Sklepní jednací místnost & Kancelář Beatrix

[Engel]

Ne, jsem realista. A ty seš naivní optimistka. Měla bys při tom všem vědět jak to dopadá.

[Beatrix]

Rači naivní optimistka snažící se něco změnit, než se jenom dívat na neštěstí ostatních! Víš co, vypadni. Domluv se s klukama - já do toho nemám co mluvit, ale jedno ti slibuju - nenechám je napospas tvým metodám. +bodne prstem do vzduchu+ Nedovolím ti udělat z nich to, co seš ty. Nedovolím ti zničit je.

[Engel]

+ušklíbne se+ Počkej až to na tebe všechno zase padne... +sjede ji pohledem+ Sjedeš se a budeš platak, jak je to všechno zbytečný - a pak budeš litovat, že ses vůbec o něco snažila. Protože v tomhle světě nemá naděje a dobro místo.
Domluvím. +vstane a usměje se+ O tom ty nerozhoduješ.

[Beatrix]

To je možný, ale pak zase vstanu a budu pokračovat, na to vem jed!
Nemá. +přikývne+ Ale já jim ho udělám. Das kann ich dir versprechen. +probodne ho pohledem+
Wirklich? +usměje se přemile a pak po něm hodí sklinku, která se rozprskne o zeď a už tak mile nevypadá+ RAUS!

[Engel]

Jop. +přikývne+ A to naprosto zbytečně...
+přivře lehce rozladěně oči a jeho obličej se na chvíli jakoby začne měnit, ale pak si prokřupne krk a po nějaké změně není ani památky+ Und ich kann dir versperechen, dass du es bereuen wirst...wirklich bereuen. Alles.
+uhne sklince a trochu zavrčí, ale sebere se a vypadne+

+práskne za sebou dveřma+ Kráva! +uleví si a cestou nahoru ještě nadává+

[Beatrix]

Vielleicht, aber das ist doch nicht dein Problem! +ukáže mu prstem ven a vztekle za ním kouká a jak za sebou Marek práskne dveřma, tak proti nim jakoby něco neviditelnýho vzteky hodí, z dveří vylítne pár jisker a objeví se na nich černej flek+ Scheisse! Arschloch! +vezme cif a de to vydrhnout+

[H.W. Hoffmann]

+Zadním vchodem vejde do sklepa a tváří se, že tam naprosto samozřejmě patří, čímž nevzbudí žádný podezření. U dveří Beiné kanceláře se trochu zarazí, když zjistí, že je tam vstup buď na otisk, nebo na kood, ale pak se uculí, naťuká kood a dveře se otevřou.+ Trixie, Trixie...+pobaveně zavrtí hlavou, zavře za sebou a spokojeně se tam rozhlídne...+

[Beatrix]

+Seběhne schody, dá dveřím otisk, vejde dovnitř a zarazí se - začenichá a cítí kafe+ Hm...je tu něk-+zarazí se jak uvidí poválenou pohovku s dekou a talířek na stole a najednou ji někdo zezadu chytne a dá jí ruku na pusu+ Mh!

[H.W. Hoffmann]

Sssch...ruhe... ist in Ordnung...+řekne jí potichu do ucha+ Das bin ich... +pomalu ju pustí+

[Beatrix]

+Odskočí od něho, hned se otočí a doslova na něho chvílu zírá, pak se začne usmívat+ Onkel Hans! +doslova mu skočí do náruče+ Jak ses...co tu..???