Remusova pracovna - soukromé konzultace

[Alexis]

Herbert je to ohromné zvíře, co mě chtělo rozdupat? +uculí se a užívá si blahodárné účinky čaje+ A nebojíte se těch nebezpečnějších zvířat? Určitě tady máte i takové, co by si vás dali k večeři. Přiznejte, které zvíře tady je vaše nejoblíbenější? +visí mu na rtech a doslova žere to jeho vyprávění+ Není vám někdy smutno, když jste tady pořád tak sám? +zeptá se ho děsně zvědavě a v očích jí planou ohníčky+ Zvířata se nepočítají, s těmi si moc nepopovídáte +dodá s úsměvem+

[Remus]

Přesně tak. +uculí se+ Herbert to byl už když mi ho sem přivezli, ale... tak nějak to k němu sedí. +připustí nad šálkem+ Vy jste plná otázek. +pousměje se+ Jsou tu zvířata klasifikovaná jako nebezpečná, to ano. A samozřejmě z nich mám respekt a nepodceňuji je. Ale lidé mají většinou největší strach z toho, co moc dobře neznají. +pokrčí rameny+ Když se o chování těch zvířat něco dozvíte, zjistíte, že na rozdíl od lidí žádné z nich neútočí pro radost nebo ze zlomyslnosti. Chovají se poměrně logicky, napadnou vás pokud mají hlad, nebo z pudu sebezáchovy. Takže se snažím uspokojit jejich apetit a potřebu bezpečí způsobem, který mě nebude stát krk. +pousměje se+ Mám tu jednoho už velice starého hipogryfa, patřil známému, a s tím to tu táhneme už pěkných pár let. +zamyslí se nad tím+ Smutno? Na to tu opravdu není čas. +zavrtí hlavou pobaveně+ Zvířata ale přece jsou báječná společnost. A samota mi nikdy nevadila, koneckonců spousta lidí je daleko méně příjemná než většina mých tvorů tady. +uculí se trochu+ Kontakt s lidmi si pak bohatě vynahradím mimo pracovní dobu. +pousměje se+

[Alexis]

Jsem zvědavá, no +uculí se nevinně+ Chtěla bych o vás vědět mnohem víc, než co mi řekl otec. Jste můj vzor +usměje se na něj svůdně a poslouchá s otevřenou pusou, co jí říká o svých svěřencích a zdá se, že kromě Remuse projevuje nefalšovaný zájem i o vše, co jí vypráví o zvířatech+ Doufám, že to jednou zvládnu jako vy, bavilo by mě to +vypadá, že to myslí upřímně+ Otec mi o jednom bradavickém hipogryfovi kdysi vyprávěl. Není to čistě náhodou on? Jmenoval se... Klofan +zeptá se ze zvědavosti+ Tak teď už vám tady smutno určitě nebude, když tady budeme spolu +mrkne na něj rošťácky+ A teď už bychom měli jít posbírat ta pírka, než si pro ně přijdou +navrhne akčně a rychle dopije čaj a dojí poslední koblihu od snídaně+
(mail )

[Remus]

Ale prosím vás, v životě ještě potkáte daleko vhodnější lidi, které byste si měla vybrat za vzor. +pousměje se+ jsem si jistý, že ano, pro tuhle práci je nejdůležitější láska ke zvířatům a jisté nadšení. +uculí se nad čajem, a je rád, že ji zatím ta doba, co tam strávila, neodradila od budoucího zaměstnání+ Zajímavé, i tenhle se jmenuje Klofan. +usměje se neproniknutelně+ To máte pravdu. +přikývne, a dopije čaj+ Musíme si vzít rukavice, jsou velice jemná, a velmi cenná. Nesmíme je nijak poničit. Naštěstí při tom nám žádné nebezpečí nehrozí. +usměje se, podá jí náhradní pár rukavic a vezme pár látkových pytlů, načež ji odvede ke klecím+

[Alexis]

Možná jo. Ale teď jste mým největším vzorem vy. A docela mě překvapuje, že se tomu pořád tak bráníte. Taková lichotka musí přece každého muže potěšit +mrkne na něj šibalsky+ No vidíte, to jsou další dvě věci, proč chci dělat zrovna tuhle práci +natáhne si rukavice a seběhne dolů ke klecím+ Jste si jistý, že při mém štěstí nám tady opravdu žádné nebezpečí nehrozí? +popíchne ho se smíchem a pustí se do sbírání pírek a dává velký pozor, aby je nijak nepoškodila. Než se s ním na konci pracovní doby rozloučí, ještě ho o něco požádá+ Chtěla jsem se zeptat, jestli byste se nemohl podívat na moji kočku. Poslední dobou mám pocit, jako kdyby se špatně orientovala ve tmě.

