Sklepní jednací místnost & Kancelář Beatrix

[H.W. Hoffmann]

+Taky se usmívat jak ju tak vidí a pevně ji obejme a dá jí pusu na čelo+ Dlouho jsem tě neviděl... No...+pustí ju po chvíli a pobaveně na ni koukne+ Dáváš si pořád stejný číselný kódy. +vloží do toho trochu poučnýho doporučení, že by je měla měnit+

[Beatrix]

Jo, +pousměje se trochu smutně+ už to bude dva roky... +povzdychne si+ Héy! To není fér! +zastydí se, že ju má tak přečtenou+ Já bych jiný číslo zapomněla! +našpulí umíněně pusu a protočí nohu na podpatku+

[H.W. Hoffmann]

Utíká to... Jak to zvládáš? A co mamka? Slyše jsem, že je tady poblíž...?
Fér to sice není...+směje se+ Ale je to pravda! No jo, ty a čísla, co...+zakroutí nad ní hlavou+ Víš, že ses vůbec nezměnila? O to víc si připadám starší a starší, když tě tu tak vidím!

[Beatrix]

+Kývne+ Dobře, nebylo to nijak překvapivý, takže...však víš... Mhm, zabydluje se tak kilometr ocud. Hodně ji zaměstnávám, aby neměla čas přemýšlet. +nalije jim skleničku+
Jo, já a čísla! +připije mu+ Tak na tebe! Ráda tě vidím! Ale naopak! Já se měním snad každej rok, někdy sama sebe nepoznávám! Tak...co tě sem přivádí? +zvědavě+ Za celý ty roky jsi tady nebyl a nechce se mi věřit, že jde o dovolenou...

[H.W. Hoffmann]

To jsem rád. Však víš, že kdybys něco potřebovala... To za ní musím zajít na kafe podívat se, jak se jí tu vede. Dobře děláš, tvoje matka jak má málo práce... +vědoucně se zatváří a oba se tomu musijou zasmát+
Díky...a na tebe! +napije se+ To my všichni, Beuško, to my všichni.
+Sedne si na pohovku a trochu se zamračí+ Máš pravdu. Jde spíš... potřeboval bych se chvílu držet mimo radar. Víc než obvykle. A tady je to ideální. Myslíš, že by to šlo?

[Beatrix]

Jo, vím. Děkuju. +přikývne+ To bys měl, ráda tě uvidí! Jo...+směje se a pak zavrtí hlavou na to Beuško+ Vždycky si vedle tebe připadám jak malý dítě! Ale není to až tak špatný! +culí se+
+Sedne si na stolek naproti něho a poslouchá ho+ Něco se stalo? Teda...něco víc, než obvykle? Podívej...samozřejmě není vůbec problém, pokud tu chceš zůstat, nebo se skrýt - cokoliv, ale... +nedůvěřivě se na něho zadívá+ víš, že nepotřebuju hlídat...?

[H.W. Hoffmann]

Nevím, jestli tě to potěší, ale pro mě jsi pořád ta cácorka, která mě s tvým tátou donutila sedět celý odpoledne u čajovýho dýchánku na zahradě a povídat si s panenkama! A to se nepovedlo už nikdy nikomu!
Jo...něco víc... Víš proč jsem se odstěhoval do Německa... tak kvůli podobné záležitosti jsem tady...sice doufám, že se to přežene, ale nevím...a nemůžu si dovolit riskovat. +zvedne vzdávajícně ruky+ Já vím, já vím...není to zástěrka, fakt mám problém.

[Beatrix]

+Musí se tomu smát+ Nééé! Já za to nemůžu! Nikdo jinej si semnou nechtěl hrát! A náhodou jsem měla opravdovej čaj i sušenky! +dolije mu+
+Zamračí se+ Jo... to mě mrzí, možná...je čas s tím seknout? Nechci být...netaktní, ale existenční problémy zrovna nemáš, ne? Teda kdyby jo, tak jsem tady, vím, co jsi pro nás udělal... Dobře, věřím ti. - Komu, když né tobě...+napije se+

[H.W. Hoffmann]

Jo to měla, a dostali jsme pak nadaný, že to bylo pro nááávštěvu! +pobaveně kroutí hlavou+ Hezký časy!
Čas asi je... +souhlasně+ Nejmladší už nejsem...v branži nejsem už dávno tak uznávanej, jako kdysi...ale víš po těch letech... to není až tak snadný. Nejde to. Před pár rokama jsem to zkoušel. Byt, večírky, žádná práce...málem se ze mě stal kleptoman! Bylo to vážně špatný! +šklebí se tomu pobaveně, ale je vidět, že mluví pravdu+ Lidi jako my neodchází do důchodu. Nikdy. A ne, peníze problém vážně nejsou, vlastně...bych rád investoval do tvých projektů - četl jsem brožurku! +mrkne na ni+
Nelhal bych ti. +ujistí ju+ Tobě ne.

[Beatrix]

Mamku tenkrát málem šlehlo! +přikyvuje+ To jo, ráda na to vzpomínám.
Jasně... +trpce se zasměje+ Doufám, že nikdy nedopadnu jako vy! Máte to všichni v krvi. No...tady to z pracovního hlediska taky není zrovna žádnej relaxační tábor...takže... ti určitě nějakou práci najdu - a ráda. Vlastně...mi jdeš docela na ruku. Fakt? Brožurku? tak to jsem ráda, že aspoň k něčemu jsou!
Jo. Já vím. +potřepe hlavou, jak je to dost informací naráz+ Takže...pokoj a jídlo? Nebo v opačným pořadí?