tom, co mi už jde. A Postrach je velice dobrý učitel +schová téměř obřadně nůž zpátky do pouzdra+ Vlastně, přijď se někdy podívat. I když nevím, co budeš říkat, až uvidíš, jak mně dokáže týrat +rozesměje se, když si vzpomene na ty Postrachovy praktiky+ Ještě tady mají dáreček Romulus s Niou... i když po tom dnešku by si zasloužili spíš zavřít do klece +ušklíbne se a vytáhne zpod stromku pro ně proutěné pelíšky a misky na krmení+