[Remus]

Nejsem si jistý, jestli jsem úplně dobrý kandidát na vzor. +uculí se+ Ale těší mě to, samozřejmě. +připustí, ještě aby ne. + nu... snad žádné životunebezpečné. +zasměje se, a pak ty pytle s pírky odnese do kanceláře a nachystá je na převzetí+ Ale samozřejmě, přineste ji někdy s sebou. +přikývne ochotně+ Vlastně... měli bychom si tykat, nebo ne? Když jsme tedy kolegové. +navrhne a tázavě se na ni podívá+

[Jenny]

(změna uživatelského jména ALEXIS na JENNY - včetně změny avataru)

+v průběhu dalších týdnů se Jenny postupně seznámí se všemi obyvateli Beastu, snaživě se učí péči o kouzelné tvory, prohlubuje s Remusem pracovní vztahy a stávají se z nich postupně docela dobří přátelé. Jednoho rána si přinese sebou do práce svoji oblíbenou kočičku+ Tohle je Angelina +pohladí zvíře po srsti, aby ji trochu uklidnila a pak ji podá Remusovi+ Poslední dobou má trochu problémy orientovat se ve tmě. Mám podezření, jestli není šeroslepá +obeznámí ho s problémem. Když jí Remus nabídne tykání, začne mrkat překvapením jako mrkací panenka+ Och... je to pro mne velká čest, pane Lupine +lehce zrudne, jak je tím zaskočena+ Mohu vám říkat křestním jménem... když jsme ti kolegové... ale, ehm... jestli vám to nebude vadit, budu vám dál vykat. Mám k vám moc velkou úctu na to, abych vám jen tak tykala +pousměje se omluvně+ Možná časem...? +uculí se, ale hned rychle dodá+ Ale vy my samozřejmě tykejte, budu moc ráda!

[Remus]

Tak dobře. +musí se zasmát nad jejími rozpaky... ale ne nijak zle+ Až se na to budeš cítit, klidně s tím začni. +pousměje se+ tak šeroslepá... +převezme si od ní opatrně kočku+ A jak je stará? +zajímá se a prohlédne ji+ já nejsem zvěrolékař, vyznám se spíš v magických bytostech. +posvítí jí opatrně do zorniček a sleduje reakci+ mohly by jí atrofovat sítnice. Léčit obyčejná zvířata magicky je trochu problematické. +připustí+ Můžeme zkusit nasadit nějaké léky, ale pokud se to nezlepší, měla bys ji vzít přímo k zvěrolékaři, který má na to přistroje. +zkouší kočce reakce a svítí jí hůlkou jako laserem+

[Jenny]

Je jí deset +kočička je v Remusově náručí klidná, jakoby cítila, že ten člověk miluje zvířata+ Ani to od vás nežádám, abyste ji léčil. Ale vím, že máte široký přehled o všech zvířatech, ať už jsou jakéhokoliv původu, tak jsem byla zvědavá na váš názor +věří v jeho všeobecnou odbornost+ Mňááu +spokojeně protáhne kočka, když jí Remus nasadí vitamín A, jako by to byla nějaká chutná tučná myška+ Možná už jenom zpohodlněla a nechce se jí v noci lovit myši, tak hraje, že by už potřebovala brýle +zasměje se a jemně strčí kočku do přepravky+ Nechci, aby se mi zatoulala k nějakému magickému tvorovi. To by tady bylo pěkné pozdvižení +uculí se a odloží bedýnku někam do bezpečí+ Tak jaké máme plány na dnešek? +zeptá se dychtivě, zvědavá, co je dneska čeká+

[Remus]

Ptám se, protože čím starší kočka, tím pravděpodobnější je, že prostě slepne stářím. +uculí se trochu a podrbe po hebké srsti+ To máš tedy pravdu. +zasměje se+ Pokud ji krmíš vyváženě, nic by jí chybět nemělo... uvidíš. pár dní ji pozoruj. +usměje se+ Od včera tu máme nového tůňodava, takže tomu musíme dát okurky s našimi jmény. Pak podat duhovcům další dávku neutralizačního lektvaru, aby nám nepropálili celý výběh... A potom se podíváme na ďasovce, ráno ho přinesl majitel. Snaží se si ho ochočit, ale teď prý trpí nějakou nemocí. +stiskne rty, a je znát, že nesouhlasí s tím, aby si divoké tvory pořizovali lidé, kteří jim nerozumí+ Nejprve ale jako obvykle, nakrmit všechno, co tu žije. +pousměje se+ Napadlo mě, že bys to dneska mohla zkusit sama. +uculí se+